dnes je 28.3.2024

Input:

Zákaz konkurence

1.1.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.1.6 Zákaz konkurence

Mgr. Ing. Zdeňka Kůsová, JUDr. Lucie Kolářová

Konkurence podnikání

Člen představenstva nesmí podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného (§ 441 odst. 1 ZOK).

Uvedené znamená, že členové představenstva nemohou podnikat se stejným předmětem podnikání jako má společnost, a to ani kryje-li se jejich činnost jen z části. V případě zprostředkování se jedná nejen o zákaz uzavření smlouvy zprostředkovatelské a komisionářské, ale i dalších smluv příkazního typu, jejichž obsahem zprostředkování je. Vždy bude záležet na konkrétních okolnostech případu a možnosti skutečné konkurence.

Konkurence statutárního orgánu

Člen představenstva nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern (§ 441 odst. 2 ZOK).

Výjimka v podobě koncernu je dána zvláštní povahou a propojeností společností v koncernu. Osobou v obdobném postavení je míněn např. prokurista.

Společník s neomezeným ručením

Člen představenstva se nesmí účastnit na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti (§ 441 odst. 3 ZOK).

Tímto ustanovením je vyloučeno, aby člen představenstva akciové společnosti byl společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti. Ustanovení nevylučuje ze zákazu konkurence případy, kdy je člen představenstva ovládající osobou obchodní korporace se stejným nebo obdobným předmětem činnosti, jako tomu je výše, a to bez ohledu, zda jde o ovládání faktické nebo smluvní.

Pozor!
Novelou zákona o obchodních korporacích účinnou od 1. 1. 2021 byl do § 441 ZOK vložen nový odstavec 4, který stanoví, že stanovy mohou upravit zákaz konkurence odchylně od zákona. Dle důvodové zprávy má být výslovnou úpravou zamezeno výkladovým problémům, zda je úprava zákazu konkurence dispozitivní či kogentní. Výslovně je tedy potvrzena dispozitivní úprava.

Důvodová zpráva k tomu uvádí, že: "Stanovy společnosti mohou určit další činnosti, jejichž výkon je členovi představenstva zakázán, nebo naopak některé, či všechny zákonem zakázané činnosti vyloučit, a tím jejich výkon dovolit. Stanovy mohou rovněž určit bližší podmínky, za nichž bude výkon jinak zakázaných činností povolen (souhlas určitého orgánu společnosti, domněnka souhlasu apod.). V neposlední řadě mohou stanovy pověřit valnou hromadu, aby svým rozhodnutím rozšířila či zúžila okruh zakázaných činností, popřípadě mohou umožnit odchylné sjednání zakázaných činností ve smlouvě o výkonu funkce člena představenstva. Je ponecháno na vůli akcionářů, jakým způsobem upraví podmínky zákazu konkurence. Stále je však třeba mít na paměti, že ani úplným vyloučením zákazu konkurence není dotčena povinnost člena představenstva jednat s péčí řádného hospodáře, stejně jako povinnost postupovat podle pravidel o střetu zájmů (srov. § 54 až 57 ZOK). I při střetu zájmů musí člen představenstva vždy jednat v zájmu společnosti (srov. § 54 odst. 3 ZOK) a s potřebnou

Nahrávám...
Nahrávám...