Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 A 4/2000-26 ze dne 29. 6. 2000

5.11.2.6 Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 A 4/2000-26 ze dne 29. 6. 2000

JUDr. Robert Krč

žalovaný Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

zadavatel Okresní ústav sociálních služeb v Sokolově

zakázka zadávána za účinnosti zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek

„Soud podává konstantní výklad zákona, že totiž jeho cílem je zajištění nejvyšší možné průhlednosti procesu zadávání veřejných zakázek a fair prostředí, pokud jde o použití prostředků státního rozpočtu, resp. rozpočtů a fondů uvedených v § 2 písm. a) zákona. S výjimkou přezkoumávání úkonů zadavatele orgánem dohledu nejde o správní řízení, tedy zákon neobsahuje procesní normu, jíž by se měl o zadávání veřejných zakázek řídit, nýbrž o postup závazný stejnou měrou pro zadavatele i pro uchazeče … Na tomto místě soud znovu zdůrazňuje, že zákon není normou obsahující procesní pravidla pro řízení před zadavatelem, ale zakotvuje postupy, které je třeba dodržovat, aby mohl být vytvořen rámec pro objektivní posouzení a výběr nejvhodnější nabídky. Proto také i shora uváděné porušení zákona je schopno znehodnotit fair prostředí procesu zadávání veřejné zakázky ."

„Žalobce nesouhlasil s právním názorem žalovaného, že kritérium uvedené zadavatelem zakázky na prvním místě – výše záruky po dobu realizace stavby – bylo stanoveno nepřesně a jednoznačně z něho nevyplývalo, které skutečnosti budou v rámci tohoto kritéria hodnoceny. Uvedl, že bankovní záruka je specifickou formou záruky upravenou v rámci ustanovení obchodního i občanského zákoníku o ručení a z formulace uvedené zadavatelem zakázky lze jednoznačně dovodit, že zadavatel měl v úmyslu hodnotit na uchazeči nabídnutou záruku (ručení) a její výši, kterou převezeme třetí osoba (v případě bankovní záruky banka) po dobu realizace stavby … Soud se ztotožňuje s názorem žalovaného (pozn. tj. ÚOHS), že předmětné kritérium nesplňuje tento požadavek, neboť potřebuje následné upřesnění, o jakou záruku se má jednat, za situace, kdy se v zadávacích a soutěžních podmínkách o záruce hovoří ještě na dalších místech, jmenovitě v bodě 5.1 E3 o hodnotě majetku, kterým uchazeč ručí za své závazky, v bodě 5.1 F6 o záruce na dílo v měsících, v bodě 8.3 e) o rozsahu záruky a záruční doby provedeného díla, a konečně v bodě 9 o bankovní záruce v souvislosti s poskytnutím jistoty. Formulace bodu 8.3 a) – výše záruky po dobu realizace stavby – není natolik výstižná, aby nezavdala pochybnosti o tom, co se jím vlastně zamýšlí. Tomu svědčí i chování uchazečů, kteří velmi rozličně zareagovali, neboť toliko žalobce poskytl bankovní záruku na 2,5 mil. Kč, avšak Metrostav přislíbil nabídnout takovouto záruku a společnosti BSS a LAJKA, spol. s r.o., shodně uvedly, že mohou ručit svým majetkem; dva zbývající uchazeči nenabídli záruku podle představ zadavatele vůbec. Zadavatel pochybil, když stanovil kritérium, z něhož není patrné, co se jím jednoznačně myslí, resp. jak má vypadat…