10.6 Smlouva o zřízení zástavního práva k cenným papírům – akciím
JUDr. Petra Kejvalová
Na úvod trocha teorie – cenným papírem je dle § 514 NOZ listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že jej po vydání cenného papíru nelze uplatnit či převést právě bez této listiny. Zákon pak rozlišuje formu cenného papíru na doručitele, na řad a na jméno. Dle NOZ je cenný papír považován za věc v právním smyslu.
Akcie je pak dle § 256 ZOK cenný papír, nebo zaknihovaný cenný papír, se kterým je spojeno právo akcionáře jakožto společníka podílet se ve smyslu zákona o obchodních korporacích a stanov dané akciové společnosti na řízení akciové společnosti, na jejím zisku a na likvidačním zůstatku v případě jejího zrušení s likvidací. Akcie tak může být emitována jako listinná (tzv. materiální podoba) nebo zaknihovaná (tzv. dematerializovaná podoba). Právě toto má pak zásadní vliv pro způsob zřízení zástavního práva k akciím.
Zástavní právo k cenným papírům je v obchodním styku velmi častým způsobem zajištění. V tomto článku se zaměříme na zástavní právo k akciím vzniklé na základě dohody (smlouvy), tedy tzv. smluvní zástavní právo.
Nahoru Zástavní právo k akciím
Komplexní úprava zástavního práva je upravena v § 1309 a násl. NOZ. Dle § 1310 NOZ může být zástavou každá věc, s níž lze obchodovat a jak jsme si již řekli, cenný papír je věcí v právním smyslu a je tedy také způsobilý být zástavou. Zástavní právo cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů je pak upraveno v § 1328 NOZ.
Nahoru Co je zapotřebí ověřit před uvažovaným zástavním právem k akciím?
Ještě před samotným zřízením zástavního práva je velmi důležité si ověřit, zda v daném případě, tj. ve vztahu ke konkrétním akciím, respektive k dané akciové společnosti, není vznik zástavního práva omezen či dokonce vyloučen. Je proto zapotřebí se seznámit se stanovami dané společnosti, jakož i se zápisem údajů o společnosti v obchodním rejstříku a v neposlední řadě s případnými překážkami na straně zástavce.
Pokud ve stanovách akciové společnosti, o jejíž akcie se jedná, není stanovena specifická úprava o zastavení akcií, použijí se pro zřízení zástavního práva podmínky stanovené pro převod akcií na jméno. Pokud se jedná o akcie na majitele, jejichž převoditelnost stanovami být omezena nemůže, nelze u nich uplatnit ani omezení zástavního práva k akciím.
Zástavní právo k akciím se nezapisuje do obchodního rejstříku (a to na rozdíl od zástavního práva k obchodnímu podílu společnosti s ručením omezeným, které se do obchodního rejstříku zapisuje).
Jak bylo naznačeno již výše, rozhodující pro vznik zástavního práva k akciím je, zda se jedná o akcie listinné (a to na jméno či na majitele) či o akcie zaknihované.
Nahoru Forma zástavní smlouvy
Dle předchozí právní úpravy byla pro zástavní smlouvu nezbytná písemná forma. NOZ vyžaduje písemnou formu zástavní smlouvy pouze v případě, že není movitá věc jako zástava odevzdána zástavnímu věřiteli, nebo schovateli (třetí osobě), aby ji pro zástavního věřitele opatrovala. Zástavní právo k cennému papíru dle § 1328 NOZ vznikne jeho odevzdáním zástavnímu věřiteli. Z dikce NOZ lze tedy dovodit, že lze sjednat zástavní právo k cennému papíru (vyjma samozřejmě zaknihovaných cenných papírů) i ústně. Samozřejmě s ohledem na právní jistotu a také s ohledem na skutečnost, že většinou se jedná o složité obchodní transakce, kdy dojde k zajištění formou zástavního práva k cenným akciím, a lze tak jen doporučit písemnou formu.
Nahoru Vznik zástavního práva k akciím
Obecně dle § 1328 NOZ zástavní právo k akciím vznikne jeho faktickým odevzdáním zástavnímu věřiteli. Zástavní smlouvou si zástavní věřitel a zástavce mohu ujednat, že zástavní právo vznikne odevzdáním akcie třetí osobě tak, aby tato osoba pro ně zástavu opatrovala. V případě vzniku zástavního práva odevzdáním třetí osobě je však zapotřebí odevzdáním schovateli nejen akcie, ale i zástavní smlouvy.
