dnes je 29.3.2024

Input:

Úprava jednotlivých typů cenných papírů

24.2.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.1.2 Úprava jednotlivých typů cenných papírů

JUDr. Jarmila Gajdošíková

Výklad právní věty
Právní úprava akcií je obsažena v ustanoveních § 256 až 285 ZOK. Náležitosti akcie nově upravuje ustanovení § 259 ZOK, přičemž se spíše drží předchozí právní úpravy ObchZ.

Význam akcie

Akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka akciové společnosti, tj. podílet se na řízení společnosti, podílet se na jejím zisku a při zániku společnosti na jejím likvidačním zůstatku. Osoba, která se podílí na základním kapitálu společnosti, je oprávněna vykonávat práva akcionáře jako společníka, i když společnost dosud nevydala akcie nebo zatímní listy, a to ode dne zápisu základního kapitálu, na němž se podílí, do obchodního rejstříku. Tento zápis v obchodním rejstříku má tedy konstitutivní účinky.

Náležitosti akcie

Náležitostmi akcie dle ustanovení § 259 ZOK jsou zejména označení emitenta, tj. společnosti, její jmenovitá hodnota, označení formy, u akcie na jméno pak označení akcionáře, výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie. Akcie taktéž musí obsahovat číselné označení a podpis člena nebo členů představenstva, kteří jsou oprávněni za společnost jednat k datu emise. Náležitosti akcie podle ZOK se téměř nemění oproti předchozí právní úpravě, nově však zákon nevyžaduje údaj o datu emise.

Druhy akcií

Akciová společnost mohla dle předchozí právní úpravy vydávat pouze dva druhy akcií kmenové akcie (běžné), s nimiž nejsou spojena žádná zvláštní práva, a akcie, v nichž je inkorporováno jakési přednostní právo týkající se dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku, tj. prioritní akcie. Zvláštní formou kmenových akcií byly akcie zaměstnanecké. ZOK toto omezení zrušil a umožnil tak vznik více druhům akcií.

Kmenové akcie jsou nejstarším druhem akcií, od kterých se ostatní druhy akcií odlišují a z nichž se vyčlenily. Ke kmenové akcii se váží všechna práva a povinnosti akcionáře, není třeba je v zakladatelském dokumentu zvlášť vyjmenovávat.

ZOK bez odklonu od předchozí právní úpravy zná akcie jako cenné papíry na řad nebo na doručitele, ovšem zachovává původní dělení, kdy akcii na doručitele označuje jako akcii na majitele a akcii na řad jako akcii na jméno; akcie na jméno však není cenným papírem na jméno.

Kusové akcie

Pozor!
ZOK vedle akcií kmenových a prioritních nově umožňuje vydat kusové akcie bez nominální hodnoty a další typy akcií se zvláštními právy, která se musejí týkat řízení společnosti či podílu na zisku (případně likvidačním zůstatku). Kusové akcie jsou takové, které postrádají údaj o své jmenovité hodnotě, a tato se vyvozuje z počtu vydaných kusových akcií dané společnosti. Základní kapitál společnosti se vydělí počtem kusových akcií, přičemž tímto výpočtem dojde ke stanovení jmenovité hodnoty akce. Výhodou zavedení kusových akcií je skutečnost, že dojde-li ke zvýšení či snížení základního kapitálu, společnost není povinna vydat nové akcie. Současně je nutno dodat, že společnost vydávající kusové akcie smí mít pouze tyto, nikoli akcie dalšího druhu.

Zaměstnanecké akcie

Pod pojmem zaměstnanecké akcie, resp. zvýhodněné akcie pro zaměstnance, ZOK ve svém ustanovení § 258 definuje kmenové akcie, které nabývají zaměstnanci společnosti (tedy pouze osoby v poměru pracovněprávním – zaměstnaneckém vůči společnosti) za zvýhodněných podmínek (tato politika odpovídá politice benefitů poskytované zaměstnavatelem určitému okruhu zaměstnanců). Stanovy nebo usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu mohou určit, že zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurs akcií nebo celou cenu, za něž je společnost pro zaměstnance nakoupila (což vyjadřuje určitou úlevu těmto akcionářům, kterou společnost přebírá na sebe, z důvodu pozice zaměstnance jako ekonomicky slabšího), pokud bude rozdíl pokryt z vlastních zdrojů společnosti. Souhrn částí emisního kursu nebo kupních cen všech akcií, jež nepodléhají splacení zaměstnanci, nesmí překročit 5 % základního kapitálu v době, kdy se o upsání akcií zaměstnanci nebo jejich prodeji zaměstnancům rozhoduje.

