dnes je 28.3.2024

Input:

Pravidla o střetu zájmů

30.1.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.6
Pravidla o střetu zájmů

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Ustanovení § 54 a násl. ZOK upravuje pravidla o střetu zájmů, která se použijí pro všechny obchodní korporace. Jejich cílem je řešit situace, kdy se do konfliktu či možného konfliktu zájmů se zájmy společnosti dostane člen orgánu obchodní korporace či osoby jemu blízké, jím ovlivněné či ovládané.

Střet zájmů se zájmem obchodní korporace

V případě, že se člen orgánu obchodní korporace dozví, že při výkonu jeho funkce může dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem obchodní korporace, je povinen o tom bez zbytečného odkladu informovat současně:

  • ostatní členy orgánu, jehož je členem (např. člen představenstva informuje ostatní členy představenstva),

  • kontrolní orgán, pokud byl zřízen (tj. zejména dozorčí radu), a nebyl-li zřízen, nejvyšší orgán (valnou hromadu).

To tedy znamená, že např. člen představenstva u akciové společnosti bude informovat ostatní členy představenstva a současně dozorčí radu, člen dozorčí rady bude informovat pouze dozorčí radu a akcionář bude informovat pouze valnou hromadu. Ve společnosti s ručením omezeným, která nemá zřízenou dozorčí radu, bude jednatel informovat ostatní jednatele a současně valnou hromadu a společník bude informovat pouze valnou hromadu.

Člen orgánu může svou informační povinnost splnit i jen tím, že informuje pouze nejvyšší orgán společnosti, ledaže by sám jako jediný společník vykonával jeho působnost. Podle našeho názoru musí ale vždy člen orgánu postupovat s péčí řádného hospodáře, a pokud by informování pouze valné hromady společnosti mohlo vyvolat prodlení ve vztahu ke společnosti (valná hromada bude svolána a sejde se až např. za měsíc, kdy už poskytnutá informace bude bezvýznamná, neboť smlouva byla uzavřena), nemůže tuto výjimku použít.

Pan Novák je členem představenstva společnosti Alfa, a. s., která má zájem odkoupit pozemek za účelem výstavby budovy, kam chce umístit své sídlo. Tento pozemek sousedí s pozemkem, který je ve vlastnictví pana Nováka a který by pan Novák také rád odkoupil pro své osobní účely – na pozemku by rád postavil rodinný dům pro svého syna. Pan Novák má nyní vyjednávat o kupní smlouvě pro společnost Alfa, a. s., ale jeho zájmy jsou v konfliktu se zájmy společnosti. Pan Novák je povinen tento konflikt zájmu bez zbytečného odkladu oznámit ostatním členům představenstva a dozorčí radě společnost Alfa, a. s.

Na koho se informační povinnost vztahuje

Informační povinnost se vztahuje na všechny členy orgánů společnosti, tj. zejména na členy statutárních orgánů (u s. r. o. na jednatele, u a. s. na členy představenstva) a na členy kontrolních orgánů (tj. členy dozorčí či správní rady). V teorii nepanuje shoda na tom, zda se tato informační povinnost vztahuje i na společníky společnosti, protože z § 70 ZOK vyplývá, že § 54 ZOK se na nejvyšší orgán kapitálové společnosti, tedy valnou hromadu, výslovně použije. Zatím se právní teorie přiklání k závěru, že se informační povinnost vztahuje i na společníky obchodní korporace, ale jaký výklad se nakonec prosadí, ukáže až soudní praxe.

Osoby blízké

Stejnou informační povinnost mají členové orgánů v případě, kdy mohl nastat střet zájmů osob jim blízkých nebo osob jimi ovlivněných nebo ovládaných. Pojem osoby blízké je definován v § 22 NOZ.

Osobou blízkou se rozumí:

  • příbuzný v řadě přímé,

  • sourozenec, 

  • manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství,

  • jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní,

  • osoby sešvagřené,

  • osoby, které spolu trvale žijí.

Zajímavé je ustanovení § 22 odst. 2 NOZ, podle kterého platí, že stanoví-li zákon k ochraně třetích osob zvláštní podmínky nebo omezení pro převody majetku, pro jeho zatížení nebo přenechání k užití jinému mezi osobami blízkými, platí tyto podmínky a omezení i pro obdobná právní jednání mezi právnickou osobou a členem jejího statutárního orgánu nebo tím, kdo právnickou osobu podstatně ovlivňuje jako její člen nebo na základě dohody či jiné skutečnosti. Toto ustanovení tedy lze podle našeho názoru vztáhnout i na pravidla o střetu zájmů.

Pan Novák je členem dozorčí rady společnosti Alfa, a. s., která má zájem odkoupit pozemek za účelem výstavby budovy, kam chce umístit své sídlo. Tento pozemek sousedí s pozemkem, který je ve vlastnictví bratra pana Nováka, který by jej rád odkoupil pro své osobní účely. Pan Novák je povinen o této skutečnosti bez zbytečného odkladu informovat ostatní členy dozorčí rady společnosti Alfa, a. s.

Společnost s jediným společníkem, který je současně jediným jednatelem

U společností, v nichž je jediný společník současně jediným jednatelem a v nichž nebyla zřízena dozorčí rada společnosti, se pravidla o střetu zájmů podle našeho názoru neuplatní, neboť by to nebylo logické. U akciové společnosti, která bude mít sice jediného akcionáře, jenž bude současně jediným členem představenstva, ale která bude mít zřízenou (ze zákona povinně) dozorčí radu, se pravidla o střetu zájmů aplikují.

Možnost pozastavit výkon funkce

Zákon dává do rukou kontrolního nebo nejvyššího orgánu poměrně silný nástroj jak zabránit možnému střetu zájmů, když umožňuje, aby kontrolní nebo nejvyšší orgán na vymezenou dobu pozastavil členu orgánu, který oznámí střet zájmu, výkon jeho funkce. Máme za to, že kontrolní nebo nejvyšší orgán může výkon funkce pozastavit i v případě, že člen orgánu střet zájmu neoznámí, ale ukáže se, že je v zájmové kolizi. Pro tyto případy doporučujeme upravit práva a povinnosti stran ve smlouvě o výkonu funkce, zejména zda bude po dobu pozastavení výkonu funkce vznikat právo na odměnu, jaká budou práva a povinnosti stran po dobu pozastavení výkonu funkce apod.

Byť, jak bylo uvedeno výše, je zatím v právní teorii zastáván názor, že se informační povinnost vztahuje i na společníky společnosti, nelze to podle našeho názoru vykládat tak, že by valná hromada mohla např. pozastavit výkon hlasovacích práv daného společníka na valné hromadě.

Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře

Pokud člen orgánu obchodní korporace splní oznamovací povinnost a není mu pozastaven výkon funkce, nezbavuje jej to povinnosti jednat v situaci,

Nahrávám...
Nahrávám...