Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 233

 Nahoru[Vznik členství ve spolku]

Aby mohl spolek vůbec vzniknout, je nutné, aby se sdružily alespoň tři osoby, které jsou vedeny společným zájmem. Právní úprava je postavena na principu dobrovolnosti členství, to znamená, že nikdo není povinen a nesmí být nucen vstoupit do spolku, a současně na vznik členství ve spolku není právní nárok a spolek si může své členy vybrat podle vlastního uvážení (nicméně i v tomto případě platí zákaz diskriminace).

V minulosti se české soudy zabývaly otázkou, zda není porušením principu svobody sdružování povinné členství v rámci některých profesních komor (v daném případě České lékařské komory). Ústavní soud ČR přitom dospěl k závěru, že Česká lékařská komora upravená zákonem
č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, není podřaditelná pojmu sdružení ve smyslu čl. 20 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a proto ani povinným členstvím v ní (§ 3 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb.) nemůže být dotčeno právo svobodně se sdružovat, které uvedený článek Listiny zakotvuje (k tomu viz Pl.ÚS 40/06, ze dne 14. 10. 2008).

NOZ stanoví nejnižší počet členů pro vznik spolku (tři osoby), maximální hranice upravena není, ale spolek si ji může ve svých stanovách upravit (např. může stanovit, že nejvyšší počet členů je padesát).

Členství ve spolku může vzniknout:

1. při založení spolku – při založení spolku není nutné podání členské přihlášky a členství nabývají osoby, které se zúčastnily zasedání ustavující schůze a nevzaly zpět členskou přihlášku, případně zakladatelé, kteří podepsali stanovy spolku. Členství vzniká dnem vzniku spolku, tj. dnem právní moci zápisu do spolkového rejstříku. Na situaci, kdy by spolek do rejstříku zapsán nebyl a návrh by byl odmítnut, pamatuje § 227 (srov. komentář k tomuto ustanovení),
2. po vzniku spolku – po vzniku spolku může členství vzniknout na základě podání členské přihlášky a následném rozhodnutí spolkového orgánu o přijetí zájemce za člena. O přijetí člena rozhoduje orgán určený stanovami (zpravidla nejvyšší orgán nebo statutární orgán), a pokud stanovy žádnou úpravu neobsahují, pak o přijetí za člena rozhoduje nejvyšší orgán spolku. Zákon nevylučuje, aby členství vzniklo i jiným způsobem, který mohou určit…