Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1040

NOZ podrobněji upravuje ochranu vlastnického práva, v občanském zákoníku se této materii věnoval jeden paragraf, NOZ je přesnější a podrobnější, když především oproti stávající jedné výslovně upravuje dvě vlastnické žaloby, žalobu na vydání věci a žalobu zápůrčí v ustanovení § 1042.

K odst. 1

Žaloba na vydání věci (reivindikační)

Žalobu na vydání věci podává její vlastník proti tomu, kdo mu ji zadržuje bez právního titulu. Podle formulace ustanovení může být předmětem vydání jak věc movitá, tak nemovitá. Soudní praxe je však vůči použití reivindikační žaloby u nemovitostí spíše skeptická, je proto třeba dobře zvažovat podle okolností případu, zda není namístě spíše žaloba na vyklizení nemovitosti či žaloba na určení vlastnického práva. Důvodem je pozdější výkon rozhodnutí, kdy výkon rozhodnutí u movité věci probíhá jejím odebráním, což u nemovitostí není realizovatelné. Byť to na první pohled není patrné, skrývá se tak v této žalobě mnoho úskalí. Žalobce musí v první řadě prokázat, že je skutečně vlastníkem věci, a dále že žalovaný má věc u sebe. Neprokázání této podmínky má za následek neúspěch ve sporu. Žalovaný se může žalobě ubránit prokázáním skutečnosti, že věc nemá nebo že je jejím oprávněným držitelem. Pro případ, že by žalovaný v mezidobí věc zničil či spotřeboval, je možné uvést eventuální petit, kdy v případě, že nebude možné věc vydat, je …