Registrace k daním a pojištění

3.14.5

Registrace k daním a pojištění

Ing. Zdeněk Morávek

 NahoruRegistrace k daním

Pokud poplatník začne vykonávat svou podnikatelskou činnost např. formou provozování e-shopu, vzniká mu povinnost registrace k příslušným daním. Registrační řízení je upraveno v § 125 až 131 DŘ. Aby správce daně mohl řádně vykonávat správu daní, je nutné, aby měl dostatečný přehled o daňových subjektech, které této správě podléhají. K tomu má sloužit právě registrační řízení, jehož prostřednictvím získá příslušný správce daně přehled o registrovaných daňových subjektech a jejich daňových povinnostech.

V daňovém řádu je ale registrační řízení upraveno pouze velmi obecně s tím, že konkrétní postupy a úprava jsou obsaženy v jednotlivých daňových zákonech. Daňový řád proto pouze v § 125 stanoví, že registrační povinnost vzniká daňovému subjektu, kterému vznikne povinnost podat přihlášku k registraci k jednotlivé dani. Pro poplatníky daně z příjmů je tak tato úprava obsažena v § 39 až § 39a ZDP, z pohledu DPH potom v § 94 až § 97a ZDPH.

Je nutné doplnit, že zákon č. 349/2023 Sb., od ledna 2024 ruší registrační povinnost vybraných poplatníků a plátců daně z příjmů. Typicky začínající OSVČ se tak nově nebudou muset registrovat na finančním úřadě. Důvodem pro zrušení registrační povinnosti je omezení administrativní zátěže u vybraných podnikatelů.

Od 1. 1. 2024 došlo ke zrušení registrační povinnosti:

• poplatníků daně z příjmů fyzických osob (OSVČ),

• plátců daně z příjmů právnických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně a

• plátců zajišťujících daň z příjmů.

Registrační povinnost zůstává zachována pouze pro poplatníky daně z příjmů právnických osob a pro plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (zaměstnavatel), a to i tehdy, je-li daň z těchto příjmů vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Pokud se jedná o poplatníka nebo plátce, jehož registrace se ruší, není nutné o zrušení registrace žádat. Registrace bude automaticky zrušena ze zákona datem 1. 1. 2024. Protože se registrace ruší ze zákona, nevydává správce daně o tomto zrušení registrace žádné rozhodnutí. V případě potřeby může daňový subjekt požádat svého místně příslušného správce daně o vydání potvrzení o skutečnostech obsažených ve spisu (podle § 67 odst. 3 DŘ), ve kterém správce daně potvrdí, že registrace byla zrušena.

Pokud zrušená registrace byla jedinou/poslední registrací, dojde tím zároveň ke zrušení daňového identifikačního čísla (DIČ), nicméně toto číslo (bez kódu "CZ") je možné i nadále používat při identifikaci vůči správci daně.

V přihlášce k registraci je daňový subjekt povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daní, jak vyplývá z § 72 odst. 1 DŘ, přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů, včetně příloh, které jsou jejich součástí, jsou tzv. formulářovým podáním.

Formulářové podání lze podat pouze:

a) na tiskopise vydaném Ministerstvem financí,

b) na tištěném výstupu, který:

1. má údaje, náležitosti a jejich uspořádání shodné s tiskopisem vydaným Ministerstvem financí, nebo

2. odpovídá vzoru formulářového podání podle vyhlášky podle odstavce 5, nebo

c) elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

Ve formulářovém podání lze kromě obecných náležitostí podání požadovat:

a) údaje označující správce daně a podání, které je činěno,

b) identifikační, kontaktní a platební údaje osoby zúčastněné na správě daní,

c) údaje o dani, které se podání týká, a co se ve vztahu k ní navrhuje,

d) údaje o skutečnostech prokazujících tvrzení daňového subjektu,

e) další údaje nezbytné pro správu daní,

f) další údaje, které stanoví zákon.

Podrobnosti těchto údajů stanovuje MF pro jednotlivé druhy daní vyhláškou, v případě daně z příjmů se jedná o vyhlášku č. 525/2020 Sb., v případě DPH o vyhlášku č. 457/2020 Sb., v případě silniční daně potom o vyhlášku č. 454/2020 Sb. Uvedené vyhlášky vymezují, mimo jiné, vzory jednotlivých formulářů, včetně přihlášek k registraci.

Správce daně rozhodne o registraci ve lhůtě 30 dnů ode dne podání přihlášky. Pokud správce daně rozhodne zcela v souladu s přihláškou k registraci, rozhodnutí se neodůvodňuje. Pokud správci daně vzniknou pochybnosti o správnosti údajů uvedených daňovým subjektem v registračním řízení, zahájí postup o odstranění pochybností v registračních údajích v souladu s § 128 DŘ a vyzve daňový subjekt, aby údaje vysvětlil, doložil, popřípadě doplnil nebo změnil, a zároveň stanoví lhůtu, v níž je daňový subjekt povinen tak učinit.

