Odměna a hotové výdaje insolvenčního správce

3.3.9

Odměna a hotové výdaje insolvenčního správce

JUDr. Tomáš Zadražil

Insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů (§ 38 IZ). Ve smyslu zmocňovacího ust. § 431 písm. b) IZ jsou způsob určení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce a podmínky jejich hrazení státem stanoveny ve vyhlášce č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen "OdmV ").

Vyhláška upravuje výpočet odměny insolvenčního správce v závislosti na způsobu řešení úpadku dlužníka, tzn., že rozlišuje odměnu při konkursu, reorganizaci a oddlužení (pro případ schválení povoleného oddlužení, a to v závislosti na jeho schváleném způsobu – formě). V tom směru doznala tato úprava dvou významných změn.

S účinností od 1. 1. 2014 (novelizací OdmV provedené vyhláškou č. 398/2013 Sb.) je pro případ konkursu a reorganizace, a s účinností od 1. 7. 2017 (změnou ust. § 38 odst. 1 IZ novelou IZ provedenou zákonem č. 64/2017 Sb.) též pro případ oddlužení zavedena druhá složka odměny insolvenčního správce, a to z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek. S účinností od 1. 10. 2024 (novela IZ provedená zákonem č. 252/2024 Sb.) vyplývá nárok insolvenčního správce na tuto složku odměny v případě všech uvedených způsobů řešení úpadku z § 2a OdmV.

 Nahorujudikát

Dosavadní nejednotnost soudní judikatury, v níž se objevoval i výklad, že odměna dle § 2a OdmV se určuje z počtu přihlášených věřitelů, odstranil Nejvyšší soud tím, že pod č. 61/2024 Sbírky soudních rozhodnutí uveřejnil usnesení Vrchního soudu v Praze sen. zn. 3 VSPH 706/2022 ze dne 23. 8. 2022, a to s právní větou:

Odměna insolvenčního správce se ve smyslu ustanovení § 2a OdmV ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 38 odst. 1 IZ určuje z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek i tehdy, jde-li o více přihlášek téhož věřitele. Právo insolvenčního soudu postupovat u takto určené odměny podle § 38 odst. 3 věty druhé IZ tím není dotčeno.

Platí tedy, že uvedená odměna dle § 2a OdmV se určuje podle toho kritéria, které je v tomto ustanovení jasně vyjádřeno, tj. vždy z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek, tedy bez ohledu na to, že třebas některý z věřitelů podal více přihlášek. Insolvenční soud nicméně vždy má možnost, aby odměnu insolvenčního správce stanovenou podle OdmV za podmínek vymezených v § 38 odst. 3 věty druhé IZ moderoval (jejím přiměřeným zvýšením nebo naopak snížením), pokud by shledal, že takto stanovená odměna zjevně neodpovídá rozsahu a náročnosti činnosti insolvenčního správce, za kterou je touto odměnou honorován.

ODMĚNA PŘI KONKURSU

Způsob určení odměny insolvenčního správce pro případ konkursu výslovně předurčuje ustanovení § 38 odst. 1 IZ tak, že se její výše určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele a také (od 1. 1. 2014), se současnou změnou OdmV, z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek.

K tématu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce při konkursu (a k novelizaci příslušné úpravy OdmV účinné od 1. 1. 2014, včetně přechodných ustanovení dané novely) viz podrobný výklad v části 7.7.1.1.

ODMĚNA PŘI REORGANIZACI

V případě reorganizace náleží insolvenčnímu správci odměna z obratu dlužníka a také opět (jak nově zavedeno s účinností od 1. 1. 2014) i odměna z počtu přezkoumaných přihlášek. K tomu odkazujeme na podrobný výklad v části 8.9.1.1.

ODMĚNA A NÁHRADA HOTOVÝCH VÝDAJŮ PŘI ODDLUŽENÍ

K určení odměny insolvenčního správce a výši náhrady jeho hotových výdajů při jednotlivých způsobech oddlužení - zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty – viz podrobný výklad v části 9.7.1.

