dnes je 29.3.2024

Input:

Ústavní soud zrušil zdanění církevních restitucí

16.10.2019, Zdroj: Ústavní soud ČR

Dle odůvodnění Ústavního soudu zákonodárce dodatečným snížením finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem porušil principy právní jistoty, důvěry v právo a jeho předvídatelnost a ochrany nabytých práv, jakožto stěžejní principy demokratické společnosti a právo dotčených subjektů vlastnit majetek ve smyslu ochrany legitimního očekávání jeho zmnožení.

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) zrušilo dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů slova „s výjimkou finanční náhrady“ v ustanovení § 18a odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 125/2019 Sb.
§ 18a
Zvláštní ustanovení o předmětu daně veřejně prospěšných poplatníků
(1) U veřejně prospěšného poplatníka nejsou předmětem daně
..
f) příjmy z bezúplatného nabytí věci s výjimkou finanční náhrady podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Neústavnost zákona č. 125/2019 Sb. navrhovatelka dovozuje především ze skutečnosti, že ani jeho předkladatelé, ani vláda netvrdí, že by šlo o zákon v ústavněprávním smyslu daňový; naopak nezastírají, že jediným cílem je faktické snížení restituční finanční náhrady, jejíž výše je podle aktuálních vládních a některých nevládních stran nepřiměřeně vysoká. Změna provedená zákonem č. 125/2019 Sb. navíc nese podle názoru navrhovatelky znaky nepřípustné retroaktivity. Navrhovatelka se též dovolává principu pacta sunt servanda (smlouvy se mají dodržovat), neboť uzavřením smluv s církvemi bylo založeno jejich legitimní očekávání.

Ústavní soud projednal návrhy ještě před nabytím účinnosti zákona č. 125/2019 Sb. (tj. k 1. 1. 2020), čímž fakticky vyhověl žádosti navrhovatelek o přednostní projednání věci.

Posouzení souladnosti zákona s ústavním pořádkem sestává ze zodpovězení tří otázek: zda byl přijat a vydán v mezích Ústavou České republiky stanovené kompetence, zda byl přijat ústavně předepsaným způsobem a zda je jeho obsah v souladu s ústavními zákony. Ústavní soud přitom dospěl k závěru, že co do podstatné obsahové části ústavního přezkumu jsou návrhy důvodné.

Zákonodárce přijetím § 15 a 16 zákona o majetkovém vyrovnání, deklaroval podmínky, za nichž je ochoten smlouvy o vypořádání s jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi uzavřít. Dotčené církve a náboženské společnosti [s výjimkou jedné – viz § 15 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona ve spojení se sdělením Ministerstva kultury č. 55/2013 Sb.] státem předložený návrh smlouvy

Nahrávám...
Nahrávám...