Prioritní akcie

Z ustanovení § 276 ZOK plyne, že akciová společnost může vedle kmenových akcií vydávat také akcie se zvláštními právy, které jsou akciemi prioritními, přičemž práva s nimi spojená jsou taxativně dána zákonem, tj. přednostní práva týkající se podílu na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích (což v předchozí úpravě stanoveno nebylo) nebo na likvidačním zůstatku společnosti. Jako zvláštní práva, která lze spojit s akcií, jsou pak demonstrativně vyjmenována tato: právo na rozdílný, pevný nebo podřízený podíl na zisku nebo na likvidačním zůstatku či rozdílná váha hlasů.

Akciová společnost však musí splnit zákonné požadavky, aby mohla akcie se zvláštními právy vydat. Vyžaduje se jejich zakotvení ve stanovách akciové společnosti, tj. aby druh akcie, s nímž akciová společnost spojuje zvláštní práva, byl určen a specifikován ve stanovách. Akcie obsahující shodná práva pak tvoří jeden druh, bez ohledu na jmenovitou hodnotu akcií, která se u akcií stejného druhu může lišit. V podstatě tedy musí být zachováno jediné omezení, a to zásada rovného zacházení se všemi akcionáři uvedená v § 244 odst. 2 ZOK.

Název druhu akcií se zvláštními právy musí být uveden ve stanovách (§ 250 odst. 2 ZOK), zákon v tomto ohledu neklade žádné požadavky či podmínky, tj. název si společnost volí sama. Prioritní akcie jsou akciemi bez hlasovacího práva, neurčí-li stanovy jinak.

Pozor!
Ačkoli ZOK umožňuje, aby souhrnná jmenovitá hodnota prioritních akcií tvořila až 90 % základního kapitálu (dle předchozí úpravy nesměl poměr překročit 50 % základního kapitálu), musí jít výhradně o prioritní akcie, s nimiž stanovy nespojují hlasovací právo (jedná se o jakousi kompenzaci přednostních práv těchto akcionářů i těch, kteří prioritními akcionáři nejsou, a svěřuje jim větší vliv na život společnosti. Hlasovací právo je těmto prioritním akciím "navráceno" v případě nevyplacení podílu na zisku či při prodlení s jeho vyplacením. Dle ustanovení § 276 odst. 1 ZOK vyplývá, že existuje kategorie "akcií se zvláštními právy" a v rámci té podle obsahu práv spojených s akciemi lze rozlišit jednotlivé druhy akcií, přičemž z ničeho nelze dovodit, že by společnost nemohla tyto různé druhy akcií se zvláštními právy vydávat souběžně. Toto dle předchozí právní úpravy možné nebylo.

 

Akcie s různou vahou hlasů

Jednou z výslovně stanovených možností je vydávat akcie s různou vahou hlasů. Akcie tak proporcionálně neodpovídají počtu hlasů akcionáře, plynoucímu z jeho účasti ve společnosti a z jeho podílu na základním kapitálu. V ZOK není stanoveno, kolik hlasů na jednu akcii smí připadat maximálně.

Obecně i nadále platí, že každý akcionář má právo na podíl na zisku v poměru svého podílu k základnímu kapitálu, pokud stanovy neurčí jiný výpočet podílu na zisku. O rozdělení zisku rozhoduje valná hromada. Průlomem jsou dle § 348 odst. 4 ZOK akcie, s nimiž je spojeno právo na pevný podíl na zisku, které vzniká nezávisle na rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku, a to za předpokladu vytvoření zisku a schválení příslušné účetní závěrky. Teprve poté smí dojít k jeho samotnému vyplacení, tj. do tří měsíců ode dne schválení účetní závěrky.

Divizní akcie

Novinkou je právo na podřízený zisk, tj. vydáním tzv. divizních akcií se bude podíl na zisku stanovovat dle zisku vytvořeného určitou organizační složkou společnosti. U těchto akcií se dividenda bude odvíjet od výkonnosti části společnosti (divize) nebo dceřiné společnosti, pokud vlastní společnost dosáhla zisku. V případě použití těchto akcií pro divizi si společnosti ušetří práci s rozdělením podnikání na základě korporátní přeměny. Úprava divizních akcií vychází z akcií známých v USA jako "tracking stock". V Evropě byly obdobné akcie použity pro restrukturalizaci ABN AMRO Bank (dnes RBS). Smyslem vydání takových akcií může být snaha získat finanční investory pro rostoucí nebo nový segment byznysu bez jeho oddělení. Zisk je možné vyplatit pouze za předpokladu, že bude zisková celá společnost, nikoli pouze její divizní část.

 

Z povahy akcie jako účastnického cenného papíru lze dovodit, že zvláštními právy, která mohou být do akcie inkorporována, se vztahují k účasti akcionáře na společnosti, což vyplývá již ze samotné definice akcie v § 256 odst. 1 ZOK. Zároveň by tato práva měla být svým obsahem odlišná od těch práv, která jsou spjata s kmenovými akciemi.

