Založení a vznik SVJ, potažmo celého bytového spoluvlastnictví, se novelou občanského zákoníku, (zákonem č. 163/2020 Sb.) od 1. 7. 2020 zásadně mění. Dnešní druhý díl seriálu „Změny v SVJ 2020“ tak budeme věnovat právě této změně, která nejen, že je změnou koncepční, ale současně i výraznou změnou k lepšímu.
NahoruZaložení, vznik a stanovy SVJ po 1. 7. 2020
Dosavadní právní úprava vzniku bytového spoluvlastnictví a současného založení SVJ byla dosti chaotická. Ačkoli se právníkům podařilo s některými nejasnostmi se vyrovnat, postup založení zůstal pro ty, kteří se ho účastnili, dosti nepřehledný. To samozřejmě bylo žádoucí změnit. Pro účely tohoto příspěvku od sebe musíme odlišit 1) vznikání samotného bytového spoluvlastnictví (zejména právní úpravu prohlášení či smlouvy o výstavbě) a 2) založení samotného SVJ. Zde se budeme věnovat druhému zmíněnému tématu.
Společenství vlastníků jednotek se nově zakládá jen schválením stanov. Stanovy jsou buď schvalovány na ustavujícím shromáždění (schůzi), nebo jsou sjednávány dohodou všech vlastníků jednotek. Pro takové schválení stanov je vždy nutná forma veřejné listiny, tedy je vždy zapotřebí součinnost notáře.
Stanovy lze také schválit rozhodnutím jediného vlastníka (často developera). Takové schválení formu veřejné listiny nevyžaduje. Navíc se stanovy v budoucnu již neobjeví v prohlášení vlastníka; tato právní úprava je novelou vypuštěna.
Formu veřejné listiny (a tedy přítomnost notáře) zákon nově nevyžaduje ani u změny stanov SVJ. Vyvstane samozřejmě otázka, na která SVJ toto ustanovení bude platit – zda na všechna nebo jen na SVJ založená po určitém datu, nebo dokonce jen na SVJ založená až po 1. 7. 2020. Soudy podobnou otázku již řešily a bohužel se k ní nepostavily jednotně. Například Vrchní soud v Praze již dříve rozhodl, že ve vztahu k formě změny stanov nelze na všechna SVJ hledět stejně, a rozlišil je na dvě kategorie.[1] Naopak Vrchní soud v Olomouci rozhodl v téže době zcela opačně.[2] Jak bude…
