Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 17

 Nahoru[Osoba jako výlučný nositel a vykonavatel práv]

Komentované ustanovení jako celek "reaguje na nešvar, jímž se v novodobé legislace s nebývalou četností přičítají práva, zejména však povinnosti entitám postrádajícím právní subjektivitu (nejčastěji orgánům a organizačním složkám právnických osob).“¹

Z tohoto důvodu se přiznává právo mít právo a vykonávat práva pouze osobám (když ne bezvýjimečně – viz dále). Také pouze osobám lze uložit povinnost a jen vůči ní lze vymáhat plnění. Osoby dělíme na osoby právnické a osoby fyzické (§ 18). Jiný druh osob v současnosti právní úprava nezná. Výjimku tvoří stát, který se ovšem v oblasti soukromého práva považuje za právnickou osobu (§ 21).

Osobou fyzickou může být pouze člověk. Každý člověk má vrozená přirozená práva (§ 19 odst. 1). Člověk tedy tato práva nemá díky zákonu, ale díky svému narození (např. právo na život). Přirozená práva člověka, která jsou spojená s jeho osobností, nelze zcizit (§ 19 odst. 2).

Právnické osoby jsou pouze takové subjekty, které za právnické osoby prohlásí zákon. Právnická osoba je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost nebo jehož právní osobnost uzná (§ 20 odst. 1). Právnická osoba tedy není osobou reálnou, ale podle NOZ se jedná o právní…