Akcie však nevyjadřuje pouze práva akcionáře, ale i povinnosti s ní spojenými. Je otázkou, zda zvláštní druh akcie může obsahovat nejen právo, ale spolu s ním i povinnost, či pouze povinnost. Ustanovení § 276 odst. 1 ZOK však výslovně zmiňuje pouze práva.

Nová právní úprava dovolila vznik tzv. inominátních cenných papírů, což lze vztáhnout i na akcie. Při vymezení zvláštních práv je třeba respektovat ustanovení § 212 odst. 1 NOZ, podle něhož by korporace neměla své členy bezdůvodně zvýhodňovat, či znevýhodňovat, a naopak by měla šetřit jejich členská práva a oprávněné zájmy, jakož i ctít dobrých mravů a smyslu a účelu zákona (ustanovení § 580 odst. 1 NOZ). Pokud tedy budou akcionáři přiznána zvláštní práva, mělo by být takové rozhodnutí obhajitelné a přiměřené konkrétní situaci. Jestliže by i tak chtěla společnost přiznat některým akcionářům práva odporující výše zmíněnému, lze tak učinit. Společnost smí pro takový účel využít institutu nepojmenovaných cenných papírů, což nově umožňuje ustanovení § 515 NOZ.

Zatímní list

Zatímní list je cenný papír, který společnost vydává, pokud upisovatelem není splacen celý emisní kurs upsané akcie před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Zatímní list slouží zejména upisovateli a nahrazuje mu všechny jím upsané a nesplacené akcie téhož druhu.

Zatímní list je cenným papírem na řad. Jsou s ním spojena práva vyplývající z akcií, které zatímní list nahrazuje (vždy k témuž druhu akcií), a současně povinnost splatit jejich emisní kurs.

Převod zatímního listu

Jestliže vlastník zatímního listu převede zatímní list na jinou osobu před splacením emisního kursu nesplacených akcií, ručí za splacení zbylé části emisního kursu. K převodu zatímního listu dochází rubopisem a odevzdáním zatímního listu. Pokud zatímní list nahrazuje nesplacené akcie na jméno, jejichž převoditelnost je podle stanov společnosti omezena, nese si tatáž omezení i převoditelnost zatímní list.

Náležitosti zatímního listu

Náležitostmi zatímního listu jsou: jeho značení "zatímní list", identifikace společnosti (emitenta), výše základního kapitálu společnosti, firmu nebo název a sídlo nebo jméno a bydliště vlastníka zatímního listu, jmenovitou hodnotu tvořenou součtem jmenovitých hodnot upsaných nesplacených akcií, počet, podobu a formu akcií, které zatímní list nahrazuje, popřípadě i určení jejich druhu, splacenou a nesplacenou část emisního kursu akcií a lhůty pro splácení emisního kursu, datum emise zatímního listu a podpis nebo podpisy členů představenstva, kteří jsou oprávněni jménem společnosti jednat.


Představenstvo vyzve akcionáře bez zbytečného odkladu po splacení emisního kursu akcií (nebo na žádost akcionáře) k předložení zatímního listu, aby jej vyměnila za akcie. Toto lze provést i po splacení emisního kurzu některých akcií upsaných akcionářem s tím, že na zbylé nesplacené akcie společnost vydá nový (aktuální) zatímní list, který bude obsahovat aktuální údaje. Nový zatímní list o jmenovité hodnotě tvořené součtem dosud nesplacených akcií odevzdaný zatímní list nahradí.

Poukázka na akcie

Poukázka na akcie je cenným papírem vydávaným při zvyšování základního kapitálu akciové společnosti upsáním nových akcií, jejichž převoditelnost není omezena, a to před zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Vydání poukázky na akcie lze uskutečnit, pokud upisovatel zcela splatil emisní kurs akcie a o vydání poukázek na akcie rozhodla valná hromada.

Náležitosti poukázky na akcie

Náležitosti poukázky na akcie jsou: označení, že se jedná o poukázku na akcie, firma a sídlo společnosti, druh, jmenovitá hodnota, forma, podoba a počet akcií, které lze na jejím základě nabýt, částka, kterou upisovatel splatil, a datum, kdy bylo splaceno.

Poukázka na akcie je cenný papír na doručitele, se kterým se pojí veškerá práva upisovatele. Primárně platí, že k jedné upsané akcii se vydá jedna poukázka na akcii, nerozhodne-li valná hromada u listinných poukázek na akcie, že s jednou poukázkou na akcie mohou být spojena práva vyplývající z upsání více akcií. Poukázky na akcie mají stejnou podobu jako akcie, které za ně mají být vyměněny. Valná hromada však smí rozhodnout o vydání listinných poukázek na akcie v zaknihované podobě.

Podílový list

Podílový list je cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu.

