dnes je 24.4.2024

Input:

Provozování e-shopu z pohledu daní z příjmů a DPH

7.3.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

901
Provozování e-shopu z pohledu daní z příjmů a DPH

Ing. Zdeněk Morávek

Daň z příjmů

Důležitou skutečností je posouzení příjmů plynoucích z provozování e-shopu z pohledu daně z příjmů.

Pokud se bude jednat o poplatníka, který je fyzickou osobou, budou příjmy z provozování e-shopu představovat příjmy ze živnostenského podnikání, a tedy příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP. Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy, které se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Poplatník se může rozhodnout, zda tyto výdaje uplatní ve skutečné, nebo paušální výši, a může zvolit tu z variant, která je pro něj výhodnější a která vede k nižšímu základu daně. V případě živnostenského podnikání jiného než řemeslného činí paušální výdaje 60 % z příjmů, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč.

Příjmy z provozování e-shopu činí za příslušné zdaňovací období částku 1 000 000 Kč, skutečně vynaložené výdaje činí 870 000 Kč.

Paušální výdaje v tomto případě činí 60 %, tedy 600 000 Kč, výhodnější jsou proto výdaje ve skutečné výši. Dílčí základ daně činí 130 000 Kč.

Příjmy z provozování e-shopu činí za příslušné zdaňovací období částku 1 420 000 Kč, skutečně vynaložené výdaje činí 793 000 Kč. Paušální výdaje v tomto případě činí 60 % z příjmů, tedy 852 000 Kč. V tomto případě tak budou výhodnější paušální výdaje a základem daně bude částka 568 000 Kč.

Příjmy z provozování e-shopu činí za příslušné zdaňovací období částku 3 400 000 Kč, skutečně vynaložené výdaje činí 1 800 000 Kč. Paušální výdaje ve výši 60 % činí v tomto případě 2 040 000 Kč, takže by byly výhodnější, nicméně je nutné respektovat absolutní omezení jejich výše do částky 1 200 000 Kč. Výhodnější tak budou skutečné výdaje ve výši 1 800 000 Kč a základem daně bude částka 1 600 000 Kč.

Pokud poplatník uplatní výdaje v paušální výši, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti. Znamená to tedy, že žádné další výdaje jako daňové již uplatnit nelze.

Poplatník, který uplatňuje výdaje v paušální výši, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti. Nemá tedy povinnost vést ani daňovou evidenci ani účetnictví. V praxi lze ale předpokládat, že v převážné většině případů budou výhodnější právě výdaje ve skutečné výši, proto bude nutné buď daňovou evidenci, nebo účetnictví vést. Bližší podmínky pro vedení daňové evidence obsahuje § 7b ZDP.

Důležité je, že v případě uplatnění paušálních výdajů není nutné nic prokazovat a tyto výdaje se automaticky považují za daňově uznatelné bez dalšího zkoumání. Není potřeba tyto výdaje nijak evidovat a prokazovat např. souvisejícími doklady. Tyto skutečnosti potom vedou k tomu, že v praxi bývají paušální výdaje uplatňovány i za situace, kdy vycházejí hůře než výdaje skutečné, ale rozdíl není velký. Ještě jednou zdůrazněme, že poplatník si může zvolit, zda uplatní paušální či skutečné výdaje.

Pokyn GFŘ D-52 k problematice paušálních výdajů uvádí, že pokud poplatník uplatní daňové výdaje procentem z příjmů, uplatní takto výdaje ze všech druhů příjmů, které má podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP a které tvoří jeden dílčí základ daně. Není tedy možná kombinace paušálních a skutečných výdajů za situace, kdy by poplatník dosahoval také jiných příjmů ze samostatné činnosti kromě příjmů z provozování e-shopu, či přesněji příjmů ze živnostenského podnikání; poplatník musí postupovat jednotně.

Poplatník dosáhl za příslušné zdaňovací období příjmů z provozování e-shopu ve výši 1 300 000 Kč, související daňové výdaje ve skutečné výši činí 1 080 000 Kč. Kromě toho dosáhl příjmy z autorských práv ve výši 230 000 Kč, související daňové výdaje ve skutečné výši jsou potom 53 000 Kč.

Je zřejmé, že v případě příjmů z e-shopu jsou výhodnější skutečné výdaje (paušální činí 780 000 Kč) a v případě příjmů z autorského práva potom paušální, které jsou v případě těchto příjmů ve výši 40 %, tedy 92 000 Kč. Ovšem postup, kdy by u příjmů z e-shopu byly uplatněny výdaje skutečné a u autorských práv výdaje paušální, možný není; musí být postupováno jednotně. Celkové skutečné výdaje činí 1 133 000 Kč, celkové paušální potom 872 000 Kč, výhodnější tak budou výdaje ve skutečné výši, které budou uplatněny u všech těchto příjmů.

