Trvalý pobyt a nájem

Otázka:

Ve smlouvě o nájmu bytu na dobu určitou, uzavřené (dle odkazu ve smlouvě) podle § 685 a následujících občanského zákoníku, uvádí pronajímatel, že nájem slouží jen k ubytování "přechodnému" a dále zakazuje nájemci, aby se zde přihlásil k trvalému pobytu. Je takové ujednání platné? Když dojde k jeho porušení, tzn. že nájemce se přihlásí k trvalému pobytu i přes tento zákaz, může být postižen například výpovědí?

Odpověď:

Problematika nájmu bytu a evidence trvalého pobytu jsou dvě odlišné problematiky, upravené právními předpisy různých právních oblastí. Tato skutečnost nalezení jednoznačné odpovědi na popsaný dotaz poněkud komplikuje. Přes níže uvedenou odpověď na položenou otázku je tak nutné zdůraznit, že žádný právní předpis na popsané ustanovení nájemní smlouvy zakazující nájemci „přihlásit“ se v pronajatém bytě k trvalému pobytu nijak nepamatuje a je tedy obtížné předjímat, jak by tuto problematiku posoudil příslušný soud. Nelze proto zcela vyloučit, že by příslušný soud mohl popsanou problematiku posoudit jiným než níže uvedeným způsobem.

Ustanovení § 685 a násl. občanského zákoníku skutečně upravuje problematiku nájmu bytu. Není tak zřejmě sporu, že v popsaném případě byla uzavřena smlouva o nájmu bytu (a nikoliv např. pouze obytné místnosti ve smyslu § 717 a násl. občanského zákoníku).

Podstatou nájemní smlouvy obecně (a tedy i smlouvy o nájmu bytu) je, že nájemce užívá předmět nájmu pouze dočasně. Ustanovení nájemní smlouvy o tom, že se nájem sjednává pouze na „přechodnou“ dobu, je tak bez právní relevance, neboť pouze potvrzuje jeden z definičních znaků nájmu. Z tohoto ustanovení nájemní smlouvy tak neplynou žádná omezení co do rozsahu užívání a podobně. Ani skutečnost, že byl nájem sjednán na dobu určitou, nemá z hlediska právní kvalifikace uzavřené smlouvy význam, neboť smlouvu o nájmu bytu lze přímo ze zákona uzavřít jak na dobu určitou, tak i na dobu neurčitou. Je…