dnes je 24.4.2019
Input:

Zdanění příjmů jednatelů

1.2.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.6.2
Zdanění příjmů jednatelů

Ing. Zdeněk Morávek

Příjem ze závislé činnosti

Příjmy za práci jednatelů s. r. o. jsou příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP, jedná se o odměny člena orgánu právnické osoby, v souladu s § 44 odst. 5 ZOK je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán. Znamená to tedy, že příjmy v podobě odměny za práci jednatele se zdaní stejně jako příjmy „běžných” zaměstnanců, jednatel se považuje za zaměstnance ve smyslu ZDP a s. r. o. za zaměstnavatele – viz § 6 odst. 2 ZDP.

Od roku 2018 došlo k významné změně při zdanění příjmů bez podepsaného prohlášení k dani, jak jej upravuje ustanovení § 6 odst. 4 ZDP. Tato úprava už se nevztahuje pouze na příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, jako tomu bylo doposud, ale nově se vztahuje také na všechny ostatní příjmy ze závislé činnosti v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 3 000 Kč. Znamená to tedy, že i v případě příjmu jednatele do výše 3 000 Kč měsíčně bude uplatněn tento postup a příjem bude zdaněn srážkovou daní, nikoliv daní zálohovou. Jenom doplňme, že důvodová zpráva k této změně uvádí, že cílem je zejména omezit případy, kdy je nutné za existence těchto zanedbatelných příjmů podávat daňové přiznání při zdanitelných příjmech ze závislé činnosti současně od více plátců. Poplatník nebude v případě těchto “malých“ příjmů (např. svědečné u zaměstnance, odměna za výkon funkce, příjem ze zaměstnání malého rozsahu, dohoda o pracovní činnosti do výše hrubého příjmu 3 000 Kč) povinen podávat daňové přiznání. Výše limitu se přitom odvíjí od výše zúčtovaného tzv. “hrubého“ příjmu, a nikoliv od základu daně případně zvýšeného na tzv. “superhrubou mzdu“.

Poplatníkovi však zůstane zachována možnost postupu podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP (tj. započtení sražené daně z výše uvedených příjmů na celoroční daň v daňovém přiznání).

Základ daně

Protože odměna jednatele patří mezi příjmy ze závislé činnosti, základem daně je tzv. superhrubá mzda, tj. příjem navýšený o sociální a zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel. Pro správné zdanění je tedy nezbytné určit, zda tento příjem podléhá či nikoliv sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Této problematice je blíže věnována další kapitola, ale je možné konstatovat, že z § 5 ZVZP vyplývá, že jednatel je jako zaměstnanec účasten zdravotního pojištění, pokud mu plyne nebo má plynout příjem ze závislé činnosti. Z uvedeného vyplývá, že pokud jednatel pobírá za svou činnost odměnu, tato odměna vždy podléhá zdravotnímu pojištění. Na tuto úpravu pak navazuje úprava v § 3 ZPZP, která vymezuje vyměřovací základ zaměstnance, do kterého odměna jednatele podle této úpravy patří.

Nemocenské pojištění

Z pohledu sociálního pojištění je situace obdobná. Z úpravy zákona o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb., v platném znění) vyplývá, že jednatelé patří z pohledu nemocenského pojištění mezi zaměstnance, pokud pro společnost vykonávají mimo pracovněprávní vztah práci, za kterou jsou touto společností odměňováni. Pro účast jednatelů na nemocenském pojištění platí stejné podmínky, jako u ostatních zaměstnanců, tedy sjednaný příjem alespoň ve výši rozhodného příjmu, který činí 3 000 Kč měsíčně a výkon práce na území ČR nebo v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie.

Důchodové pojištění

Obdobně je tomu v důchodovém pojištění, které je upraveno zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. Jednatelé s. r. o. patří mezi zaměstnance pro účely důchodového pojištění s tím, že pro účast na důchodovém pojištění je podmínkou účast na nemocenském pojištění.

Jednatel pobírá odměnu za svou činnost ve výši 10 000 Kč měsíčně. Z titulu pobírání tohoto příjmu je jednatel účasten na nemocenském pojištění, a proto je účasten i důchodového pojištění.

Jednatel pobírá odměnu za svou činnost ve výši 2 000 Kč měsíčně. Z titulu pobírání tohoto příjmu není jednatel účasten na nemocenském pojištění a v návaznosti na to není účasten ani důchodového pojištění.

V případě, že jednatel nebude účasten nemocenského pojištění, nebude z jeho odměny odváděno žádné sociální pojištění, pouze zdravotní pojištění. Znamená to, že základem daně bude odměna navýšena o 9 % zdravotního pojištění, které je povinen odvést zaměstnavatel.

V případě, že jednatel bude účasten nemocenského pojištění, bude z jeho odměny sraženo sociální pojištění ve výši 6,5 % a zaměstnavatel bude odvádět pojistné ve výši 25 %. Znamená to, že základ daně bude odměna jednatele navýšená o zdravotní pojištění ve výši 9 % a sociální pojištění ve výši 25 %.

Stropy na pojištění

K uvedené problematice sociálního a zdravotního pojištění je ale třeba doplnit, že pro zaměstnance jsou stanoveny maximální vyměřovací základy (§ 15a ZPSZ), pokud tedy již bude dosaženo maximálního vyměřovacího základu zaměstnance (v tomto případě jednatele), k navyšování pro účely superhrubé mzdy již docházet nebude. Pro rok 2018 byla maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro sociální pojištění částka 1 438 992 Kč a pro rok 2019 se zvyšuje na částku 1 569 552 Kč. Pro zdravotní pojištění maximální vyměřovací základ stanoven není.

Slevy na dani

Další postup při zdanění je pak shodný s ostatními zaměstnanci, tj. záleží na skutečnosti, zda jednatel podepsal u s. r. o. prohlášení k dani či nikoliv.

Pokud prohlášení k dani podepsal, s. r. o. jako zaměstnavatel bude uplatňovat požadované slevy na dani, které jednatel v prohlášení k dani uvede, a také daňové zvýhodnění na vyživované dítě, pokud splní podmínky pro jeho uplatnění. To znamená, že vypočtená záloha na daň se sníží o 1/12 příslušné roční slevy na dani. Jedná se o tyto slevy:

a) základní sleva na dani, která činí 24 840 Kč ročně, tj. 2.070 Kč měsíčně, a mají možnost ji uplatnit všichni poplatníci,

b) základní sleva na invaliditu, která činí 2 520 Kč ročně, tj. 210 Kč měsíčně, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění,

c) rozšířená sleva na invaliditu pro poplatníky pobírající invalidní důchod třetího stupně, která činí 5 040 Kč ročně, tj. 420 Kč měsíčně,

d) sleva na držitele ZTP/P pro poplatníky, kteří jsou držitelem průkazu ZTP/P, která činí 16 140 Kč ročně, tj. 1 345 Kč měsíčně,

e) sleva na studenty pro poplatníky soustavně se připravující na budoucí povolání studiem, která činí 4 020 Kč ročně, tj. 335 Kč měsíčně; uplatnit tuto slevu lze až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let,

f) daňové zvýhodnění na vyživované děti,