Pokud by ale poplatník dosahoval příjmů, které by patřily do jiného dílčího základu daně – typicky do příjmů z nájmu podle § 9 ZDP – potom je kombinace obou způsobů uplatnění výdajů možná.

Poplatník dosáhl za příslušné zdaňovací období příjmů z provozování e-shopu ve výši 1 300 000 Kč, související daňové výdaje ve skutečné výši činí 1 080 000 Kč. Kromě toho dosáhl příjmů z nájmu nemovité věci ve výši 230 000 Kč, související daňové výdaje ve skutečné výši jsou potom 35 000 Kč. Nemovitá věc není zahrnuta do obchodního majetku poplatníka.

Je zřejmé, že v případě příjmů z e-shopu jsou výhodnější skutečné výdaje (paušální činí 780 000 Kč) a v případě příjmů nájmu potom paušální, které jsou v případě těchto příjmů ve výši 30 %, tedy 69 000 Kč; jedná se o příjem podle § 9 ZDP. Tentokrát je ale možné oba způsoby kombinovat, to znamená, že v případě e-shopu budou uplatněny skutečné výdaje a v případě nájmu výdaje paušální.

V případě, že poplatníkem, tedy provozovatelem e-shopu, bude právnická osoba, je situace z pohledu daně z příjmů výrazně jednodušší. Dosažené příjmy jsou součástí celkového základu daně tohoto poplatníka a související výdaje je možné uplatnit pouze v prokázané, tedy skutečné výši. Jiná alternativa možná není, paušální výdaje ve smyslu procentem z příjmů pro právnické osoby zákon neupravuje. Daňová uznatelnost nákladů tak bude posuzována zejména v souladu s § 24 a § 25 ZDP. Právnické osoby jsou povinny vést účetnictví, výnosy a náklady z činnosti e-shopu tak budou součástí výsledku hospodaření této právnické osoby a budou případně podléhat úpravám na základ daně.

S. r. o. jako provozovatel e-shopu dosáhla v příslušném zdaňovacím období výnosů ve výši 10 600 000 Kč a související náklady činily 6 700 000 Kč. Tyto výnosy a náklady budou součástí celkového výsledku hospodaření, výnosy budou s největší pravděpodobností představovat zdanitelné příjmy a daňová uznatelnost nákladů bude následně posuzována podle obecných pravidel obsažených v § 24 a § 25 ZDP.

Významným daňovým problémem je správné posouzení samotného pořízení e-shopu. Situaci je vždy nutné posuzovat individuálně, ale zpravidla je dodáván počítačový program, který je umístěn na konkrétní doménu www. Znamená to, že je pořizována licence k softwaru, jež do konce roku 2020 mohl představovat nehmotný majetek podle § 32a ZDP, který v případě, že by jeho vstupní cena převýšila 60 000 Kč, bylo nutné daňově odpisovat.

S. r. o. pořídila licenci k užívání počítačového softwaru, na němž bude provozován e-shop, za cenu 135 000 Kč. Současně uhradila částku 47 880 Kč za implementaci, instalaci a zprovoznění tohoto softwaru.

V tomto případě se jedná o software, který byl pořízen úplatně, vstupní cena je vyšší než 60 tis. Kč (celkem 182 880 Kč) a doba použitelnosti je delší než jeden rok. Jedná se tedy z pohledu ZDP o nehmotný majetek, který je nutné daňově odpisovat.

Od roku 2021 ale byla úprava nehmotného majetku v ZDP zrušena, což znamená, že odpisování nehmotného majetku se tak od 1. 1. 2021 řídí pouze účetními předpisy pro dlouhodobý nehmotný majetek. Pokud se tedy bude jednat o dlouhodobý nehmotný majetek v souladu s účetními předpisy, potom bude tento majetek účetně odpisován a tyto účetní odpisy budou současně podle § 24 odst. 2 písm. v) ZDP daňově uznatelné. Pokud nikoliv, bude možné uplatnit celou hodnotu takto pořízeného majetku jako daňový náklad.

V souladu s přechodnými ustanoveními k zákonu č. 609/2020 Sb., který uvedené změny zavedl, je možné tento postup aplikovat již od 1. 1. 2020, resp. na nehmotný majetek pořízený od tohoto data.

A pro úplnost ještě uveďme, že v případě technického zhodnocení na nehmotném majetku další postup odpisování závisí na okamžiku, kdy byl tento majetek zařazen do užívání. Konkrétní postup potom vychází z bodů 10 a 12 přechodných ustanovení zákona č. 609/2020 Sb.

