3.2.4.4
Nadměrná hlučnost v bytě − sousedská práva v SVJ
Mgr. Adriana Kvítková
V mnoha společenstvích existuje byt vlastníkem pronajatý např. pětičlenné rodině, ale počet zde se pohybujících obyvatel je vyšší a jako takoví jsou hluční, navíc v nájmu, tedy bez zájmu se podřídit pravidlům domu. Vlastník bytu je často nekontaktní. Jakým způsobem může předseda SVJ zasáhnout a přispět k nastolení klidného sousedského soužití?
K popsané situaci dochází v praxi až příliš často, bohužel. Obecně řečeno, z pozice předsedy SVJ lze postupovat zejména prostředky danými vnitřními předpisy SVJ. Podle ust. § 1194 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský zákoník"), platí, že společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku, přičemž základními dokumenty, které vnitřně upravují fungování SVJ, jsou prohlášení vlastníka a stanovy společenství a případně i domovní řád. Podle ust. § 1200 odst. 2 písm. f) NOZ jsou povinnou náležitostí stanov i pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí. Z uvedeného je patrné, že regulace chování vlastníka a osob užívajících jeho jednotku uvnitř jednotky nespadá primárně do působnosti SVJ. To může stanovit pravidla chování ve společných částech domu a jen omezeně stanovit pravidla pro chování vlastníka v jeho bytě.
Snaha společenství vlastníků regulovat chování v jednotkách jednotlivých vlastníků (v nichž jsou realizovány činnosti, které ruší ostatní vlastníky) je pochopitelná, když jejím účelem má být zachování klidu a pořádku v domě, ovšem v praxi obtížně proveditelná s ohledem na skutečnost, že ve vztahu ke své jednotce je každý vlastník neomezený zájmy ostatních vlastníků jednotek, pokud ovšem svým jednáním neporušuje obecně akceptované limity. Podle ust. § 1175 odst. 1 NOZ má vlastník jednotky právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt, jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části. Pokud předseda SVJ či shromáždění přichází s regulací chování, pak v této souvislosti často dochází k zásahu do práv uživatele bytu či (jde-li o byt užívaný jeho vlastníkem) do práv vlastníka. K takovému zásahu musí existovat jasné zákonné zmocnění či oprávnění – v opačném případě by byl takový zásah nepřípustný.
Jedním ze zákonných limitů chování, které omezují vlastníka bytu, který by zde bylo možné uplatnit, patří právní úpravou a zejména pak soudní judikaturou vymezená povinnost dodržovat noční klid, tedy přiměřený klid a ticho v časovém úseku od 22.00 do 6.00. Jako tzv. noční dobu vymezuje dobu mezi 22.00 a 6.00 zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších přepisů, který stanoví, že v této době je třeba dodržovat povinnosti v ochraně před hlukem a vibracemi. Předpisy vydané k provedení tohoto zákona, zejména nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů, pak stanoví hygienické limity hluku a vibrací pro denní a noční dobu. Tyto předpisy se však vztahují zejména na osoby, které provozují činnosti, které jsou zdrojem hluku a vibrací (typicky při stavební činnosti). Doba…