ODMĚNA PŘI PŘEMĚNĚ REORGANIZACE ČI ODDLUŽENÍ V KONKURS

K určení odměny insolvenčního správce při přeměně oddlužení či reorganizace v konkurs viz podrobný výklad v části 7.7.1.1.

 NahoruJudikatura

Usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 103/2020 ze dne 31. 3. 2021 (citace z odůvodnění):

"Možnost stanovit odměnu insolvenčního správce jinak (než jak je v souladu s ustanovením § 38 odst. 3 a § 303 odst. 1 IZ vyúčtována v konečné zprávě), pak vyplývá z toho, že o určení odměny, případně o jejím přiměřeném zvýšení nebo snížení (§ 38 odst. 3 IZ) rozhoduje konečným způsobem právě insolvenční soud."

Usnesení Vrchního soudu v Praze sen. zn. 2 VSPH 1117/2022 ze dne 28. 8. 2023 se závěrem:

Částky získané provozem dlužníkova závodu, z nichž insolvenční správce platil pracovněprávní pohledávky zaměstnanců dlužníka vzniklé při provozování závodu během konkursu nepředstavují základ pro výpočet odměny insolvenčního správce ve smyslu § 1 odst. 4 OdmV.

Usnesení Vrchního soudu v Praze sen. zn. 2 VSPH 1282/2023, ze dne 11. 3. 2024 se závěrem:

Ustanovení § 1 odst. 4 OdmV obsahuje obecnou klauzuli (pravidlo) v tom, že stanoví, že pro účely celé této vyhlášky se výtěžkem zpeněžení určeným k rozdělení mezi nezajištěné věřitele rozumí výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele zahrnuté do rozvrhu a (rovněž) výtěžek zpeněžení určený k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů postavených na roveň pohledávkám za podstatou (§ 1 odst. 4 se tak použije i v případě určení odměny podle § 3 odst. 2 písm. c/ OdmV).

 NahoruOdměna určená úvahou insolvenčního soudu

Nastane-li situace, kdy nelze odměnu insolvenčního správce určit předepsaným způsobem, tzn. podle § 1 až 4 OdmV, pak podle § 5 OdmV určí výši odměny úvahou insolvenční soud. Přitom přihlédne zejména:

1. k délce doby,
2. k rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce.

Při stávající konstrukci odměny insolvenčního správce pak důvod k určení odměny insolvenčním soudem dle § 5 OdmV může nastat v konkursu nebo při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty jen výjimečně, tedy za situace, kdy odměnu nelze určit ani podle § 1 OdmV (protože tu není žádný rozhodný výtěžek), ani podle § 2a OdmV (protože nebyly správcem přezkoumány žádné přihlášky pohledávek), jak vysvětleno 7.7.1.1 a v části 9.6.1 pasáž I.). a při kombinované formě oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je to fakticky vyloučeno, jak vysvětleno v části 9.6.1 pasáž II.).

Ohledně kritérií, jež se užijí v případě určení odměny insolvenčního správce odměnu úvahou insolvenčního soudu dle § 5 OdmV, lze podpůrně vyjít z judikatury vztahující se k obdobné úpravě platné v režimu zrušeného ZKV. Zejména jde o usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4135/2011 ze dne 26. 1. 2012, podle kterého se délkou doby činnosti správce rozumí doba, po kterou osoba, jež se má podílet na (konkursní) odměně, vykonávala funkci správce konkursní podstaty úpadce (insolvenčního správce). Rozsahem činnosti se rozumí množství úkonů potřebných k naplnění účelu a cíle konkursu, které správce konkursní podstaty, jenž má mít podíl na konkursní odměně, vykonal v jednotlivých fázích konkursního řízení. Jde o podmnožinu těch úkonů, k jejichž výkonu v daném konkursu by byla povolána každá osoba vykonávající v něm funkci správce konkursní podstaty. Takovou činností není jen činnost věnovaná zpeněžování majetku konkursní podstaty, nýbrž např. též činnost věnovaná sepisování majetku konkursní podstaty, vedení účetnictví, práci s přihláškami, včetně jejich přezkumu, plnění daňových povinností dlužníka, komunikaci s věřiteli a s konkursním soudem zpracování konečné zprávy, přípravě rozvrhu a jeho plnění nebo činnost související se zrušením konkursu.

