dnes je 26.4.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1765

10.12.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.2.5.2.2
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1765

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Kvalifikovaná změna okolností a jednání stran]

Dojde-li po uzavření smlouvy ke změně okolností, za nichž byla uzavřena, zásadně to nemá vliv na obsah a trvání závazku (srov. ustanovení § 1764). Jde o projev několika základních zásad, mj. zásady pacta sunt servanda (smlouva strany zavazuje a má být dodržována), zásady poctivosti, ale též zásady autonomie vůle. Stranám je totiž na vůli, zda smlouvu uzavřou, a pokud ano, s kým a s jakým obsahem (zásada autonomie vůle). K uzavření smlouvy nemůže být nikdo nucen, v opačném případě je následkem relativní neplatnost (srov. ustanovení § 587). Jakmile je však smlouva uzavřena, smluvní strany zavazuje (zásada pacta sunt servanda) a je poctivé postupovat podle smluvních ujednání.

V ustanovení § 1765 je upravena zcela mimořádná situace, kdy dojde k tak podstatné změně okolností, že vznikne zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné ze stran (hardship), což může odůvodňovat nutnost jednat o obnovení smlouvy.

Úprava v komentovaném ustanovení je dispozitivní. Z ničeho neplyne, že by se od ní strany nemohly odchýlit (srov. ustanovení § 1 odst. 2). Mohou si tedy podmínky či následky sjednat odchylně, avšak mohou též zcela vyloučit aplikaci ustanovení § 1765 a § 1766.

Podmínky pro obnovení jednání o smlouvě

V ustanovení § 1765 jsou podmínky pro právo dotčené strany na obnovení jednání i smlouvě vymezeny takto:

a) došlo k podstatné změně okolností,

b) změnu okolností nemohla dotčená strana v době uzavření rozumně předpokládat ani ovlivnit,

c) změna okolností nastala až po uzavření smlouvy anebo se až po uzavření smlouvy stala dotčené straně známou,

d) vznikl zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné ze stran neúměrným navýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění,

e) mezi podstatnou změnou okolností a vznikem zvlášť hrubého nepoměru je příčinná souvislost.

Jako další, v komentovaném ustanovení již výslovně neupravenou podmínku, lze uvést absenci jiné smluvní úpravy včetně převzetí rizika změny okolností (srov. ustanovení § 1765 odst. 2).

Ke změně okolností může dojít z externích důvodů (dojde k neočekávané situaci typu zásadní změna na trhu, dlouhodobá nepřízeň počasí a neúroda, vypuknutí války, hyperinflace, subdodavatel výrazně změní ceny dodávaných komponentů apod.) i ze subjektivních důvodů na straně věřitele či dlužníka.

Další podmínkou postupu podle ustanovení § 1765 je, že dotčená strana (tzn. strana, která je změnou okolností znevýhodněna) nemohla změnu rozumně předpokládat ani ovlivnit. Kdyby ji mohla předpokládat, mohla a měla dotčená strana možnost změny okolností zohlednit při tvorbě obsahu smlouvy. Kdyby ji mohla ovlivnit, lze legitimně požadovat, aby tak učinila. Co se týká podmínky rozumného předpokládání, zde je nutné vycházet z předpokladu osoby s rozumem průměrného člověka (srov. ustanovení § 4 odst. 1), případně – v případě profesionála – z požadavku odborné péče, kterou lze žádat od profesionála (srov. ustanovení § 5 odst. 1). Pro posouzení možnosti předpokládat změnu okolností je podstatný také čas, na kterou je závazek sjednán. Při dlouhodobějších vztazích je vyšší pravděpodobnost, že v průběhu ke změně dojde, a naopak nižší reálná možnost předvídat dostatečně všechny v úvahu připadající změny. Možnost předpokládat či ovlivnit změnu okolností u strany, která je změnou zvýhodněna, je z hlediska ustanovení § 1765 irelevantní.

Poslední podmínkou vážící se ke změně okolností je, že skutečnost zakládající změnu v okolnostech nastala až po uzavření smlouvy, nebo sice dříve, avšak nebyla dotčené straně (k tomu srov. shora) známa v době uzavření smlouvy, tato osoba se s ní seznámila až později.

Pokud jde o zvlášť hrubý nepoměr, mělo by se - z logiky věci – jednat o nepoměr ještě výraznější než "pouhý" hrubý nepoměr.

