Jmenování člena představenstva soudem

5.1.3.1 Jmenování člena představenstva soudem

Mgr. Pavla Krejčí

Ustanovení § 443 ZOK umožňuje, aby v případě, že představenstvo společnosti nemá stanovami nebo zákonem určený počet členů, jmenoval zbývající členy za zákonem stanovených podmínek soud.

Těmito podmínkami jsou:

a) představenstvo nemá stanovami či zákonem stanovený počet členů, a to z důvodu smrti, odstoupení, odvolání nebo jiného ukončení funkce jeho členů anebo v případě zániku právnické osoby, která je členem představenstva, bez právního nástupce,

b) příslušný orgán nezvolil do 2 měsíců ode dne zániku funkce člena představenstva nového člena představenstva,

c) představenstvo není schopno plnit své funkce z důvodu nedostatečného počtu členů,

d) osoba mající právní zájem na vyřešení situace podá návrh na jmenování chybějících členů představenstva.

ad a) představenstvo nemá stanovami či zákonem stanovený počet členů, a to z důvodu smrti, odstoupení, odvolání nebo jiného ukončení funkce jeho členů anebo v případě zániku právnické osoby, která je členem představenstva, bez právního nástupce

Počet členů představenstva určují především stanovy. Pokud stanovy počet členů představenstva neurčí, pak v souladu s § 439 odst. 1 ZOK má představenstvo tři členy. Minimální počet členů představenstva není zákonem určen, proto může mít představenstvo i jen jediného člena. Údaj o počtu členů představenstva se zapisuje do obchodního rejstříku.

ad b) příslušný orgán nezvolil do 2 měsíců ode dne zániku funkce člena představenstva nového člena představenstva

V souladu s § 438 odst. 1 ZOK volí členy představenstva valná hromada společnosti. Namísto valné hromady mohou stanovy určit, že tato působnost patří dozorčí radě. Teoreticky mohou být členové představenstva i do svých funkcí kooptováni přímo představenstvem společnosti, a to za podmínek stanovených v § 444 ZOK. K takovému kroku však může představenstvo přistoupit pouze tehdy, pokud tento postup umožňují stanovy společnosti a počet členů představenstva neklesl pod polovinu. V souladu s § 444 odst. 2 ZOK může valná hromada také zvolit náhradníky, kteří nastupují na uvolněné místo člena představenstva dle stanoveného pořadí. Tento postup musí opětovně umožňovat stanovy společnosti.

Pokud tedy ani jedním z výše uvedených způsobů není ustanoven do dvou měsíců ode dne, kdy se uvolní místo člena představenstva, nový člen představenstva, pak je možné se obrátit na soud, aby nového člena představenstva jmenoval. Dvouměsíční lhůta musí být dodržena u každého uvolněného místa člena představenstva; pokud tedy došlo k postupnému zániku funkcí jednotlivých členů představenstva, musí být splněna lhůta pro každé uvolněné místo zvlášť. Lhůta by však měla být naplněna v okamžiku, kdy soud bude o jmenování nového člena představenstva rozhodovat (§ 154 odst. 1 OSŘ – kdy pro rozhodnutí soudu je rozhodující stav v době vyhlášení rozhodnutí). Zde je třeba upozornit, že soudu nebrání ve jmenování člena představenstva fakt, že byl za účelem chybějícího člena představenstva svolán orgán, v jehož pravomoci je jmenování chybějícího člena představenstva. Pro posouzení, zda byla dvouměsíční lhůta dodržena, je rozhodující to, zda byl chybějící člen představenstva skutečně zvolen.

Dvouměsíční lhůta stanovená v § 443 ZOK, je důležitá i z jiného důvodu; před jejím uplynutím totiž nemůže soud přistoupit "ani ke zrušení společnosti s likvidací"¹.

