dnes je 28.3.2024

Input:

Zproštění insolvenčního správce

5.4.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

17.2.3.5
Zproštění insolvenčního správce

Mgr. Tomáš Braun

Insolvenční správce podle § 36 IZ je povinen:

- postupovat při výkonu funkce svědomitě a s odbornou péčí, je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře; společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob (odstavec 1),

- poskytovat věřitelským orgánům součinnost nezbytnou k řádnému výkonu jejich funkce; zejména se na žádost věřitelského orgánu účastní jeho jednání; neurčí-li insolvenční soud jinak, předkládá insolvenční správce věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu nejméně jednou za 3 měsíce písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení (odstavec 2),

K povinnostem insolvenčního správce vyplývajícím z jeho funkce v daném v insolvenčním řízení viz výklad v části 3.3.7,

K odpovědnosti insolvenčního správce za škodu nebo jinou újmu, kterou by dlužníkovi, věřitelům nebo třetím osobám způsobil porušením povinnosti postupovat při výkonu své funkce s odbornou péčí nebo jiné povinnosti uložené mu insolvenčním zákonem nebo insolvenčním soudem, viz výklad v části 3.3.8.

Pořádková pokuta

Méně závažné nebo ojedinělé pochybení insolvenčního správce postihne insolvenční soud uložením pořádkové pokuty podle § 81 odst. 2 IZ, kterou lze uložit i opakovaně do celkové částky až 200.000 Kč.

Obecně vzato je smyslem uložení pořádkové pokuty výchovně působit na toho, komu je ukládána s cílem, aby se činnost, jednání nebo opomenutí, která jí byla sankcionována, v  budoucnu neopakovala. Ve vztahu k insolvenčnímu správci je pořádková pokuta procesním nástrojem insolvenčního soudu sloužícím k vynucení řádného výkonu funkce insolvenčního správce ve smyslu § 36 a § 37 IZ, tj. především ke splnění jeho povinností vyplývajících ze zákona anebo uložených insolvenčním soudem při výkonu jeho dohlédací činnosti podle § 11 IZ. Uložení pořádkové pokuty tak přichází v úvahu především v případě, kdy pochybení správce mohou ve svém důsledku ztížit další postup insolvenčního řízení či dosažení jeho účelu a k nápravě nevedla ani výzva soudu s pohrůžkou pořádkové pokuty, nebo kdy zjištěná závada v postupu správce již takový nežádoucí důsledek nastolila, a přitom nejde o pochybení natolik závažné či opakované, aby odůvodňovalo zproštění správce funkce podle § 32 IZ. Výše uložené pokuty musí odpovídat rozsahu a závažnosti porušení povinností správce.

K tomu viz četnou soudní judikaturu, např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 46 INS 4623/2009, 1 VSPH 678/2009-B ze dne 19. 4. 2010, jeho usnesení sp.zn. KSPL 52 INS 24519/2014, 2 VSPH 775/2018-B ze dne 19.6.2018 či usnesení sp.zn. KSUL 79 INS 17596/2017, 2 VSPH 339/2018-B ze dne 22.3.2018.

Jelikož podle § 81 odst. 2 IZ lze postupovat jen vůči osobě (činného) insolvenčního správce, dovozujeme, že nesplnění povinnosti odvolaného, resp. zproštěného insolvenčního správce předat funkci novému insolvenčnímu správci (§ 31 odst. 6 a § 32 odst. 2 IZ) lze sankcionovat jen podle § 53 OSŘ, jenž určuje maximální výši pořádkové pokuty 50.000 Kč. Skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností, může být důvodem i ke snížení (moderaci) jeho odměny (viz § 38 odst. 3 IZ a část 3.3.9).

Je-li insolvenčním správcem veřejná obchodní společnost, lze uložit pořádkovou pokutu jedině této společnosti, nikoli jejím ohlášenému společníku, jehož prostřednictvím funkci vykonává – k tomu viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. MSPH 59 INS 16251/2013, 2 VSPH 1917/2013-B ze dne 3.12.2013.

Důvody zproštění správce

Insolvenčního správce může insolvenční soud podle § 32 odst. 1 IZ zprostit funkce, jestliže

  1. neplní řádně své povinnosti, nebo
  2. nepostupuje při výkonu funkce s odbornou péčí, anebo
  3. závažně porušil důležitou povinnost uloženou mu zákonem nebo soudem;

závažné nebo opakované porušení povinností insolvenčního správce může naplňovat skutkovou podstatou přestupku podle § 36b odst. 1 písm. k) ZIS, pokud jde o porušování povinností stanovených IZ (část >3.3), a v případě porušování povinností stanovených IZ, kontrolním řádem nebo ZIS může být podle § 13 odst. 2 ZIS důvodem ke zrušení povolení nebo zvláštního povolení vykonávat činnost insolvenčního správce (část >3.3.1.2), jehož důsledkem je pak odvolání insolvenčního správce z funkce dle § 31 odst. 4 IZ (část 3.3.4).

K těmto zákonným důvodům, pro něž může být insolvenční správce zproštěn své funkce, odkazujeme na judikaturu zdola ad 1).

Rozhodnutí o zproštění správce

O zproštění funkce insolvenčního správce rozhoduje insolvenční soud:

a) k návrhu, který je oprávněn podat toliko

  • - věřitelský orgán (nikoli jednotlivý věřitel), nebo
  • - dlužník,

b) bez návrhu (z vlastní iniciativy).

O podaných návrzích ad a) je insolvenční soud povinen rozhodnout neprodleně.

