dnes je 19.4.2024

Input:

5.1.9.1 Odstoupení z funkce člena představenstva

1.9.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.1.9.1 Odstoupení z funkce člena představenstva

Mgr. Pavla Krejčí

Člen představenstva akciové společnosti má právo ze své funkce odstoupit. Členství v orgánu obchodní korporace je dobrovolné a nikdo nemůže být nucen v orgánu obchodní korporace setrvat.1 Právní úprava odstoupení z funkce je obsažena v § 59 odst. 5 ZOK. Jedná se o speciální právní úpravu k § 160 NOZ.

Odstoupení z funkce jako právní jednání

Odstoupení z funkce se uskutečňuje jednostranným právním jednáním, ze kterého musí vyplývat vůle člena představenstva ze své funkce odstoupit. Písemná forma odstoupení není zákonem předepsána.

Doručení odstoupení

K tomu, aby bylo odstoupení člena představenstva účinné vůči společnosti, musí jí být oznámení o odstoupení doručeno. Oznámení o odstoupení směřuje vůči orgánu, jenž odstupujícího člena představenstva zvolil, ale doručuje se společnosti. Oznámení o odstoupení tedy musí být adresováno valné hromadě nebo u německého typu akciové společnosti dozorčí radě. Zákon však předpokládá, že ve stanovách akciové společnosti nebo ve smlouvě o výkonu funkce člena představenstva může být určen jiný postup pro doručování oznámení o odstoupení; oznámení o odstoupení z funkce může být též směřováno vůči jinému orgánu, než který je určen zákonem.

Pokud bude člen představenstva odstupovat například přímo na valné hromadě společnosti, dojde k doručení odstoupení přímo na místě. K doručení může dojít i prostřednictvím prostředků elektronické komunikace (např. videokonference, skype apod.). Stav přítomnosti je dán, je-li zabezpečena taková komunikace (dialog), která umožňuje bezprostřední pochopení projevů vůle.2

Pokud bude doručováno odstoupení prostřednictvím poštovních služeb, pak začne odstoupení vůči společnosti působit v okamžiku, kdy se dostane do sféry dispozice společnosti. Společnost se pak již musí sama postarat o to, aby se o odstoupení člena představenstva dozvěděl orgán, vůči němuž odstoupení směřuje.


Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 7. 2008, sp. zn. 7 Cmo 56/2008

Odstoupení orgánu společnosti s ručením omezeným (akciové společnosti) je nutné činit vůči valné hromadě společnosti a potažmo tak jejím společníkům (akcionářům), nicméně oznamovat odstoupení, jakož je i doručovat, je třeba samotné této společnosti.


Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2009, sp. zn. 29 Cdo 2863/2008

K tomu, aby odstoupení bylo společnosti doručeno, je třeba, aby se dostalo do sféry její dispozice, přičemž je logické, že za společnost jako právnickou osobu bude odstoupení přebírat vždy osoba fyzická, např. osoba, která je za společnost oprávněna přijímat poštu. Předání oznámení o odstoupení z funkce předsedovi představenstva akciové společnosti tento požadavek beze zbytku splňuje, neboť jde nepochybně o osobu, která je oprávněna za společnost přijímat poštu (viz ustanovení § 20 odst. 1 ObčZ ve spojení s větou druhou ustanovení § 13 odst. 1 ObchZ). Lze tedy uzavřít, že předáním oznámení o odstoupení z funkce předsedovi představenstva akciové společnosti je odstoupení doručeno společnosti. 

Společnost s jediným akcionářem

Výjimka je stanovena pro společnosti s jediným akcionářem; zde musí být odstoupení doručováno nikoliv společnosti, nýbrž tomuto akcionáři.

Společnost s jediným členem představenstva

Problém s doručením může nastat v okamžiku, kdy je odstupující člen představenstva jediným členem představenstva a nejedná se o společnost s jediným akcionářem. Jsem přesvědčena, že v takovém případě je nezbytné, aby člen představenstva vázaný principem loajality ke společnosti svolal valnou hromadu společnosti a oznámil odstoupení přímo jí.

Zánik funkce odstupujícího člena představenstva

Funkce člena představenstva však nezaniká okamžitě, jakmile je odstoupení doručeno společnosti, ale společnosti je ponechán určitý čas k tomu, aby mohla na odstoupení

Nahrávám...
Nahrávám...