Odštěpný závod

4.7.3 Odštěpný závod

Mgr. Pavla Krejčí

Pobočku lze zapsat do obchodního rejstříku. Takovou pobočku pak označujeme za odštěpný závod. Odštěpný závod musí splňovat následující podmínky:

• jedná se o část obchodního závodu, který vykazuje hospodářskou a funkční samostatnost,

• podnikatel u něj rozhodne, že dotyčná část závodu bude odštěpným závodem,

• podnikatel tuto pobočku zapíše do obchodního rejstříku.

To, že je odštěpný závod zapsán v obchodním rejstříku, z něj nečiní samostatný subjekt právních vztahů. Tento odštěpný závod nemá samostatnou právní osobnost a svéprávnost, tudíž se nemůže samostatně smluvně zavazovat. Právní osobnost a svéprávnost bude mít vždy jen a pouze podnikatel, který odštěpný závod založil.

Výše uvedený text je jednou z možných variant, jakým způsobem vyjádřit, že se jedná o právní jednání týkající se odštěpného závodu. V praxi se však objevují i mnohé další. Bohužel se v praxi lze setkat s dokumenty, které jsou označeny pouze odštěpným závodem. U některých těchto dokumentů pak mohou vzniknout pochybnosti o jejich platnosti.

S ohledem na to, že odštěpný závod nemá právní osobnost a svéprávnost, nemůže být ani účastníkem soudního řízení. Účastníkem řízení před soudem je tedy vždy akciová společnost, a to i v případě, že se bude jednat o spor týkající se odštěpného závodu. Akciová společnost proto musí být označena v návrhu jako účastník řízení. Pokud by návrh byl podán v rozporu s touto zásadou, vystavoval by se navrhovatel nebezpečí, že bude řízení zastaveno. Existence odštěpného závodu z hlediska občanského soudního řízení může mít význam pouze z hlediska:

a) možnosti, aby vedoucí odštěpného závodu jednal v rámci tohoto řízení za akciovou společnost. Podmínkou je, aby se spor týkal odštěpného závodu.

b) možnosti žalobce využít oprávnění stanovené v § 87 písm. b) OSŘ a zvolit místní příslušnost sporu u soudu, v jehož obvodu je umístěn odštěpný závod – takzvaná místní příslušnost daná na výběr.

S ohledem na to, že odštěpný závod nemá samostatnou právní osobnost a subjektivitu, nemůže samostatně s ním být vedeno insolvenční řízení. Úpadcem může být vždy pouze akciová společnost – zřizovatel odštěpného závodu. Je zcela samozřejmé, že do insolvenční podstaty akciové společnosti – zřizovatele, bude zapsán i majetek, který je účetně veden u odštěpného závodu.

Zřízení odštěpného závodu můžeme rozdělit do dvou fází:

• Fáze 1) rozhodnutí o zřízení odštěpného závodu,

• Fáze 2) zápis odštěpného závodu do obchodního rejstříku.

Fáze 1) Rozhodnutí o zřízení odštěpného závodu

O zřízení odštěpného závodu musí být kvalifikovaným způsobem podnikatelem rozhodnuto. Pokud bude odštěpný závod zřizovat akciová společnost, lze obecně říci, že toto rozhodnutí spadá do okruhu obchodního vedení, takže rozhodnout o zřízení odštěpného závodu může statutární orgán společnosti (představenstvo). Stanovy mohou však toto oprávnění statutárního orgánu omezit nebo mohou toto oprávnění zcela svěřit valné hromadě společnosti. V takovém případě je třeba při rozhodování o zřízení odštěpného závodu postupovat dle platných stanov akciové společnosti.

Zákon sice písemnou formu rozhodnutí o zřízení odštěpného závodu výslovně nepožaduje, s ohledem na komplikace při zápisu do obchodního rejstříku však bude písemná forma nezbytná. Velmi často se o zřízení odštěpného závodu sepisují dokonce notářské zápisy, obecně však to není třeba. Požadavek na sepis rozhodnutí ve formě notářského zápisu může být také zakotven ve stanovách společnosti.

Rozhodnutí musí především obsahovat:

a) označení akciové společnosti, která rozhodnutí o zřízení odštěpného závodu činí,

b) označení odštěpného závodu – toto označení se vlastně skládá z obchodní firmy a dodatku, že se jedná o odštěpný závod. Za označení odštěpného závodu může být ještě přidáno označení odštěpného závodu, např. číslo (příklad: Koks, a. s., odštěpný závod 07) nebo označení obce, ve které je odštěpný závod umístěn (příklad: Koks, a. s., odštěpný závod Větřní). Zákon sice tuto možnost výslovně neuvádí, obchodními rejstříky je však rozlišení odštěpných závodů běžně zapisováno. Je to zcela logické, neboť počet odštěpných závodů jedné společnosti není nijak omezen. V případě, že by akciová společnost zřídila více odštěpných závodů, které by nebyly od sebe nijak odlišeny, hrozí nebezpečí jejich záměny v obchodních vztazích,¹

c) sídlo nebo umístění odštěpného závodu – tímto sídlem/umístěním se rozumí adresa umístění odštěpného závodu,

d) předmět činnosti nebo podnikání odštěpného závodu,

e) údaje o vedoucím odštěpného závodu, tj. jeho jméno a příjmení, místo pobytu a bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu.

Fáze 2) Zápis odštěpného závodu do obchodního rejstříku

Odštěpný závod pro své zřízení vyžaduje povinný zápis do…