Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo vládě návrh zákona, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů.
Důvodem předložené novely zákona č. 67/2013 Sb. je transpozice relevantních ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (dále jen „Směrnice“), do českého právního řádu. Tato ustanovení posilují práva příjemců centrálně připravovaného tepla a teplé vody na přesné, spolehlivé, jasné a včasné informace o jejich spotřebě, aby měli dostatečně častou zpětnou vazbu o spotřebě.
Od 1. ledna 2022 jsou konečným uživatelům v případech, kdy byly instalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, poskytovány informace o vyúčtování nebo spotřebě založené na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění alespoň jednou za měsíc. Mohou být zpřístupněny také prostřednictvím internetu a aktualizovány tak často, jak to měřící zařízení a používané systémy umožňují. Vytápění a chlazení může být z této povinnosti mimo otopné/chladicí období vyjmuty.
Dále je potřeba transponovat článek 1 odst. 4 Směrnice, kterým se do směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti vkládá mj. článek 10a odst. 2 písm. a), který uvádí:
2. Členské státy:
a) vyžadují, aby poskytovateli energetických služeb určenému konečným uživatelem byly na žádost konečného uživatele zpřístupněny informace o vyúčtování konečného uživatele za energii a o jeho historické spotřebě nebo jeho odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění, pokud jsou dostupné.
V postavení konečného uživatele je ve vztazích upravených zákonem č. 67/2013 Sb. příjemce služeb. Oprávnění konečného uživatele podle Směrnice je proto nutné formulovat jako oprávnění příjemce služeb podle zákona č. 67/2013 Sb.
Poskytovatelé služeb a příjemci služeb jsou definováni v § 2 písm. a) a b) zákona č. 67/2013 Sb.
Vedle dalších drobnějších změn navazujících na transpozici Směrnice se navrhuje také méně podstatné upřesnění § 6 odst. 3 věty poslední a § 6 odst. 4 věty poslední, které vychází ze současné výkladové praxe, a nepředstavuje tedy obsahovou změnu právní normy.
Vzhledem k chystané novele vyhlášky č. 269/2015 Sb., která významně rozšiřuje rozsah informací, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování, a které se přitom nevztahují k přeplatku nebo nedoplatku za služby, se zároveň navrhuje v § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. výslovně stanovit, že splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši přeplatku nebo nedoplatku. Na splatnost přeplatku nebudou mít vady vyúčtování vliv nikdy.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava si vyžádá určité navýšení administrativních nákladů poskytovatelů služeb, tedy zejména společenství vlastníků jednotek a vlastníků bytových domů (včetně bytových družstev), na zavedení systému měsíčního informování příjemců služeb (tepla a teplé vody), a to jak jednorázové při prvotním zavedení služby např. v důsledku rozšíření software či databáze, tak případně měsíční výdaje při zasílání informací elektronickou formou. To znamená i navýšení administrativních nákladů z veřejných rozpočtů měst a obcí, které jsou poskytovateli služeb. Stejné navýšení administrativních nákladů postihne i podnikatelské prostředí.
Předkládaný materiál i důvodovou zprávu najdete na odkaze zde, citujeme:
NahoruVzor návrhu zákona
III.
Návrh
ZÁKON
ze dne ……… 2022,
kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění zákona č. 104/2015 Sb. a zákona č. 163/2020 Sb., se mění takto:
- V § 1 odst. 1 se za slovo „zákon“ vkládají slova „zapracovává příslušné předpisy Evropské unie2) a“.
Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES.
Čl. 1 body 6, 8 a 10 a Příloha bod 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti.“.
- Na konci § 2 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h) zjištěnou spotřebou tepla hodnota zjištěná jako rozdíl odečtu naměřených hodnot na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo na zařízeních pro rozdělování nákladů na vytápění na konci a na začátku období, za které se informace o zjištěné spotřebě tepla příjemci služeb poskytuje, upravená za použití korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou a které se používají při rozúčtování.“.
CELEX 32018L2002
- V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Dálkově odečitatelným měřidlem podle zákona o metrologii a dálkově odečitatelným zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění se pro účely tohoto zákona rozumí takové měřidlo podle zákona o metrologii a zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, pro které k provedení odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor. Za dálkově odečitatelné měřidlo podle zákona o metrologii a dálkově odečitatelné zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění se nepovažuje měřidlo podle zákona o…
