dnes je 13.7.2020

Input:

Působnost dozorčí rady ve vztahu k představenstvu - platné od 1. ledna 2021

27.6.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.2.3.1 Působnost dozorčí rady ve vztahu k představenstvu – platné od 1. ledna 2021

Mgr. Ing. Zdeňka Kůsová, JUDr. Lucie Kolářová

Ve vztahu k představenstvu jde o klíčovou působnost dozorčí rady, která charakterizuje její činnost, neboť dozorčí rada je orgánem kontrolním, který dohlíží především na výkon činnosti představenstva. Dozorčí rada vůči představenstvu vykonává jak činnost vnější, tak činnost vnitřní.

Vnější činnost dozorčí rady

Vnější činnost spočívá např. v řízení proti členovi představenstva dle § 447 odst. 4 ZOK, tedy v řízení společnosti proti jednotlivému členu představenstva před soudem nebo jiným orgánem.

Vnitřní činnost dozorčí rady

Vnitřní činností dozorčí rady vůči představenstvu je její kontrolní činnost směrem k představenstvu, při které si je dozorčí rada povinna počínat s péčí řádného hospodáře. Dozorčí rada je povinna sestavit plán své kontrolní činnosti vůči představenstvu a v něm vymezit okruh záležitostí, které bude povinně kontrolovat. Dozorčí rada nese odpovědnost za kontrolní činnost, odpovídá za stanovení správného výběru kontrolovaných záležitostí a jejich následnou řádnou kontrolu.

Oblasti kontrolní působnosti

Působnost dozorčí rady v rámci kontrolní činnosti vůči představenstvu lze rozdělit na tyto oblasti:

  • dohled nad výkonem působnosti představenstva,

  • nahlížení do účetních a obchodních knih,

  • přezkum účetní závěrky, návrhu na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty,

  • pravomoc omezení práva představenstva jednat jménem společnosti,

  • volba a odvolání členů představenstva, stanoví-li tak stanovy.

Dohled nad výkonem působnosti představenstva

Jak již bylo uvedeno shora, dozorčí rada dle § 446 odst. 1 ZOKdohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti”. V citovaném ustanovení je definována tzv. obecná kontrolní působnost dozorčí rady, která je dalšími ustanoveními zákona o obchodních korporacích dále rozvedena do konkrétních práv a povinností členů dozorčí rady. V případě uvedeného ustanovení jde o ustanovení kogentní. Dozorčí rada nejenže je oprávněna dohlížet na výkon působnosti představenstva, ale i na uskutečňování činnosti společnosti. Dohled se přitom týká nejen představenstva, ale i odpovědných zástupců a zaměstnanců.

Důsledkem zjištění nedostatků v práci představenstva či v činnosti společnosti jako takové může být jejich předložení k projednání představenstvu společně s výzvou k jejich odstranění. V případě, že k odstranění nedostatků ze strany představenstva nedojde, může dozorčí rada k projednání nedostatků svolat valnou hromadu a na ní navrhnout potřebná opatření.

Představenstvo nemá vůči dozorčí radě povinnost aktivní součinnosti, dozorčí rada je tak spíše odkázána na činnost vlastní a musí ke kontrolní činnosti přistupovat aktivně.

Přezkum výkonu působnosti

Dozorčí rada je dále ve vztahu k představenstvu povinna na žádost kvalifikovaného akcionáře nebo akcionářů přezkoumat výkon působnosti představenstva v záležitostech určených v žádosti (§ 370 ZOK). Dozorčí rada přezkoumá výkon působnosti představenstva bez zbytečného odkladu a nejpozději do 2 měsíců ode dne doručení žádosti písemně informuje kvalifikovaného akcionáře o výsledcích provedeného přezkumu.

Dle § 357 ZOK má akcionář právo požadovat na valné hromadě vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní. Představenstvo je oprávněno poskytnutí vysvětlení zcela nebo částečně odmítnout ze zákonem stanovených důvodů (pokud by jeho poskytnutí mohlo přivodit společnosti nebo jí ovládaným osobám újmu, jde o vnitřní informaci nebo utajovanou informaci nebo požadované vysvětlení je veřejně dostupné). Pokud představenstvo odmítne tyto informace, které akcionáři požadují dle ustanovení § 357 a násl. ZOK, podat, může o povinnosti jejich poskytnutí rozhodnout dozorčí rada. Vznikla-li poskytnutím takových informací společnosti škoda, odpovídají za ni ti členové dozorčí rady, kteří poskytnutí této informace svými hlasy umožnili.

Pozor!
V současné době nemá představenstvo povinnost vyhotovovat o své činnosti zprávy dozorčí radě, i když vhodné by byly jak zprávy pravidelné, tak mimořádné.

Obchodní tajemství

Obchodní zákoník v ustanovení § 180 odst. 4 ObchZ výslovně umožňoval, aby představenstvo odmítlo poskytnutí takových informací, které jsou předmětem obchodního tajemství. Zákon o obchodních korporacích již takovou úpravu neobsahuje a nepanuje shoda na tom, zda lze i dle zákona o obchodních korporacích poskytnutí informací, které jsou předmětem obchodního tajemství, odmítnout nebo zda lze využít judikaturní závěry vztahující se k obchodnímu tajemství za účinnosti obchodního zákoníku (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3704/2009, ze dne 22. 2. 2011, týkající se společností s ručením omezeným, v němž soud dovodil, že nelze odmítnout právo společníka na informace pouze s poukazem na to, že se jedná o obchodní tajemství).

Definice obchodního tajemství je uvedena v § 504 NOZ: „Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.”

Akcionář je povinen písemně informovat dozorčí radu o svém záměru uplatnit právo na náhradu újmy proti členovi představenstva žalobou u příslušného soudu (§ 374 ZOK). Dozorčí rada pak uplatňuje právo na náhradu újmy vůči členu představenstva.

Nahlížení do obchodních a účetních knih a jejich kontrola

Každý člen dozorčí rady je oprávněn dle zákona o obchodních korporacích nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolovat, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a zda podnikatelská či jiná činnost společnosti se uskutečňuje v souladu s jinými právními předpisy a stanovami (§ 447).

Přezkoumání účetní závěrky, návrhu na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty

Dozorčí rada je povinna přezkoumat řádnou, mimořádnou, konsolidovanou i mezitímní účetní závěrku, stejně jako návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předložit své vyjádření valné hromadě (§ 447 odst. 3 ZOK). Splnění této povinnosti vyžaduje nejen kontrolu účetní závěrky, ale i kontrolu vedení účetnictví tak, aby podávalo věrný obraz situace ve společnosti.

Řádná nebo mimořádná účetní závěrka je podkladem pro rozhodnutí o rozdělení zisku. Přezkoumání návrhu na rozdělení zisku nebo ztráty předpokládá, že dozorčí rada přezkoumá, zda je předložený návrh v souladu se zákonem, stanovami a zda neodporuje usnesení valné hromady.

Zásady přezkumu

Pravidla pro rozdělení zisku byla uvedena zejména v ustanovení § 350 ZOK. Novela zákona o obchodních korporacích však toto ustanovení zrušila, pravidla zde uvedená přesunula do ustanovení § 34 a 40 ZOK a zobecnila je tak, aby dopadaly na všechny kapitálové společnosti a družstva.

Ustanovení § 34 ZOK zní následovně:

„(1) Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Na základě