Zaregistrovanému daňovému subjektu přidělí správce daně daňové identifikační číslo. Daňové identifikační číslo obsahuje kód "CZ" a kmenovou část, kterou tvoří obecný identifikátor nebo vlastní identifikátor správce daně. Standardně platí, že obecným identifikátorem je u fyzické osoby rodné číslo a u právnické osoby identifikační číslo.

Daňové identifikační číslo je daňový subjekt povinen uvádět ve všech případech, které se týkají daně, ke které byl pod tímto daňovým identifikačním číslem registrován, při styku se správcem daně.

Jestliže daňový subjekt nesplní svou registrační povinnost a nepodá přihlášku k registraci, zaregistruje jej správce daně z moci úřední, jakmile zjistí, že nastaly podmínky pro registraci daňového subjektu, a to k daním, u kterých mu vzniká daňová povinnost. Je nutné samozřejmě počítat s tím, že v takovém případě budou následovat odpovídající sankce podle konkrétního porušení dle jednotlivých daní; v souladu s § 247a DŘ může správce daně uložit pokutu až do výše 500 000 Kč tomu, kdo nesplní registrační, ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně.

Při jakékoliv změně údajů, které je daňový subjekt povinen oznámit v přihlášce k registraci, je povinností daňového subjektu oznámit tuto změnu do 15 dnů ode dne, kdy tato změna nastala.

V případě, že se jedná o právnickou osobu, která nově vznikla a dosud není registrována u správce daně, vzniká povinnost podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne vzniku této právnické osoby. V tomto případě je tedy okamžik, od kterého plyne lhůta 15 dnů, stanoven jednoznačně.

Přihláška k registraci se podává místně příslušnému správci daně, místní příslušnost správce daně se řídí u právnické osoby jejím sídlem. Pro účely správy daní se sídlem právnické osoby rozumí adresa, pod kterou je právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku či obdobném veřejném rejstříku, nebo adresa, kde právnická osoba sídlí skutečně, pokud se tato osoba do těchto rejstříků nezapisuje.

Speciálně je stanovena registrační povinnost pro daňové nerezidenty ČR, a to v návaznosti na vznik stálé provozovny, výkon činnosti nebo zdroj příjmů na území ČR. Blíže viz § 39a odst. 2 a 3 ZDP.

K podání přihlášky k registraci je nutné doplnit, že podle § 72 odst. 6 DŘ platí, že pokud má daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen formulářové podání učinit pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. Učinit elektronické daňové podání je možné jedním z následujících způsobů:

1. Aplikace Elektronická podání pro finanční správu (EPO)

Aplikace EPO je elektronickou podatelnou orgánů Finanční správy ČR pro podání v daňových věcech, popř. ostatních podání vůči Finanční správě ČR. Aplikace je dostupná na stránkách Daňového portálu . Pomocí aplikace EPO je možné odeslat podání bez uznávaného elektronického podpisu, s uznávaným elektronickým podpisem, odeslat s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, popř. uložit k odeslání do Datové schránky. Bližší informace k elektronickému podpisu či eIdentitě najdete v  databázi Správný e-shop .

2. Datová schránka

S orgány Finanční správy ČR je možné komunikovat prostřednictvím Datové schránky. Podání doručovaná tímto způsobem musí být ve zveřejněném formátu a struktuře XML souboru (viz Pokyn GFŘ-D-24). Pro vytvoření požadovaného XML souboru lze využít elektronické formuláře aplikace EPO. Popis a strukturu jednotlivých XML souborů zveřejňuje Finanční správa ČR na stránkách Daňového portálu.

3. Software třetích stran

Programy třetích stran jsou převážně účetní a ekonomické aplikace různých výrobců, které umožňují vyplnění daňového podání na lokálním počítači a následné elektronické odeslání s použitím uznávaného elektronického podpisu nebo vytvoření XML souboru, který je následně možné načíst do aplikace EPO, zkontrolovat a odeslat, popř. uložit k odeslání do datové schránky. V tomto případě záleží na konkrétních možnostech příslušného software.

4. Daňová informační stránka

Daňová informační schránka zřízená podle § 69 a násl. DŘ umožňuje daňovým subjektům získávat informace shromažďované ve spisu a na osobním daňovém účtu, získávat vybrané informace o svých právech a povinnostech zejména formou notifikací a činit prostřednictvím této daňové informační schránky podání. Rozsah a členění informací soustředěných v daňové informační schránce a četnost jejich aktualizace jsou určeny správcem daně.

Daňová informační schránka je zřízena okamžikem, kdy fyzická osoba oprávněná k přístupu do konkrétní daňové informační…