Předmět podnikání (činnosti), změna předmětu podnikání (činnosti)

4.3.2 Předmět podnikání (činnosti), změna předmětu podnikání (činnosti)

Mgr. Pavla Krejčí

Jak jsme již uvedli v úvodních kapitolách, nemusí být akciová společnost založena pouze za účelem podnikání, nýbrž může být založena i za jiným účelem. Společnosti založené za jiným účelem než za účelem podnikání jsou však zakládány velmi zřídka. Lze se však s nimi setkat. Příkladem takové společnosti může být společnost, kterou založily osoby za účelem uspokojování svých bytových potřeb – privatizace domu většinou od obce. V souladu s § 144 NOZ lze akciovou společnost založit také ve veřejném zájmu. Otázkou ovšem je, jaký účel je ryze soukromý a jaký ryze veřejný. U některých právnických osob se tento účel může překrývat a tyto právnické osoby mohou být založeny jak za účelem soukromým, tak i za účelem soukromým.

V souladu s § 145 NOZ je však zakázáno ustavit akciovou společnost za účelem:

• porušení práva, nebo

• k dosažení nějakého cíle nezákonným způsobem.

Zejména je pak zakázáno založit akciovou společnost za účelem:

• popření nebo omezení osobních, politických nebo jiných práv osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení,

• rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti,

• podpory násilí, nebo

• řízení orgánu veřejné moci nebo výkonu veřejné správy bez zákonného zmocnění.

Dále je zákonem zakázáno založit společnost ozbrojenou nebo s ozbrojenými složkami, ledaže by se jednalo o společnost zřízenou zákonem, jíž zákon ozbrojení nebo vytvoření ozbrojené složky výslovně dovoluje nebo ukládá, nebo o společnost, která nakládá se zbraněmi v souvislosti se svým podnikáním podle zákona, anebo o společnost, jejíž členové drží nebo užívají zbraně pro sportovní nebo kulturní účely či k myslivosti nebo k plnění úkolů podle jiného právního předpisu.

Pokud by tedy někdo zakladatelským právním jednáním ve smyslu § 122 NOZ, respektive ve smyslu § 125 NOZ, chtěl ustavit akciovou společnost k výše zakázaným účelům či cílům, jednalo by se o právní jednání absolutně neplatné, a tudíž by k ustanovení takovéto akciové společnosti na základě absolutně neplatného právního jednání nemohlo dojít.

Pokud obchodní rejstřík při zápisu akciové společnosti zjistí, že účel akciové společnosti je v rozporu s výše uvedeným zákazem, pak návrh na její zápis do obchodního rejstříku odmítne v souladu s § 86 písm. f) ZVR.

Pokud by přesto došlo k zápisu takové akciové společnosti do veřejného rejstříku, může soud zahájit i bez návrhu řízení o prohlášení takové právnické osoby za neplatnou, a to ve smyslu § 129 až 131 NOZ. Po vzniku právnické osoby se totiž nelze domáhat určení, že nevznikla (§ 128 NOZ), a to i přesto, že byla založena na základě absolutně neplatného zakladatelského jednání. Tímto způsobem jsou chráněna práva třetích osob, které jednají v důvěře v zápis uvedený ve veřejném rejstříku.

Do úvahy přichází též řízení o zrušení akciové společnosti a nařízení likvidace dle § 172 odst. 1 písm. a) NOZ. Tento důvod je dán však pro faktickou nezákonnou činnost, kterou…