dnes je 28.3.2024

Input:

5.1.2.2 Cizinec členem orgánu

9.6.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.1.2.2 Cizinec členem orgánu

Mgr. Ing. Zdeňka Kůsová, JUDr. Lucie Kolářová

V praxi často vyvstává otázka, zda členem představenstva akciové společnosti musí být nutně český občan či zda je možné pověřit výkonem takové funkce také cizího státního příslušníka. Nejčastěji jsou před řešení této otázky postaveny společnosti se zahraniční majetkovou účastí, neboť zahraniční akcionáři českých obchodních společností mají v naprosté většině případů zájem obsadit statutární orgán české společnosti alespoň zčásti svými zaměstnanci či jinými osobami, jejichž manažerské a odborné kvality mají osvědčeny již z jejich působení v zahraničí, a mají v ně tudíž potřebnou důvěru. A jak na takové situace pohlíží český zákonodárce?

Cizinec členem představenstva

Zákon o obchodních společnostech a družstvech a občanský zákoník možnost zastávání funkce člena představenstva akciové společnosti zahraniční fyzickou osobou sice výslovně nepřipouští, nicméně ani nezakazuje a z některých ustanovení jednoznačně vyplývá, že takový postup možný je. Ke vzniku uvedené funkce je zapotřebí splnění stejných podmínek jako v případě českého občana, tj. v prvé řadě zvolení dotyčného cizince do funkce člena představenstva valnou hromadou společnosti, či, určují-li tak stanovy, dozorčí radou – k tomu podrobněji viz tuto kapitolu. Vedle toho podléhá vznik funkce samozřejmě obligatornímu zápisu do obchodního rejstříku s tím, že k vlastnímu návrhu na zápis do obchodního rejstříku je třeba předložit rejstříkovému soudu příslušné dokumenty.

Občan členského státu EU

Součástí příloh k návrhu na zápis do obchodního rejstříku je v případě cizozemce (tj. občana jiného státu než České republiky) doklad o bezúhonnosti ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, kterým se rozumí v případě cizince, který je občanem členského státu EU, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem členského státu EU, jehož je občanem, nebo členského státu EU posledního pobytu. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží se čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem členského státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo orgánem členského státu posledního pobytu. Příslušný doklad musí být předložen v originále nebo ověřené kopii a nesmí být starší tří měsíců.

Doklad o bezúhonnosti občana EU bylo nutné dříve opatřovat tzv. apostilační doložkou. Dle nového evropského nařízení1, které nabylo účinnosti dne 16. února 2019, platí, že "listiny, jejichž hlavním účelem je stvrzení neexistence záznamu v rejstříku trestů za předpokladu, že veřejné listiny osvědčující tuto skutečnost vydávají pro občana Unie orgány členského státu, jehož je tento občan státním příslušníkem", nemusejí být opatřeny apostilou. Uvedenou listinou bude typicky výpis z rejstříku trestů občana EU, který již nebude třeba nadále opatřovat apostilou. Výpis z rejstříku trestů je však třeba nadále dokládat rejstříkovému soudu s úředně ověřeným překladem do českého jazyka.

Výpis z rejstříku trestů občana EU z členského státu EU lze získat též na pobočkách České pošty, které slouží jako kontaktní místo veřejné správy (tj. jsou označeny logem Czech POINT) či u českých notářů. Pokud tedy budoucí člen

Nahrávám...
Nahrávám...