 NahoruOdměna více správců činných v insolvenčním řízení

 Nahoru- kritéria určení podílů

Podle § 6 odst. 1 OdmV bylo-li v insolvenčním řízení činných více insolvenčních správců, zástupce insolvenčního správce, oddělený insolvenční správce, zvláštní insolvenční správce nebo předběžný správce, náleží každému z nich podíl odměny odpovídající zejména délce doby, rozsahu a náročnosti jejich činnosti. Jde o jejich podíl na celkové odměně náležející dle OdmV schválené insolvenční soudem ve vyúčtované výši, či určené v jiné (správné) výši, popř. ve výši přiměřeně zvýšené nebo snížené při využití moderačního práva soudu ve smyslu § 38 odst. 3 věty druhé a třetí IZ.

Ohledně vysvětlení kritérií stanovených v § 6 odst. 1 OdmV k rozdělení celkové odměny mezi více správců působících v insolvenčním řízení poukazujeme na závěry usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 4135/2011 ze dne 26.1.2012, které jsou použitelné i v poměrech insolvenčního řízení).

K uvedenému ust. § 6 odst. 2 OdmV (ve znění účinném od 1. 1. 2014) stanoví další pravidlo týkající se naložení s odměnou podle § 2a OdmV (z počtu přezkoumaných přihlášek), podle kterého zařadilo-li přihlášky pohledávek do seznamu přihlášených pohledávek více insolvenčních správců, náleží každému z nich:

• odměna podle § 2a, nejvýše však podíl z částky 1.000.000 Kč odpovídající počtu přihlášek pohledávek jím zařazených do seznamu přihlášek pohledávek, nebo

• podíl z odměny podle § 2a věty poslední (ve výši 45.000 Kč) odpovídající počtu přihlášek pohledávek jím zařazených do seznamu přihlášek pohledávek.

Svoji odměnu – podíl na odměně – všichni správci vyúčtují v rámci konečné zprávy. K tématu viz také usnesení Vrchního soud v Praze sp. zn. KSUL 44 INS 1175/2011, 3 VSPH 1682/2012-B ze dne 27. 6. 2013 citované .7.1.

 Nahoru- rozhodnutí soudu o podílech na odměně

K rozhodnutí insolvenčního soudu o určení podílu vícerých insolvenčních správců na celkové odměně musí nejprve stanovit celkovou odměnu a tu pak - s náležitým odůvodněním - rozdělit dle předepsaných kritérií mezi jednotlivé správce. K tomu viz závěry usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. MSPH 59 INS 1502/2014, 2 VSPH 7/2018-B ze dne 31.1.2018 citované v části 7.7.1.1.

 NahoruJudikatura

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3391/2020 ze dne 28. 4. 2022, uveřejněné pod č. 97/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Usnesení, jímž insolvenční soud poté, co určí jedinou celkovou odměnu insolvenčních správců pro celé řízení, ukládá insolvenčnímu správci dlužníka, aby z takto určené odměny do 15 dnů od právní moci usnesení vyplatil konkrétní částku (podíl na odměně) v insolvenčním řízení dříve činnému insolvenčnímu správci dlužníka, je ve smyslu ustanovení § 40a IZ exekučním titulem pro pohledávku za majetkovou podstatou dle § 168 odst. 2 písm. a/ IZ, která má být uspokojena z majetkové podstaty dlužníka a pro kterou proto nelze vést výkon rozhodnutí (exekuci) na majetek insolvenčního správce"

Usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 78/2023, ze dne 31. 10. 2024, se závěrem:

Bylo-li v insolvenčním řízení činných více insolvenčních správců, určí insolvenční soud (celkovou) odměnu těchto správců podle § 38 IZ; podíly jednotlivých insolvenčních správců na (celkové) odměně stanoví podle § 6 OdmV.