Návrh podaný jinou osobu, než která je k tomu podle § 32 odst. 1 IZoprávněna, insolvenční soud bez dalšího zamítne. K tomu viz judikaturu zdola ad 2).

-předchozí slyšení správce

O zproštění insolvenčního správce rozhoduje insolvenční soud zpravidla po slyšení insolvenčního správce. Tímto slyšením tu však není nutně správcovo ústní slyšení.

K tomu viz závěry usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 2/2014 ze dne 26. 8. 2015, uveřejněného pod č. 48/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále R 48/2016) s právní větou:

O tom, zda insolvenční správce má být zproštěn funkce, rozhoduje insolvenční soud v intencích § 32 odst. 1 IZ "po slyšení insolvenčního správce" (tedy na základě vysvětlení, jež insolvenční správce podal k tvrzením osoby, jež žádá jeho zproštění) a na základě obsahu insolvenčního spisu, jenž by měl příslušná tvrzení potvrzovat nebo vyvracet. Hodnotící skutkové soudy o (ne)opodstatněnosti návrhu, aby insolvenční správce byl zproštěn funkce, pak insolvenční soud zásadně přijímá na základě obsahu spisu, aniž by formálně prováděl dokazování listinami tvořícími obsah insolvenčního spisu.

Současné ustanovení nového správce

V případě rozhodnutí insolvenčního soudu o zproštění insolvenčního správce pak podle § 32 odst. 2 věty druhé IZ ohledně současného ustanovení nového insolvenčního správce a omezení odvolacích důvodů proti takovému rozhodnutí (výroku) platí obdobně totéž, co při odvolání insolvenčního správce dle § 31 odst. 5 IZ a -viz část 3.3.4.

Doručení, opravný prostředek

Usnesení o zproštění insolvenčního správce a ustanovení správce nového soud doručuje vyhláškou (jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku – § 71 odst. 1 a 2 IZ) a zvlášť osobám, které mají právo podat proti němu odvolání. Usnesení je účinné okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 89 IZ).

Dodáváme, že soud nemůže rozhodnout o odkladu vykonatelnost nebo odkladu právní moci tohoto usnesení (§ 90 IZ).

Proti výroku usnesení o zproštění insolvenčního správce funkce je podle § 32 odst. 2 věty prvé IZ oprávněn podat odvolání pouze:

- zproštěný insolvenční správce

- a osoby oprávněné podat návrh na jeho zproštění, tedy věřitelský orgán a dlužník, jimž svědčí subjektivní legitimace k odvolání i proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud jejich návrh zamítnul (nevyhověl mu).

Nově ustanovovaný insolvenční správce tu není osobou subjektivně oprávněnou k podání odvolání (opravného prostředku) proti usnesení, jímž insolvenční soud dosavadního insolvenčního správce z zprostil funkce, včetně té části výroku, kterou insolvenční soud vázal časové účinky takového zproštění na den ustanovení nového insolvenčního správce – viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 24/2014 ze dne 28. 4. 2016, uveřejněné pod č. 135/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále R 135/2018) .

Proti výroku o ustanovení nového insolvenčního správce se mohou samostatně odvolat tytéž osoby, nikoli však zprošťovaný insolvenční správce (viz opět R 135/2018), a takové odvolání je možno podat jen z omezených důvodů, jež jsou stanoveny v § 26 IZ (viz závěr části 3.3.2).

Povinnost zproštěného správce předat funkci a podat zprávu o činnosti

Podle § 32 odst. 2 druhé věty IZ ohledně povinnosti zproštěného správce

  • - řádně předat funkci novému insolvenčnímu správci (poskytnutím náležitých informací o své činnosti za dobu výkonu funkce a předložením dokladů s tím souvisících), a jeho trvající odpovědnosti za dobu výkonu jeho funkce,
  • - podat zprávu o činnosti a vyúčtování

platí obdobně totéž, co při odvolání insolvenčního správce dle § 31 odst. 6 a § 29 odst. 4 IZ - viz část 3.3.4. Další postup insolvenčního soudu spočívající v projednání zprávy zproštěného správce o činnosti upravuje § 38 odst. 5 IZ - viz část 3.3.3.

Judikatura

1) Důvody pro zproštění insolvenčního správce funkce

Usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 93/2014 ze dne 26.8.2015 a jeho výše zmíněném R 48/2016, v nichž je vysvětleno, že ust. § 32 odst. 1 IZ patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. V R 48/2016 je dále vysvětleno, že IZ výslovně neupravuje "informační" povinnost insolvenčního správce vůči dlužníku, jehož úpadek je řešen oddlužením ve formě splátkového kalendáře, ohledně postupu směřujícího k uspokojení pohledávky zajištěného věřitele (§ 398 odst. 3, věta poslední, a § 409 odst. 3 IZ ve spojení s § 286 a násl. IZ, a že samotná nespokojenost dlužníka s tím, jak ho informuje insolvenční správce o svém postupu, jde-li o úkony směřující ke zpeněžení zástavy a k uspokojení pohledávky zajištěného věřitele z výtěžku zpeněžení, včetně (ne)účelnosti či (ne)hospodárnosti těchto úkonů, není (nemůže být) důvodem ke zproštění funkce insolvenčního správce.

Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. KSOS 33 INS 26288/2013, 2 VSOL 358/2014-B ze dne 27. 6. 2014, uveřejněné pod č. 91/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Důležitým důvodem pro zproštění funkce insolvenčního správce ve

Nahrávám...
Nahrávám...