9.1.1.4
Tresty a ochranná opatření
JUDr. Alena Vondráková
Trest uložený pachateli trestného činu podle trestního zákona je sankcí za spáchání trestného činu. Trest je prostředkem státního donucení, který slouží k ochraně zájmů společnosti chráněných trestním právem (§ 39 a násl. TZ).
Trest může být uložen pouze na základě zákona a k tomu povolanými soudy. Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost.
NahoruDruh a výše trestu
Konkrétní druh a výši trestu stanoví trestní zákon ve zvláštní části trestního zákoníku u jednotlivých skutkových podstat trestných činů. Trestní zákoník stanoví pro některé trestné činy několik trestů, v takovém případě lze uložit každý tento trest samostatně nebo i více trestů vedle sebe. Některé tresty však vedle sebe uložit nelze (nelze uložit peněžitý trest vedle trestu propadnutí majetku).
Při ukládání trestu soud přihlédne např. k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele, k jeho dosavadnímu způsobu života a k možnosti jeho nápravy, k chování pachatele po činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, k tomu, zda a jak významným způsobem přispěl k objasnění zvlášť závažného zločinu spáchaného členy organizované skupiny, k účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí život pachatele, k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem apod.
NahoruÚčel trestu
Účelem trestu je chránit společnost před pachateli trestných činů, zabránit pachateli trestného činu v dalším páchání trestné činnosti a vychovávat jej k tomu, aby vedl řádný život, a tímto potažmo působit výchovně i na ostatní členy společnosti. Trest představuje pro pachatele určitou újmu (újmu na svobodě, právech, majetku, cti) a současně obsahuje negativní společenské hodnocení pachatele a jeho činu.
NahoruDruhy trestů
Trestní zákoník zná následující druhy trestů:
a) trest odnětí svobody – nepodmíněný trest se ukládá nejvýše na dvacet let, jestliže nejde o mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody nebo o ukládání trestu pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny nebo o výjimečný trest. Trest se vykonává ve věznici s dohledem, s dozorem, s ostrahou nebo se zvýšenou ostrahou,
b) domácí vězení – soud může trest uložit pachateli přečinu, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele lze mít důvodně za to, že postačí uložení tohoto trestu, příp. i vedle jiného trestu a pachatel dá písemný slib, že se ve stanovené době bude zdržovat v obydlí na určené adrese a při výkonu kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost. Trest spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se v určeném obydlí ve dnech pracovního klidu a pracovního volna po celý den a v ostatních dnech v době od 20.00 hod. do 05.00 hod., nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání nebo poskytnutí zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení apod.,
c) obecně prospěšné práce – soud může trest uložit pachateli přečinu, přičemž jako samostatný může být tento trest uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele není uložení jiného trestu třeba. Trest spočívá v povinnosti odsouzeného provést ve stanoveném rozsahu práce k obecně prospěšným účelům spočívající v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných činnostech ve prospěch obcí, státních nebo jiných obecně prospěšných institucí zabývajících se vzděláním, vědou, kulturou, školstvím, ochranou zdraví, požární ochranou, ochranou životního prostředí, podporou a ochranou mládeže, ochranou zvířat, humanitární, sociální, charitativní, náboženskou, tělovýchovnou a sportovní činností. Práce nesmí sloužit k výdělečným účelům odsouzeného,
d) propadnutí majetku – soud může trest uložit pachateli trestného činu vzhledem k okolnostem spáchaného trestného činu a poměrům pachatele. Trest postihuje celý majetek odsouzeného nebo tu jeho část, kterou soud určí. Propadnutí se nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený povinen podle zákona pečovat. Výrokem o propadnutí majetku zaniká společné jmění manželů,
e) peněžitý trest – soud může trest uložit, jestliže pachatel pro sebe nebo jiného úmyslným trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch a v dalších případech stanovených zákonem. Trest se ukládá v denních sazbách a činí nejméně 20 a nejvíce 730 celých denních sazeb, denní sazba činí nejméně 100 Kč a nejvíce 50 000 Kč,
f) propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty – soud může trest uložit ohledně věci nebo jiné majetkové hodnoty, které bylo užito ke spáchání trestného činu, nebo která byla ke spáchání trestného činu určena, nebo kterou pachatel získal trestným…
