dnes je 15.6.2025

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1109

13.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.3.2.7.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1109

Mgr. Jana Rejtarová

Úprava nabytí od nevlastníka je svým způsobem přelomová. Doposud byla upravena pouze v obchodním zákoníku a ve smluvních vztazích tak panovala dvoukolejnost úpravy podle toho, zda byla smlouva uzavřena mezi podnikateli či se spotřebitelem. Na spotřebitele vlastnické právo od nevlastníka nepřešlo, zatímco na podnikatele od nevlastníka-podnikatele ano. NOZ úpravu sjednocuje, když přejímá úpravu obchodního zákoníku.

Ustanovení pododdílu se týkají převodu věci nezapsané ve veřejném seznamu (ať movité či nemovité) nebo věcí movitých, při splnění dalších podmínek.

Nejprve je upraveno nabytí věci, která se nezapisuje do veřejného seznamu (může jít tedy o věc movitou i nemovitou), kdy základním předpokladem je dobrá víra nabyvatele, že je převodce oprávněn vlastnické právo převést, současně musí jít o převod zákonem stanoveným způsobem, kdy nabyvatel nemá důvod pochybovat o pravosti vlastnického titulu převodce, tj. mimo jiné ve veřejné dražbě – k převodu vlastnického práva dochází příklepem licitátora na nejvyšší nabídku, kdy se rozlišují dražby dobrovolné, pořádané na návrh vlastníka, a dražby nedobrovolné, pořádané na návrh věřitele, nabytí od podnikatele při jeho běžné podnikatelské činnosti či od osoby, které vlastník věc svěřil, například formou vypůjčky. Výslovně je uvedeno nabytí od neoprávněného dědice, kterému bylo dědictví potvrzeno (§ 486 ObčZ). Dobrá víra se tedy presumuje s ohledem na všechny okolnosti. Držitel v dobré víře je tedy zvýhodněn oproti skutečnému vlastníkovi.

Příklad


Pan Pěnkava si na stránkách portálu dražeb zjistil, že se koná zajímavá veřejná dražba movitých věcí, které se zúčastnil, a nabídl nejvyšší cenu na počítač, který mu byl příklepem licitátora přidělen. Později se na něj obrátil pan Konipásek, který mu tvrdil, že je počítač jeho, neboť si jej u dlužníka v bytě zapomněl. Počítač panu Pěnkavovi zůstane, neboť jej nabyl zákonem předvídaným způsobem, kdy nebyl důvod o vlastnictví dlužníka pochybovat, pan Pěnkava plně důvěřoval informacím uvedeným v oznámení veřejné dražby.

Příklad


Pan Kolečko zdědí automobil po svém strýci. Automobil prodá panu Váňovi. Následně vyjde najevo, že namísto pana Kolečka měl dědit pan Svoboda, neboť se najde závěť, kterou strýc zanechal. Pan Kolečko je tedy neoprávněným dědicem a pan Svoboda by mohl požadovat vydání automobilu po panu Kolečkovi. Jelikož pan Kolečko automobil prodal a pan Váňa byl v dobré víře, že je pan Kolečko

Nahrávám...
Nahrávám...