Nabylo-li usnesení, jímž insolvenční soud určil výši (celkové) odměny insolvenčních správců (aniž by shledal důvody pro její přiměřené snížení či zvýšení) právní moci, nemohl při určení výše podílů insolvenčních správců na této odměně vycházet z jiné výše (celkové) odměny.

 NahoruModerační právo soudu

Ustanovení § 38 odst. 3 IZ umožňuje insolvenčnímu soudu přiměřeně zvýšit nebo snížit odměnu insolvenčního správce a korigovat tak situace, kdy vzhledem ke specifickým okolnostem konkrétního insolvenčního řízení se jeví výše odměny stanovená podle vyhlášky jako nepřiměřená. Možnost moderace se netýká hotových výdajů insolvenčního správce.

Zvýšit odměnu je namístě např. tehdy, jestliže výtěžek zpeněžení majetkové podstaty a odměna z něj plynoucí neodpovídají značnému úsilí a pracovnímu nasazení, které insolvenční správce účelně vynaložil při správě majetkové podstaty. Důvodem pro snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností, za což nebyl prozatím jinak adekvátně postižen (např. uložením přiměřené pořádkové pokuty). Insolvenční zákon jako důvod pro snížení odměny výslovně označuje (dosud v praxi poměrně obvyklou) situaci, kdy insolvenční správce bezdůvodně nenavrhl provedení částečného rozvrhu (§ 301 IZ), ačkoli to stav majetkové podstaty umožňoval. Tato úprava tak akcentuje co nejrychlejší (i když jen částečné) uspokojení insolvenčních věřitelů.

 NahoruJudikatura

Problematikou moderace odměny insolvenčního správce v rámci oddlužení plněním splátkového kalendáře se zabýval Nejvyšší soud např. v usnesení sp. zn. KSOS 22 INS 16136/2011, 29 NSČR 53/2012-B ze dne 24. 7. 2013, uveřejněném pod č. 10/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

K "okolnostem případu", jež mohou odůvodňovat (dle § 38 odst. 3 IZ) přiměřené zvýšení nebo snížení odměny insolvenčního správce, nepatří majetkové poměry dlužníka.

Citace tohoto judikátu je obsažena v závěru části 9.6.1 ad V.) "Společná ustanovení".

Dále viz závěry usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 43/2019 ze dne 30. 3. 2020(citace z odůvodnění):

"Při úvaze o zvýšení odměny dle § 38 odst. 3 IZ musí insolvenční soud vzít v potaz všechny okolnosti daného případu, přičemž podstatný bude rozsah činnosti insolvenčního správce ve vztahu k mimořádnému příjmu dle § 412 odst. 1 písm. b) IZ. Bude tak rozhodující náročnost činnosti, např. zda činil při zpeněžování větší množství úkonů (jaké jsou spojené např. se zpeněžováním nemovitostí), nebo zda a jak se např. svou činností přičinil o to, že mimořádný příjem byl získán do majetkové podstaty. Aktivita insolvenčního správce nad rámec jeho běžných povinností, hlavně mimo standardní dohlédací činnost, tedy je relevantním faktorem při úvaze o možném zvýšení odměny. K tomu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2018, sen. zn. 29 NSČR 27/2017, k nimž se Nejvyšší soud následně přihlásil např. v usneseních ze dne 28. listopadu 2018, sen. zn. 29 NSČR 156/2017, a ze dne 19. prosince 2018, sen. zn. 29 NSČR 79/2018."

