Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2132

Dosavadní právní úprava

Dosud byla výhrada vlastnictví upravena v ustanovení § 601 ObčZ pro občanskoprávní vztahy a v § 445 ObchZ pro obchodní závazkové vztahy. Nová právní úprava oproti platné právní úpravě doznává několika změn, které rozšiřují možnost sjednání výhrady vlastnického práva, či naopak omezují možnosti jejího zániku. Zásadní změna spočívá v tom, že nově lze sjednat výhradu vlastnického práva i pro případ, že předmětem prodeje je nemovitost. Ustanovení § 2134 NOZ totiž výslovně stanoví, že je-li výhrada vlastnického práva ujednána ohledně věci zapsané do veřejného seznamu, působí vůči třetím osobám, jen byla-li do tohoto seznamu zapsána. Další změnou je určité omezení možnosti prodávajícího odstoupit od smlouvy v případě prodlení kupujícího s placením kupní ceny. Podle ustanovení § 2133 NOZ totiž platí, že je-li nabytí vlastnického práva kupujícím podmíněno zaplacením kupní ceny ve splátkách, nezakládá prodlení kupujícího se splátkou nepřesahující desetinu kupní ceny samo o sobě právo prodávajícího od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení věci, pokud kupující splátku zaplatí nejpozději v době splatnosti následující splátky a společně s ní.

Výhrada vlastnického práva umožňuje, aby se smluvní strany dohodly na tom, že vlastnické právo k věci na kupujícího přejde až úplným zaplacením kupní ceny.

Kdy dochází k převodu vlastnického práva, stanoví zejména ustanovení § 1099 až § 1108 NOZ. Pro koupi zboží v obchodě platí zvláštní úprava v § 2160 NOZ, podle které kupující nabývá vlastnické právo převzetím koupené věci a při samoobslužném prodeji až zaplacením kupní ceny. Zvláštní úprava je stanovena i pro koupi závodu.

Podle § 1099 NOZ platí, že vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. Zvláštní pravidla jsou pak dále stanovena pro převod vlastnického práva u movité věci a nemovité věci a jsou v zásadě následující:

• Vlastnické právo k movité věci určené podle druhu se nabývá nejdříve okamžikem, kdy lze věc určit dostatečným odlišením od jiných věcí téhož druhu.

• Převede-li se vlastnické právo k movité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.

• Vlastnické právo k cennému papíru na doručitele se převádí smlouvou k okamžiku jeho předání.

• Vlastnické právo k cennému papíru na řad se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání.

• Vlastnické právo k cennému papíru na jméno se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti.

• Vlastnické právo k zaknihovanému cennému papíru se nabývá zápisem zaknihovaného cenného papíru na účet vlastníka.

• Zapisuje-li se zaknihovaný cenný papír i na účet zákazníků, nabývá se vlastnické právo k němu zápisem na účet zákazníků.

• Převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

Smluvní strany si výhradou vlastnického práva mohou sjednat odlišný okamžik nabytí vlastnického práva, a to k jakémukoliv jinému okamžiku po nabytí účinnosti smlouvy. V případě, že si strany ujednají výhradu vlastnického práva a nesjednají jiný okamžik nabytí vlastnického práva, pak se má za to, že vlastnické právo k věci na kupujícího přejde až úplným zaplacením kupní ceny.

Výhrada vlastnického práva je výhodná zejména pro prodávajícího, který touto výhradou sleduje, aby mohl s věcí až do zaplacení kupní ceny nakládat, čímž i motivuje kupujícího k zaplacení kupní ceny (v podstatě jde o určité zajištění pohledávky prodávajícího). Není to ale podmínkou, prodávající samozřejmě může věc kupujícímu před nabytím vlastnického práva předat – pro tento případ zákon stanoví, že v takovém případě přechází na kupujícího nebezpečí škody na věci. V takovém případě kupující nabývá věc jejím převzetím do pouhé detence, nemůže s věcí volně nakládat a na věc se ve vztahu k němu hledí jako na věc cizí, která mu je jen svěřena. To však neznamená, že kupující nemůže věc užívat a nemůže s ní vůbec (jakkoliv) nakládat. V případě výhrady vlastnického práva je kupující, není-li ujednáno jinak, oprávněn užívat věc v souladu s účelem, k němuž obvykle slouží, a brát z věci plody a užitky, a to bezúplatně, neboť se má za to, že úplata za užívání je zahrnuta v ceně. Smluvní strany se samozřejmě mohou dohodnout i tak, že právo na plody a užitky má do doby převodu vlastnického práva prodávající.

Výhradu vlastnického práva lze sjednat pouze před okamžikem, než k převodu vlastnického práva dojde (tedy před účinností smlouvy, případně před převzetím věci, pokud k převodu vlastnického práva dochází až tradicí). Výhrada vlastnického práva nemusí být nutně součástí kupní smlouvy.

Forma ujednání

Zákon pro ujednání o výhradě vlastnického práva nevyžaduje písemnou formu, tj. tuto výhradu lze ujednat i ústně, byť písemnou formu lze doporučit. Podle § 2128 NOZ ale platí, že pro ujednání o výhradě vlastnického práva, o právu zpětné koupě, o zákazu zcizení nebo zatížení, o výhradě předkupního práva nebo lepšího kupce, jakož i pro ujednání o koupi na zkoušku však postačí i jiná forma (než písemná), nemá-li být takovým ujednáním k nemovité věci zřízeno věcné právo. Pokud by se tedy výhrada vlastnického práva zřizovala jako věcné právo, musí být zřízena písemně. V této souvislosti je ale třeba upozornit na to, že podle § 2134 NOZ působí výhrada vlastnického práva vůči věřitelům kupujícího jen tehdy, pokud bylo ujednání pořízeno ve formě veřejné listiny (tedy především ve formě notářského zápisu – viz § 3026,…