Pokud by akciové společnosti hrozila závažná újma, může soud ještě před uplynutím dvouměsíční lhůty stanovené v § 443 ZOK postupovat tak, že jmenuje v souladu s § 165 odst. 1 NOZ akciové společnosti opatrovníka (viz níže).

ad c) představenstvo není schopno plnit své funkce z důvodu nedostatečného počtu členů

Právo soudu jmenovat člena představenstva vzniká pouze tehdy, pokud z důvodu, že představenstvu některý člen chybí, není představenstvo schopno plnit své funkce. Tento předpoklad bude naplněn zejména tehdy, "pokud počet členů představenstva poklesne pod hranici usnášeníschopnosti a představenstvo tak nebude moci přijímat rozhodnutí, případně zanikne výkon funkce těch členů představenstva, kteří mají podle stanov právo“² společnost zastupovat. Takový stav může nastat například tehdy, pokud je stanoveno, že členové představenstva musí společnost zastupovat společně, byť pouze při některých typech právních jednání, nebo v případě, kdy zanikne funkce všem členům představenstva, kteří byli oprávněni společnost zastupovat.

ad d) osoba mající právní zájem na vyřešení situace podá návrh na jmenování chybějících členů představenstva

Osoba, která se obrátí na soud s návrhem na jmenování chybějících členů představenstva, musí prokázat svůj právní zájem na podání takového návrhu. Takovou osobou může být například akcionář, člen orgánu společnosti, ale i její zaměstnanec a za určitých okolností dle mého názoru i její věřitel. Právní zájem bude dán tehdy, pokud vadný stav zasahuje do práv navrhovatele (např. do jeho majetkové sféry, právního postavení apod.³); navrhovatel tedy musí mít zájem na tom, aby společnost byla funkční a plnila své zákonné povinnosti. Právní zájem na podání návrhu musí navrhovatel soudu prokázat (k prokázání právního zájmu např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 3. 2012; sp. zn. 29 Cdo 3265/2010).

Na druhou stranu ale právní zájem na jmenování člena představenstva soudem nebude mít každý akcionář. V souladu s judikaturou totiž platí, že pokud je akcionář schopen dosáhnout svolání valné hromady, tj. jedná se o kvalifikovaného akcionáře, pak mu nemusí svědčit právní zájem na podání návrhu na jmenování člena představenstva soudem. Právní zájem na jmenování člena představenstva soudem nebude mít kvalifikovaný akcionář za situace, kdy valná hromada není schopna přijímat usnesení jen proto, že mezi akcionáři společnosti existují závažné rozpory, pro které nejsou akcionáři s to se shodnout ani na osobách členů volených orgánů. Právní zájem na jmenování člena představenstva tak může svědčit kvalifikovanému akcionáři pouze tehdy, pokud se na "patové“ situaci ve společnosti nepodílel. Z toho vyplývá, že akcionáři, který nemá právo požádat o svolání valné hromady, naopak bude svědčit právní zájem na jmenování chybějících členů představenstva soudem.

Řízení o jmenování chybějících členů představenstva společnosti lze zahájit pouze na návrh; soud jej tedy nemůže zahájit z úřední povinnosti. Základní právní úpravu celého procesu je třeba hledat v § 85 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen “ZŘS“).

Pro řízení je v prvním stupni příslušný krajský soud, u něhož je akciová společnost zapsána v obchodním rejstříku. Účastníkem takového řízení bude navrhovatel, akciová společnost a osoba, která má být jmenována členem představenstva. Akcionář, který návrh nepodal, není účastníkem zahájeného řízení (rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 10. 2008; sp. zn. 7 Cmo 124/2008, analogicky též Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10. 2015; sp. zn. 7 Cmo 411/2015).

Do řízení může v souladu s § 8 ZŘS vstoupit státní zastupitelství. Řízení je stiženo zásadou vyšetřovací; soud je tak povinen zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí a není přitom omezen na skutečnosti, které uvádějí účastníci. Účastník může uvádět rozhodné skutečnosti a důkazy až do vydání nebo vyhlášení rozhodnutí; tím není dotčeno právo účastníka uvádět nové skutečnosti a důkazy v odvolacím řízení. Soud ve věci rozhodne usnesením (§ 25 ZŘS).