Správa daně

12.1.3.10 Správa daně

Ing. Zdeněk Morávek

Jak vyplývá z § 99 ZDPH, základním zdaňovacím obdobím je vždy kalendářní měsíc s výjimkou případů vymezených v § 99a a § 99b ZDPH. Smyslem této úpravy má být zejména snaha zajistit častější možnost kontroly vykazovaných údajů plátci v daňových přiznáních, a to hlavně na počátku jejich podnikání, a zamezit tak krácení daně, nejčastěji formou neoprávněných nadměrných odpočtů.

Okolnosti, za kterých je možné změnit zdaňovací období, jsou vymezeny v § 99a ZDPH. Pokud a. s. jako plátce DPH:

• měla obrat za bezprostředně předcházející období takový, který nepřesáhl 10 mil. Kč,

• není nespolehlivým plátcem (viz dále),

• není skupinou,

• změnu zdaňovacího období oznámí správci daně do konce měsíce ledna příslušného kalendářního roku,

potom se může rozhodnout, že jejím zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní čtvrtletí. Všechny tyto podmínky musí být splněny současně.

Lze tedy dovodit, že kalendářní čtvrtletí jako zdaňovací období si nemohou zvolit identifikované osoby, tato možnost se týká pouze plátců. Dále si jej nemohou zvolit plátci, kteří jsou nespolehlivým plátcem (§ 106a ZDPH) a také plátci, kteří jsou členem skupiny (§ 5a ZDPH).

Stejně tak není možné, aby si plátce zvolil jako zdaňovací období kalendářní čtvrtletí v kalendářním roce, kdy byl registrován k dani, a zpravidla to není možné ani v roce následujícím. Jak totiž vyplývá z § 99a odst. 3 ZDPH, změnu zdaňovacího období na kalendářní čtvrtletí nelze učinit pro kalendářní rok, v němž byl plátce registrován, ani pro bezprostředně následující kalendářní rok. Pouze z důvodů hodných zvláštního zřetele může správce daně na žádost plátce podanou do konce měsíce října roku, v němž byl plátce registrován, rozhodnout, že změnu zdaňovacího období lze učinit pro bezprostředně následující kalendářní rok. V tomto případě musí být splněny i ostatní podmínky (obrat do 10 mil. Kč, spolehlivý plátce a nečlen skupiny) stanovené pro změnu zdaňovacího období a současně musí existovat důvody hodné zvláštního zřetele, které však ZDPH nijak blíže nespecifikuje.

Pro možnost zvolit za zdaňovací období kalendářní čtvrtletí je důležitá výše obratu. Z pohledu a. s. jako obchodních korporací může být významné, že ZDPH v § 99a odst. 5 vymezuje pro tyto účely stanovení obratu v případech fúze obchodních korporací, rozdělení obchodních korporací a při převodu jmění na společníka obchodní společnosti.

V případě, že plátce nesplní svou oznamovací povinnost vůči správci daně ve stanoveném termínu, je jeho zdaňovacím obdobím nadále kalendářní měsíc, i když ostatní podmínky budou splněny. Pouze v případě, že by plátce již měl čtvrtletní zdaňovací období v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce, nemusí znovu oznamovat změnu zdaňovacího období na kalendářní čtvrtletí.

Jestliže by plátce bez splnění oznamovací povinnosti podával daňová přiznání za jednotlivá kalendářní čtvrtletí, protože by se mylně domníval, že se stal čtvrtletním plátcem, jsou takto podaná daňová přiznání neplatná a správce daně je musí odmítnout.

ZDPH řeší v § 99a odst. 4 také situaci, kdy se plátce stane nespolehlivým plátcem. Stane-li se plátce, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, nespolehlivým plátcem, je od následujícího kalendářního čtvrtletí po tom, kdy se stal nespolehlivým plátcem, jeho zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.

V případě, že by a. s. vstoupila do insolvence, je nutné se z hlediska zdaňovacího období řídit speciální úpravou, která je obsažená v § 99b ZDPH.

Jedná se o úpravu obsaženou v § 98 ZDPH, která navazuje na povinnost osob povinných k dani upravenou v § 96 ZDPH. V souladu s touto úpravou je osoba povinná k dani v přihlášce k registraci povinna uvést také čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, pokud jsou používány pro ekonomickou činnost. Vzhledem k tomu, že čísla bankovních účtů jsou povinný registrační údaj, je každý plátce povinen oznámit správci daně čísla nových či zrušených bankovních účtů používaných pro ekonomickou činnost, a to do 15 dnů ode dne, kdy došlo ke změně bankovních účtů. Tato skutečnost vyplývá z § 127 odst. 1 DŘ.

Osoba povinná k dani je současně oprávněna určit, která čísla účtů z takto oznámených budou zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Tato povinnost souvisí s ustanovením § 109 odst. 2 písm. c) ZDPH, dle kterého příjemce tuzemského zdanitelného plnění ručí za daň nezaplacenou poskytovatelem tohoto plnění, jestliže je úplata poskytnuta na účet nezveřejněný správcem daně dodavatele, jak je uvedeno dále.

Na výše uvedenou úpravu potom navazuje ustanovení § 98 ZDPH, které specifikuje údaje z registru plátců a identifikovaných osob, které správce daně zveřejní způsobem umožňující dálkový přístup. Jedná se o:

a) daňové identifikační číslo plátce nebo identifikované osoby,

b) obchodní firmu nebo jméno a dodatek ke jménu,

c) sídlo plátce nebo identifikované osoby a

d) číslo účtu určené v přihlášce k registraci plátce ke zveřejnění nebo údaj, že žádné takové číslo účtu nebylo určeno,

e) skutečnost, že se jedná o plátce, který nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku.

A. s. jako plátce, případně identifikovaná osoba, je povinna podat daňové přiznání, a to ve lhůtě, která vychází z úpravy § 136 odst. 4 DŘ, tedy ve lhůtě do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období. Tuto lhůtu nelze prodloužit. V případě daňového přiznání k DPH platí, že plátce je povinen daňové přiznání podat i za zdaňovací období, ve kterém mu nevznikla daňová povinnost, toto ovšem platí pouze pro plátce, nikoliv pro identifikované osoby, které v případě, že jim nevznikla daňová povinnost, daňové přiznání nepodávají. Jak vyplývá z § 101 odst. 5 ZDPH, pokud identifikované osobě nevzniká ve zdaňovacím období…