5.1.9.4 Odvolání člena představenstva akciové společnosti z funkce

5.1.9.4 Odvolání člena představenstva akciové společnosti z funkce

Mgr. Pavla Krejčí

Členy představenstva volí a odvolává valná hromada společnosti, respektive jediný akcionář; stanovy však mohou určit, že působnost volit a odvolávat členy představenstva náleží dozorčí radě akciové společnosti (§ 438 ZOK).

Valná hromada je oprávněna odvolat členy představenstva, pokud tato pravomoc není svěřena do působnosti dozorčí rady společnosti. Valná hromada rozhoduje o odvolání člena představenstva prostou většinou hlasů přítomných akcionářů (§ 421 v návaznosti na § 415 ZOK). Stanovy však mohou určit, že pro odvolání člena představenstva je nezbytná jiná většina (např. většina hlasů všech akcionářů). Valná hromada nemůže být v této své kompetenci omezena a vždy rozhoduje jako celek; není proto možné "založit ve stanovách právo některých akcionářů či skupin akcionářů obsazovat některá místa v představenstvu".¹

Daného cíle lze však částečně dosáhnout prostřednictvím akcionářské smlouvy, kterou se mezi akcionáři dohodne způsob hlasování na valné hromadě společnosti, vydáním akcií s rozdílnou silou hlasu nebo takzvaným kumulativním hlasováním. Na podstatě toho, že i v takovém případě bude o odvolání člena představenstva hlasovat valná hromada společnosti jako celek, to však nic nemění.

Usnesení valné hromady o odvolání člena představenstva nemusí být osvědčeno notářským zápisem.

Odvolání z funkce je účinné okamžikem, kdy je usnesení o odvolání z funkce valnou hromadou přijato, a to bez ohledu na to, zda se dotyčný člen představenstva o tomto usnesení dozvěděl.

V usnesení z valné hromady může též být uvedeno datum, ke kterému se stane odvolání z funkce účinným; toto datum však může směřovat pouze do budoucnosti, nikoliv být stanoveno zpětně. Ve vztahu k samotnému členovi představenstva však odvolání nabývá svých účinků až v okamžiku, kdy se tento člen o svém odvolání dozví. Pokud tedy v mezidobí člen představenstva učiní nějaké právní jednání za společnost, pak mu nelze v tomto směru klást za vinu, že o svém odvolání nevěděl.

Ačkoliv se k volbě člena představenstva vyžaduje souhlas člena představenstva se jmenováním, k odvolání z funkce se již souhlas samotného člena představenstva společnosti pochopitelně nevyžaduje. Pokud je pravomoc k odvolání člena představenstva svěřena valné hromadě, pak právo valné hromady odvolat člena představenstva z funkce nemůže být omezeno žádným jiným způsobem, než se kterým počítá zákon. Pokud by tedy například smlouva o výkonu funkce v tomto směru obsahovala nějaká omezující ustanovení, jednalo by se o neplatná ujednání. Člen představenstva tak může být odvolán kdykoliv, a valná hromada nemusí své rozhodnutí nijak odůvodňovat.

Ve smlouvě o výkonu funkce bývá často ujednáno, že smlouva se uzavírá na dobu jejího trvání. "Pokud ovšem ve smlouvě není sjednána doba jejího trvání, lze dojít k závěru, že smlouva je neodlučitelně spjatá s výkonem funkce, což znamená, že nemůže být účinná déle, než trvá samotná funkce."²Častým, a v zásadě platným ujednáním ve smlouvách o výkonu funkce, bývá ujednání o tzv. zlatých padácích. Pokud je člen představenstva společnosti odvolán z funkce předčasně a důvodem pro toto odvolání z funkce není porušení povinností člena představenstva, může smlouva o výkonu funkce obsahovat ujednání o poskytnutí určitého odstupného; většinou se jedná o určitý násobek měsíční odměny člena představenstva.

Společnost má povinnost podat návrh na zápis změn do obchodního rejstříku a nechat zapsat den zániku funkce člena představenstva. Zápis nemá konstitutivní charakter.

Zvláštní pravidla pak platí pro odvolání:

a) člena představenstva, který je akcionářem, pokud má být odvolán pro porušení povinností při výkonu funkce (§ 426 písm. c) ZOK),

b) člena představenstva, který byl valnou hromadou zvolen kumulativním hlasováním (§ 354 ZOK).

Ad a) Odvolání člena představenstva, který je akcionářem, pokud má být odvolán pro porušení povinností při výkonu funkce

Pokud má být odvolán ze své funkce člen představenstva, a důvodem pro odvolání má být porušení povinností při výkonu funkce, a odvolávaný člen představenstva je zároveň akcionářem společnosti, pak takový akcionář nesmí ve vztahu k hlasování o otázce svého odvolání z funkce vykonávat své hlasovací právo (tzv. sistace hlasovacího práva). K hlasům takového akcionáře se pak nepřihlíží ani při posuzování usnášeníschopnosti valné hromady při rozhodování o odvolání takového akcionáře z funkce.

 

Zákaz výkonu hlasovacího práva neznamená, že by se akcionář nemohl účastnit samotného konání valné hromady společnosti; jejímu jednání může být přítomen a má i jiná práva spojená s účastí na valné hromadě (např. právo na informace).

Obecně platí, že člen představenstva může být odvolán z funkce bez uvedení důvodu. Pokud má dojít k odvolání akcionáře z funkce člena představenstva z důvodů, že tento akcionář porušuje své povinnosti při výkonu funkce, musí být v usnesení z valné hromady důvody pro odvolání jasně vyspecifikovány – musí být uvedeny důvody, které vedou ostatní akcionáře k přesvědčení, že došlo k porušení povinností při výkonu funkce. "Zákaz výkonu hlasovacího práva se ovšem prosadí pouze tehdy, porušil-li akcionář–člen orgánu skutečně své povinnosti. Je na ostatních akcionářích, aby posoudili, zda k porušení povinností člena orgánu došlo a zda je natolik závažné, aby odůvodňovalo odvolání z funkce."³

Akcionář (nebo osoba jednající s akcionářem ve shodě) se může svému odvolání bránit návrhem na vyslovení neplatnosti valné hromady dle § 428 ZOK. V řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady soud posoudí, zda byl tvrzený důvod odvolání z funkce naplněn (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2011, sp. zn. 29 Cdo 585/2010). Podmínkou podání takového návrhu je, že dotčený akcionář vznese přímo na valné hromadě protest proti takovému rozhodnutí (pokud je na valné hromadě přítomen).