Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 402

Dosavadní právní úprava

S pojmem ústav se v českém právním řádu nesetkáváme poprvé. Je znám především z historicko-teoretického členění právnických osob na (i) korporace, (ii) fundace a (iii) ústavy. Každý z těchto tří typů právnických osob se vyznačuje určitými charakteristickými znaky. Pro ústavy je typická kombinace věcného základu (určitých majetkových hodnot) s osobním prvkem (členská základna) za účelem dosažení určitého obecně prospěšného cíle či vyvíjení dlouhodobé obecně prospěšné činnosti. Ústavy se dělí na veřejnoprávní (typicky školy, nemocnice, vědecké ústavy) a soukromoprávní. Soukromoprávní ústavy s příchodem NOZ nahradily dřívější obecně prospěšné společnosti, které od 1. 1. 2014 již nelze založit. To však neznamená, že by všechny obecně prospěšné společnosti k tomuto dni zanikly. Existují i nadále a jejich úprava se bude řídit dnes již zrušeným zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech (viz ustanovení § 3050 NOZ). Obecně prospěšné společnosti mají rovněž právo transformovat se na ústav, případně nadaci či nadační fond upravené NOZ.

Základní rozdíl mezi korporací a ústavem je patrný především v charakteru osobní složky, neboť pro ústav je typické, že jeho osobní prvek zajišťuje jeho řízení a další fungování, ovšem nemusí být vždy nutně spojen s členstvím. Od nadace se pak ústav liší rozdíly v nahlížení na věcný substrát, neboť tento je v případě ústavu zcizitelný a teoreticky může být i spotřebován.

Obecná úprava ústavů do doby účinnosti NOZ v našem právním řádu chyběla. Upraveny byly pouze veřejnoprávní ústavy, a to v jednotlivých speciálních zákonech (např. zákon o vysokých školách). Úpravu soukromoprávních ústavů zčásti vyplňoval…