 NahoruPojem hotové výdaje

Insolvenční zákon sice hotové výdaje insolvenčního správce nedefinuje, avšak z již výše citované vyhlášky OdmV (jež upravuje náhradu tam zmíněných hotových výdajů insolvenčního správce) a za použití analogie s advokátním tarifem (jenž v § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) obsahuje typový výčet hotových výdajů u advokáta) dovozujeme, že mezi hotové výdaje insolvenčního správce patří zejména jeho:

• cestovní výdaje (např. jízdné, stravné, ubytovací výdaje),

• poštovné,

• telekomunikační poplatky (hovorné),

• náklady na opisy a fotokopie.

 NahoruNáhrada hotových výdajů

Jak již bylo řečeno, insolvenční správce má vedle práva na odměnu také právo na náhradu hotových výdajů. Podle § 38 odst. 8 IZ (do 30.9.2024 šlo o odst. 7) způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis, jímž je OdmV, předjímaná v § 431 písm. b) IZ.

 Nahoru- cestovní výdaje

Výše náhrady cestovních výdajů (nákladů) insolvenčního správce se podle ustanovení § 7 odst. 1 OdmV řídí zvláštními právními předpisy. I když toto ustanovení nespecifikuje (obvyklým odkazem na poznámku pod čarou) o jaké zvláštní právní předpisy jde, dovozujeme, že obdobně, jako je tomu např. u advokátů (srov. § 13 odst. 4 advokátního tarifu) nebo u soudních exekutorů (srov. § 13 odst. 6 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora) má vyhláška na mysli ustanovení § 156 až § 189 ZP (zákoníku práce), která v této oblasti nahradila zrušený zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách (srov. § 395 ZP řádek 11). Citovaná ustanovení ZP upravují především jízdné, stravné a ubytovací výdaje.

 Nahoru- jízdné

Pokud insolvenční správce v souvislosti s výkonem své funkce odůvodněně použije silniční motorové vozidlo, např. při zajišťování a soupisu položek majetkové podstaty, které se nacházejí mimo sídlo insolvenčního správce, přísluší mu podle § 157 odst. 3 ZP:

1. základní náhrada, jež v současné době [podle § 157 odst. 4 písm. b) ZP a § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb.] činí u osobních silničních motorových vozidel za každý 1 km jízdy 5,80 Kč, a
2. náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu, která se podle § 158 odst. 2 ZP určí násobkem ceny a množství spotřebované pohonné hmoty; neprokáže-li podle § 158 odst. 3 insolvenční správce cenu pohonné hmoty dokladem o nákupu, určí se výše náhrady průměrnou cenou příslušné pohonné hmoty, jež v současné době [podle § 4 písm. a) vyhlášky č. 475/2024 Sb.] činí za 1 l např. u benzinu automobilového 95 oktanů 35,80 Kč.

 Nahoru- stravné

Insolvenční správce má v rámci tuzemských cestovních výdajů rovněž nárok na stravné, které podle § 176 odst. 1 ZP za každý kalendářní den pracovní cesty (odůvodněný výkon funkce mimo sídlo insolvenčního správce) činí:

• 148 Kč až 177 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

• 225 Kč až 271 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin,

• 353 Kč až 422 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Dlužno dodat, že účelem stravného je nahradit zvýšené výdaje na stravování (např. v restauračních zařízeních), kde se insolvenční správce obvykle nestravuje, nikoli tedy jeho veškeré výdaje na stravování, jež vynaložil v průběhu "pracovní cesty".

 Nahoru- ubytovací výdaje

Insolvenční správce má ve smyslu § 162 odst. 1 ZP také nárok na náhradu prokázaných a účelně vynaložených výdajů za ubytování, jejichž výše (jakož i způsob ubytování) by měla být přiměřená a měla by odpovídat ceně obvyklé v době a místě jejich uplatnění.

 Nahoru- poštovné, hovorné a náklady na opisy a fotokopie

Podle § 7 odst. 2 OdmV se poštovné, telekomunikační poplatky, náklady na opisy a fotokopie (rozmnoženiny) hradí…