Pojem "hrubý nepoměr" přitom zákon používá v souvislosti s možností domáhat se omezení nebo zrušení služebnosti (při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku, srov. ustanovení § 1299 odst. 2), s možností požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu při hrubém nepoměru plnění, k němuž se strany zavázaly (srov. ustanovení § 1793 odst. 1 a tam dále rozvedené podmínky), a v souvislosti s lichvou podle ustanovení § 1796. Právě např. ve vztahu k lichvě judikatura dovodila hrubý nepoměr, jestliže byl u krátkodobého úvěru či půjčky sjednán úrok ve výši 65 % ročně [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2012, sp. zn. 3 Tdo 225/2012 (Rt 23/2013)].

Zda jde o hrubý nepoměr, nelze – z obecného pohledu - zpravidla bez dalšího dovozovat pouze ze srovnání hodnot poskytnutých (sjednaných) plnění. Je třeba přihlédnout k dalším okolnostem, typicky k hospodářskému významu uzavřené smlouvy, k solventnosti převodce, k rizikovosti záměru, k ekonomické prognóze, k vývoji na trhu aj. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4665/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1793/2018, či rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 2. 2016, sp. zn. 75 Co 448/2015 aj.).

S ohledem na doslovné znění ustanovení § 1765 odst. 1 bude pak z hlediska možnosti domáhat se obnovení jednání o smlouvě zřejmě relevantní výhradně nepoměr spočívající v neúměrném zvýšení nákladů plnění, nebo neúměrné snížení hodnoty předmětu plnění. Toto neúměrné zvýšení nebo naopak neúměrné snížení je třeba posuzovat s přihlédnutím ke shora uvedeným okolnostem.

V případě zásadní změny okolností, která může odůvodnit požadavek strany na obnovení jednání o smlouvě, by následný nepoměr mezi plněními měl být ještě výraznější než u shora zmiňovaných tří příkladů. Podle J. Šilhána by mělo jít o zcela mimořádné, extrémní situace, které strany překvapí, šokují,1 neboť je nebylo lze rozumně předvídat (pokud by bylo možné je předvídat, bylo především na stranách, aby si pro takovou situaci ve smlouvě sjednali přiměřený postup). Je zřejmé, že přesnou hranici mezi "zvlášť hrubým nepoměrem" a "hrubým nepoměrem" nelze exaktně stanovit, bude nutné ji zvlášť posuzovat v každé jednotlivé věci.

Mezi změnou okolností a zvlášť hrubým nepoměrem v právech a povinnostech musí být vztah příčinné souvislosti. Pokud by nepoměr vznikl z jiného důvodu než v důsledku změny okolností, nejsou splněny podmínky podle ustanovení § 1765.

Následky kvalifikované změny okolností a zvlášť hrubého nepoměru

Při splnění podmínek uvedených v prvním odstavci komentovaného ustanovení vzniká dotčené straně (tj. znevýhodněné změnou okolností) právo domáhat se obnovení jednání o smlouvě. Nevzniká jí však současně žádné další právo, zejména nevzniká právo odložit plnění, takže při pozdním plnění je v prodlení, může jí vzniknout povinnost k náhradě škody (újmy), případně smluvní sankce apod. Dotčená osoba má právo na obnovení jednání o smlouvě, nikoli na výsledek (sjednání takového obsahu smlouvy, který by jí za změněných okolností více vyhovoval). Jinými slovy, naplněním podmínek podle ustanovení § 1765 nedochází samo o sobě ke změně obsahu závazku, k jeho zániku, k posunutí splatnosti atp. Obě strany jsou při jednání o obnově smlouvy vázány mj. obecnými ustanoveními občanského zákoníku, tedy mj. povinností jednat poctivě (srov. ustanovení § 6 odst. 1).

Naplnění podmínek uvedených v prvním odstavci komentovaného ustanovení podle našeho názoru nemá až tak zásadní význam z hlediska možnosti stran jednat o změně obsahu smlouvy (takový postup, tj. jednání stran, by byl nepochybně možný i při absenci ustanovení § 1765 a bez ohledu na splnění v něm uvedených podmínek), ale spíše z hlediska ustanovení § 1766 a možnosti domáhat se rozhodnutí soudu, pokud k dohodě stran nedojde v přiměřené lhůtě. Podmínkou postupu podle ustanovení § 1766 je totiž předchozí uplatnění práva dotčené strany domáhat se obnovení jednání o smlouvě a současně nedosažení dohody v přiměřené lhůtě. Zároveň je ustanovením § 1766 odst. 2 vyloučeno vyhovění návrhu soudem, jestliže dotčená strana neuplatnila právo na obnovení jednání o smlouvě u druhé strany v přiměřené lhůtě, pro niž současně zakládá vyvratitelnou domněnku, že činí dva měsíce (k tomu srov. dále komentář k ustanovení § 1766).

Nahrávám...
Nahrávám...