Z pohledu poplatníků fyzických osob je ale i nadále rozhodující ustanovení § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP, podle kterého se za daňové považují výdaje na pořízení nehmotného majetku nebo jeho technického zhodnocení u poplatníků s příjmy podle § 7 nebo § 9 ZDP, pokud nevedou účetnictví. Pokud by tedy licenci k software na provozování e-shopu pořídil poplatník, který je fyzickou osobou a který by vedl daňovou evidenci nebo uplatňoval výdaje v paušální výši, potom bude celá hodnota licence daňovým výdajem, a takovýto majetek nebude u tohoto poplatníka nijak daňově odpisován.

Daň z přidané hodnoty

V zásadě je možné konstatovat, že prodej zboží prostřednictvím e-shopu nevyžaduje z pohledu DPH žádnou speciální úpravu. Je tedy nutné vycházet zejména ze skutečnosti, kde je místo plnění a komu je zboží dodáváno.

Nejdříve je vhodné vymezit, že předmětem daně v tuzemsku je dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku. Pokud toto dodání zboží představuje zdanitelné plnění, potom má plátce daně povinnost přiznat daň v tuzemsku. V případě, že provozovatel e-shopu dosud není plátcem daně, musí posuzovat, zda mu toto dodání zboží vstupuje do obratu pro účely povinné registrace. Jaká plnění vstupují do obratu, je vymezeno v § 4a ZDPH. Standardně se jedná o dodání zboží s místem plnění v tuzemsku, pokud se jedná o zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně.

Současně doplňme, že na základě zákona č. 366/2022 Sb., došlo ke zvýšení limitu pro povinnou registraci plátce daně, a to z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč.

Provozovatel e-shopu dosud není plátce DPH a za stanovené období prodal kosmetické zboží v hodnotě 580 000 Kč. Prodej kosmetického zboží v tomto případě představuje dodání zboží, které je zdanitelným plněním. Pokud se bude jednat ve všech případech o zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, potom částka 580 000 Kč vstupuje do obratu pro účely povinné registrace k DPH.

Místo plnění

Je tedy zřejmé, že významnou skutečností je to, kde se nachází místo plnění příslušné transakce. Pokud bude místo plnění v tuzemsku, potom se na toto plnění bude uplatňovat český ZDPH, v opačném případě nikoliv.

Základní úpravou pro stanovení místa plnění při dodání zboží je ustanovení § 7 odst. 1 a 2 ZDPH. Pokud je zboží dodáno bez odeslání nebo přepravy, pak je místem plnění místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje, v podstatě tedy místo, kde dochází k předání zboží zákazníkovi.

Kromě e-shopu provozuje podnikatel i běžný obchod (kamennou prodejnu), takže zákazníci mají možnost zakoupit zboží i tímto způsobem, pokud jim to více vyhovuje. V takovém případě je místem plnění místo, kde se prodejna nachází, dochází k dodání zboží bez odeslání nebo přepravy.

Pokud je ovšem dodání zboží spojeno s odesláním či přepravou, pak místem plnění je místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava začíná. Toto ovšem platí za situace, že zboží je odesláno nebo přepraveno osobou, která uskutečňuje dodání zboží, nebo osobou, pro kterou se uskutečňuje dodání zboží, nebo zmocněnou třetí osobou.

Provozovatel tuzemského e-shopu odešle vždy objednané zboží dle dispozic zákazníka smluvní přepravní službou, která představuje zmocněnou třetí osobu. V tomto případě tak bude místo plnění tam, kde přeprava začíná, tedy pravděpodobně v tuzemsku.

Obdobně by bylo postupováno, pokud by přepravu zakoupeného zboží zajišťoval sám provozovatel e-shopu nebo sám zákazník.

K tomu je ale potřeba doplnit, že pokud odeslání nebo přeprava zboží začíná ve třetí zemi, za místo plnění při dovozu zboží a následného dodání zboží osobou, která dovoz zboží uskutečnila, se považuje členský stát, ve kterém vznikla povinnost přiznat nebo zaplatit daň při dovozu zboží.

Samostatnou kapitolou je potom problematika stanovení místa plnění při prodeji zboží na dálku, tato úprava je obsažena v § 8 ZDPH. Předchůdcem prodeje zboží na dálku bylo obchodování označované jako zasílání zboží. V něm si členské státy mohly zvolit hranici, po jejímž překročení muselo být zboží dodávané tímto způsobem zdaněno ve státě, kam bylo přepraveno. Do překročení limitu mohlo být zatíženo daní státu odeslání, což mělo vést k ušetření povinnosti se

Nahrávám...
Nahrávám...