Vydáváním podílových listů podílového fondu shromažďuje investiční společnost do podílového fondu peněžní prostředky. Podílový fond však samostatně není právnickou osobou. Podílové listy stejného podílového fondu a stejné jmenovité hodnoty zakládají stejná práva podílníků, tzv. udržují typovost. Převod podílového listu na řad je účinný ve vztahu k investiční společnosti zápisem nabyvatele do seznamu podílníků vedeného investiční společností.

Náležitosti podílového listu

Náležitostmi podílového listu jsou: název podílového fondu, jmenovitá hodnota podílového listu, jestliže je stanovena, údaj o formě podílového listu, datum vydání nebo emise podílového listu, u listinné podoby též číselné označení podílového listu, podpisy nebo otisky podpisů osob oprávněných k datu emise jednat jménem investiční společnosti a u podílového listu na jméno též jméno prvního podílníka.

Dluhopis

Právní úprava dluhopisů je obsažena v zákoně č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, který komplexní civilní novelou nezaznamenal větších změn.

Definice dluhopisu

Dluhopis je tzv. zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit. Dluhopis může být vydán také jako zaknihovaný cenný papír (např. státní dluhopisy vydávané Ministerstvem financí ČR jsou vždy v zaknihované podobě), pokud jde o formu, může být vydán dluhopis na jméno, na řad i na doručitele. Je-li dluhopis vystaven na jméno, je ze zákona převoditelný rubopisem a předáním, jedná se tedy o zákonný ordrepapír. Dluhopis může mít omezenou převoditelnost.

Náležitosti dluhopisu

Náležitosti dluhopisů vydaných v listinné podobě jsou poněkud obsáhlejší, než je tomu u výše uvedených druhů cenných papírů. Dluhopis musí obsahovat: údaje o emitentovi (jeho identifikace), název dluhopisu, který obsahuje slovo "dluhopis" nebo označení zvláštního druhu dluhopisu, identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů, je-li přidělováno, nebo jiný údaj identifikující dluhopis, jmenovitá hodnota, údaj o schválení emisních podmínek, výnos dluhopisu nebo způsob stanovení jeho výše, datum emise, způsob a místo výplaty jmenovité hodnoty dluhopisu a výnosu z něho, forma dluhopisu, prohlášení emitenta, že se zavazuje splatit dlužnou částku způsobem a v místě uvedeném v emisních podmínkách, data splatnosti dluhopisu a výnosu z něho, není-li výnos určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kurzem, číselné označení dluhopisu, u dluhopisu znějícího na jméno i jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název jeho prvního vlastníka, podpis nebo otisk podpisu osob oprávněných k datu emise jednat jménem emitenta, anebo podpis nebo otisk podpisu emitenta.

Má-li osoba, která je bankou, schváleny emisní podmínky Českou národní bankou a podniká na území státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, podniká-li na území České republiky na základě jednotné bankovní licence, pak smí vydávat dluhopisy.

Emisní podmínky

Emisní podmínky jsou upraveny v  ustanoveních § 8 až 13 zákona č. 190/2004 Sb., a vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníka dluhopisu, jakož i podrobnější informace o emisi dluhopisů, a obsahují vždy tyto zákonné náležitosti: údaje uvedené v části náležitosti dluhopisu, údaj o podobě dluhopisu, lhůtu pro upisování emise dluhopisu (emisní lhůta), emisní kurz, případně způsob jeho stanovení, a pro případ, že emisní kurz bude určován kurzem dosaženým v aukci, způsob aukce, předpokládanou celkovou jmenovitou hodnotu emise dluhopisu, způsob a místo upisování dluhopisu a způsob a místo splácení emisního kurzu upsaného dluhopisu, způsob případného výpočtu výnosu dluhopisu, údaje o zdaňování výnosu dluhopisu, údaje o osobách, které se podílejí na zabezpečení vydání dluhopisu, splacení dluhopisu a na vyplácení výnosu z dluhopisu, s uvedením způsobu jejich účasti na těchto činnostech, informace o promlčení práv z dluhopisu, způsob oznamování svolání schůze vlastníků dluhopisů, jakož i vlastníků podílů na sběrném dluhopisu; stanovení rozhodného dne pro účast na schůzi vlastníků zaknihovaných dluhopisů, jakož i vlastníků podílů na sběrném dluhopisu, který nesmí předcházet o více než 7 kalendářních dnů den konání schůze vlastníků, a způsob uveřejňování dalších informací o dluhopisu, informaci o tom, kým, kdy a s jakým výsledkem bylo provedeno ohodnocení finanční způsobilosti emitenta (rating), nebo informaci, že ohodnocení nebylo provedeno, označení regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému, na kterém emitent hodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování, nebo informaci, že nehodlá o

Nahrávám...
Nahrávám...