Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1722

 Nahoru[Majetková povaha předmětu závazku]

Podle prohlášení zákonodárce v Důvodové zprávě jako inspirační zdroj komentovaného ustanovení posloužila italská úprava (čl. 1174 italského Codice civile¹). Česká vnitrostátní úprava účinná do 31. 12. 2013 obdobné ustanovení neobsahovala. Od ustanovení § 1722 nelze nicméně podle našeho názoru očekávat zásadní změny. Toto ustanovení výslovně konstatuje doktrínou nezpochybňovaný závěr o tom, že plnění, které je předmětem závazku (tj. závazkového právního vztahu, srov. komentář k ustanovení § 1721), musí být majetkové povahy a odpovídat zájmu věřitele, byť tento zájem nemusí být výlučně majetkový.

Již z označení čtvrté části občanského zákoníku (relativní majetková práva, zdůraznění aut.) je zřejmé, že závazky jsou majetkového charakteru. Výraz relativní pak opět odkazuje k tomu, že jde o relaci, (právní) vztah mezi dvěma či více osobami.

Předmět závazku

Teorie tradičně rozlišuje primární předmět závazku (plnění, které může spočívat v konání, tj. dare, facere, či nekonání, tj. omittere, pati) a sekundární předmět závazku (věc v právním smyslu, k níž se chování, které je primárním předmětem závazku, vztahuje).² Formulace komentovaného ustanovení nasvědčuje tomu, že jeho autor primární a sekundární předmět závazku nerozlišoval (srov. spojení "plnění, které je předmětem závazku...").

Majetková povaha

Pojem majetek občanský zákoník sice výslovně nedefinuje, ve shodě s tím, jak je vykládán teorií, jej však používá ve smyslu aktiva, vlastnictví, zatímco pojem jmění v tomto pojetí zahrnuje též pasivní složku, tj. dluhy (srov. ustanovení § 1011, podle něhož je vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, jeho vlastnictvím; dále např. úpravu společného jmění manželů, do něhož náleží majetek manželů, jak je vymezen v ustanovení § 709, tzn. věci hmotné i nehmotné včetně obchodního podílu, které manželé nabyli za tam stanovených podmínek, a dluhy manželů vymezené dále v ustanovení § 710). Majetkem mohou být věci hmotné i nehmotné včetně pohledávek.

Požadavek majetkové povahy plnění, které je předmětem závazku, je zřejmě nutno vnímat ve smyslu hospodářském, tj. má jít o plnění, které je penězi ocenitelné. Zájem věřitele (jeho motivace) přitom nemusí být výlučně majetkový. Jiný než majetkový zájem může být např. morální, náboženský, zájem na ochraně zdraví apod. Majetkovou povahu plnění nelze ztotožňovat s úplatností (srov. např. darovací smlouvu, která je bezúplatná, předmětem je penězi ocenitelné plnění, a proto jde o smluvní závazkový vztah).

Kauza

Kauza je hospodářským důvodem vzniku závazku, je dána u každé osoby, která je subjektem smluvního závazkového právního vztahu. Kauza nemusí být ve smlouvě vyjádřena, věřitel je…