dnes je 23.9.2020

Input:

Vkladová povinnost a možnosti jejího splnění - platné od 1. ledna 2021

15.9.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.2.0
Vkladová povinnost a možnosti jejího splnění – platné od 1. ledna 2021

Mgr. Markéta Káninská

Druhou fází procesu založení a vzniku společnosti s ručením omezeným je plnění vkladové povinnosti před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Základem právní úpravy této problematiky jsou ustanovení § 15 až § 28 ZOK obsažená v obecné části s tím, že některá specifika týkající se výhradně s. r. o. se nacházejí přímo v rámci její úpravy, a to v ustanovení § 142 až § 144 ZOK, § 148 ZOK a v ustanovení § 150 ZOK a § 151 ZOK.

Definice vkladu a jeho výše

Vkladem se rozumí peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu společnosti. Předmětem vkladu je tedy věc, kterou se vkladatel (budoucí společník) zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí majetkové účasti. Podle toho, jakým způsobem lze vkladovou povinnost splnit, rozlišujeme (a) peněžité vklady, které se splácejí zásadně v penězích (tedy peníze jsou oním předmětem vkladu), nebo (b) nepeněžité vklady, kde předmětem vkladu jsou jiné penězi ocenitelné věci.

Z hlediska terminologického ZOK užívá termín „splácení”, plní-li se vkladová povinnost peněžitými vklady, a termín „vnášení”, jde-li o splnění vkladové povinnosti nepeněžitými vklady.

S účinností zákona o obchodních korporacích došlo k výraznému snížení minimální výše vkladu z 20 000 Kč na 1 Kč. Není ale vyloučeno, aby zakladatelský dokument stanovil vyšší výši vkladu, a to i rozdílně pro jednotlivé podíly. V takovém případě má přednost úprava obsažená v zakladatelském dokumentu a zakladatelé jsou povinni ji respektovat. Od výše vkladu se posléze odvíjí i výše základního kapitálu, neboť tato již není fixována na minimálních 200 000 Kč, ale bude vždy tvořena souhrnem všech vkladů.

Bude-li mít tedy společnost 3 zakladatele, z nichž každý se rozhodne pro vklad ve výši 50 000 Kč, bude výše základního kapitálu rovna součtu vkladů, tedy částce 150 000 Kč.

Lhůta pro splnění vkladové povinnosti

Stanovení lhůty pro splnění vkladové povinnosti je obligatorní náležitostí každého zakladatelského dokumentu. Určení její délky je ponecháno na uvážení zakladatelů, přičemž zakladatelé jsou vázáni maximální hranicí 5 let stanovenou zákonem, počítanou ode dne vzniku společnosti, resp. ode dne převzetí vkladové povinnosti při zvyšování základního kapitálu společnosti.

S neplněním vkladové povinnosti jsou rovněž spojeny negativní důsledky pro společníky, a to:

  • povinnost uhradit společnosti úrok z prodlení, jehož výše je určena zakladatelským dokumentem, jinak ve výši stanovené zákonem,

  • riziko vyloučení společníka ze společnosti postupem dle ustanovení § 151 ZOK.

Rozsah splnění vkladové povinnosti při vzniku společnosti

Rozsah splnění vkladové povinnosti před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku se liší v závislosti na formě vkladů. Nepeněžité vklady musí být vneseny ještě před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Naproti tomu u peněžitých vkladů plně postačí, aby před zápisem společnosti do obchodního rejstříku bylo splaceno celé vkladové ážio a na každý peněžitý vklad nejméně 30 %. Zbývající část peněžitého vkladu může být splacena až po vzniku společnosti (to však při respektování lhůty určené pro splnění vkladové povinnosti).

Peněžité vklady

Peněžité vklady musí být při zakládání společnosti splaceny na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, který za tímto účelem zřídí správce vkladů. To s účinností od 1. 1. 2021 neplatí v případě, kdy výše všech peněžitých vkladů nepřesáhne v souhrnu 20 000 Kč. V takovém případě lze peněžitý vklad splatit i jiným způsobem (např. v hotovosti), a nemusí být zakládán bankovní účet. Byť ZOK výslovně neuvádí, že by takový účet měl být zřízen na jméno společnosti, vyplývá tato skutečnost z dikce ustanovení § 127 NOZ, který upravuje jednání jménem tzv. „předspolečnosti”, o němž bylo pojednáno v předchozí kapitole. Banka nesmí umožnit zakladatelům s těmito prostředky disponovat až do doby zápisu společnosti do obchodního rejstříku, ledaže jí bude prokázáno, že tyto prostředky, resp. jejich část má být použita na úhradu zřizovacích výdajů či vrácení vkladů zakladatelům.

Peněžité vklady ke zvýšení základního kapitálu společnosti nemusí být spláceny na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstvaPeněžité vklady při zvyšování základního kapitálu tak lze splácet jak na běžný podnikatelský účet společnosti, tak i v hotovosti do pokladny (ovšem v takovém případě je třeba respektovat omezení plynoucí ze zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti).

Stejně je tomu, i pokud jde o rozsah splacení peněžitých vkladů při zvyšování základního kapitálu. Ustanovení § 148 ZOK upravující minimální rozsah splacení peněžitých vkladů se totiž omezuje pouze na proces založení společnosti. Po jejím vzniku není nutné splácet jakoukoli minimální částku před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku (samozřejmě za předpokladu, že zakladatelský dokument neobsahuje odlišnou úpravu).

Nepeněžité vklady

Nepeněžitým vkladem může být jakákoli penězi ocenitelná věc1 (např. věc movitá, nemovitá, pohledávka, závod, podíl v jiné společnosti, know-how apod.). Práce nebo služby coby předmět nepeněžitého vkladu jsou i nadále zakázány. ZOK nicméně odstranil omezení stran hospodářské využitelnosti