Tresty a ochranná opatření

9.1.1.4 Tresty a ochranná opatření

JUDr. Alena Vondráková

Trest uložený pachateli trestného činu podle trestního zákona je sankcí za spáchání trestného činu. Trest je prostředkem státního donucení, který slouží k ochraně zájmů společnosti chráněných trestním právem (§ 39 a násl. TZ).

Trest může být uložen pouze na základě zákona a k tomu povolanými soudy. Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost.

Konkrétní druh a výši trestu stanoví trestní zákon ve zvláštní části trestního zákoníku u jednotlivých skutkových podstat trestných činů. Trestní zákoník stanoví pro některé trestné činy několik trestů, v takovém případě lze uložit každý tento trest samostatně nebo i více trestů vedle sebe. Některé tresty však vedle sebe uložit nelze (nelze uložit peněžitý trest vedle trestu propadnutí majetku).

Při ukládání trestu soud přihlédne např. k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele, k jeho dosavadnímu způsobu života a k možnosti jeho nápravy, k chování pachatele po činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, k tomu, zda a jak významným způsobem přispěl k objasnění zvlášť závažného zločinu spáchaného členy organizované skupiny, k účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí život pachatele, k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem apod.

Účelem trestu je chránit společnost před pachateli trestných činů, zabránit pachateli trestného činu v dalším páchání trestné činnosti a vychovávat jej k tomu, aby vedl řádný život, a tímto potažmo působit výchovně i na ostatní členy společnosti. Trest představuje pro pachatele určitou újmu (újmu na svobodě, právech, majetku, cti) a současně obsahuje negativní společenské hodnocení pachatele a jeho činu.

Trestní zákoník zná následující druhy trestů:

a) trest odnětí svobody – nepodmíněný trest se ukládá nejvýše na dvacet let, jestliže nejde o mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody nebo o ukládání trestu pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny nebo o výjimečný trest. Trest se vykonává ve věznici s dohledem, s dozorem, s ostrahou nebo se zvýšenou ostrahou,

b) domácí vězení – soud může trest uložit pachateli přečinu, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele lze mít důvodně za to, že postačí uložení tohoto trestu, příp. i vedle jiného trestu a pachatel dá písemný slib, že se ve stanovené době bude zdržovat v obydlí na určené adrese a při výkonu kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost. Trest spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se v určeném obydlí ve dnech pracovního klidu a pracovního volna po celý den a v ostatních dnech v době od 20.00 hod. do 05.00 hod., nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání nebo poskytnutí zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení apod.,

c) obecně prospěšné práce – soud může trest uložit pachateli přečinu, přičemž jako samostatný může být tento trest uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele není uložení jiného trestu třeba. Trest spočívá v povinnosti odsouzeného provést ve stanoveném rozsahu práce k obecně prospěšným účelům spočívající v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných činnostech ve prospěch obcí, státních nebo jiných obecně prospěšných institucí zabývajících se vzděláním, vědou, kulturou, školstvím, ochranou zdraví, požární ochranou, ochranou životního prostředí, podporou a ochranou mládeže, ochranou zvířat, humanitární, sociální, charitativní, náboženskou, tělovýchovnou a sportovní činností. Práce nesmí sloužit k výdělečným účelům odsouzeného,

d) propadnutí majetku – soud může trest uložit pachateli trestného činu vzhledem k okolnostem spáchaného trestného činu a poměrům pachatele. Trest postihuje celý majetek odsouzeného nebo tu jeho část, kterou soud určí. Propadnutí se nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený povinen podle zákona pečovat. Výrokem o propadnutí majetku zaniká společné jmění manželů,

e) peněžitý trest – soud může trest uložit, jestliže pachatel pro sebe nebo jiného úmyslným trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch a v dalších případech stanovených zákonem. Trest se ukládá v denních sazbách a činí nejméně 20 a nejvíce 730 celých denních sazeb, denní sazba činí nejméně 100 Kč a nejvíce 50 000 Kč,

f) propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty – soud může trest uložit ohledně věci nebo jiné majetkové hodnoty, které bylo užito ke spáchání trestného činu, nebo která byla ke spáchání trestného činu určena, nebo kterou pachatel získal trestným činem nebo jako…