Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
JUDr. Vladimíra Knoblochová
K odst. 1 S ohledem na skutečnost, že komisionář jedná vlastním jménem, ale na účet komitenta, řeší zákon i otázku vlastnického práva k věcem. NOZ tuto otázku řeší na rozdíl od dosavadní právní úpravy pouze pro případ, kdy komitent svěří komisionáři věc k prodeji – v takovém případě věc zůstává ve vlastnictví komitenta až do okamžiku, kdy k ní nabude vlastnické právo třetí osoba. Pokud jde o věci, které vlastním jménem na účet komitenta komisionář koupí, pak NOZ výslovnou úpravu nemá. Z podstaty věci (záležitost komisionář zařizuje na účet komitenta) se vlastníkem věcí nestane komisionář, ale přímo komitent. K nabytí vlastnického práva přitom vždy musí být splněny zákonem vyžadované náležitosti. Pokud zákon vyžaduje k nabytí vlastnického práva tradici, pak v okamžiku, kdy komisionář věc převezme, stane se jejím vlastníkem komitent a komisionář bude mít ve vztahu k převzaté věci postavení skladovatele. Pokud je předmětem závazku komisionáře nabytí nemovitosti, pak vlastnické právo nabývá vkladem do katastru nemovitostí komisionář. Po nabytí vlastnického práva je komisionář povinen převést vlastnické právo k nemovitosti na komitenta a současně mu nemovitost vydat. Komitent tak až převodem od komisionáře nabývá vlastnické právo. Jinak tomu ovšem bude v případě, kdy předmětem závazku komisionáře je nabytí i následný prodej nemovitosti třetí osobě. V takovém případě je komisionář po nabytí nemovitosti povinen zajistit jejich následný prodej a převod vlastnického práva na třetí osobu. Komitent tedy během uskutečňování obchodní záležitosti vlastnické právo vůbec nenabývá. V této souvislosti se Nejvyšší správní soud ČR zabýval otázkou, komu…
Probíhá načítání obsahu