dnes je 5.6.2020

Input:

Nepeněžité vklady - platné od 1. ledna 2021

21.5.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.1.1.2.0 Nepeněžité vklady – platné od 1. ledna 2021

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Co může být předmětem nepeněžitého vkladu

Nepeněžitým vkladem může být v zásadě jakákoliv věc s výjimkou peněz. Zákon nestanoví žádné omezení požadující hospodářskou využitelnost nepeněžitého vkladu.

Věc je definována v § 489 NOZ jako vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Předmětem vkladu nemůže být nehmotná věc – právo, jehož povaha to nepřipouští (viz § 496 odst. 2 NOZ). Předmětem nemůže být z povahy věci součást věci (ta není samostatnou věcí v právním smyslu), ale příslušenství věci může být předmětem nepeněžitého vkladu. Předmětem vkladu dále nemohou být ani věci, jejichž vložení do akciové společnosti by porušovalo zákon, dobré mravy nebo veřejný pořádek (např. zakázané omamné látky, vojenská výzbroj apod.). Nezpůsobilým nepeněžitým vkladem bude nepochybně i pohledávka, která zaniká smrtí věřitele nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil.

Nepeněžitým vkladem nesmí být práce nebo služby (viz § 17 ZOK). Není tedy možné se např. zavázat, že akcionář vloží do základního kapitálu nepeněžitý vklad, který bude spočívat v tom, že společnosti poskytne služby v hodnotě 200 000 Kč.

Nepeněžitým vkladem společníka tedy zásadně budou:

  • věci nemovité – nemovité věci jsou podle § 498 NOZ pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá;

  • věci movité, přičemž do této kategorie patří rovněž:

    • pohledávky – aby mohla být pohledávka předmětem vkladu, nesmí jít o pohledávku, kterou nelze postoupit. Pohledávkami, které lze postoupit, jsou pohledávky, které lze zcizit a u nichž to nevylučuje ujednání dlužníka a věřitele. Nelze postoupit pohledávku, která zaniká smrtí nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil. Jako vklady mohou být poskytnuty jak pohledávky peněžité, tak pohledávky nepeněžité. Nepeněžitým vkladem však nemůže být pohledávka akcionáře za společností. Zákon ale při splnění stanovených podmínek připouští započtení takové pohledávky proti pohledávce společnosti na splacení vkladu. V takovém případě se však takovýto postup nepovažuje za poskytnutí nepeněžitého vkladu ve formě pohledávky, nýbrž za splacení peněžitého vkladu započtením,

    • cenné papíry,

    • podíl,

    • spoluvlastnický podíl,

    • ovladatelné přírodní síly (energie),

    • soubor znalostí a dovedností (know-how),

    • práva duševního vlastnictví apod.

  • obchodní závod – je ve smyslu § 502 NOZ organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.

Předmětem vkladu nemohou být nepřevoditelné věci, jako jsou např. osobní práva autorská.

ZOK vyžaduje, aby nepeněžitý vklad bylo možné ocenit v penězích. To znamená, že nepeněžitý vklad musí mít cenu, a to cenu kladnou. Věc, která by neměla kladnou cenu, nemůže být předmětem vkladu (např. pokud by měl být předmětem vkladu obchodní závod, jehož dluhy jsou vyšší než cena jeho majetku, s přihlédnutím k jeho budoucí správě, resp. provozu, tak takový obchodní závod nebude možné do společnosti vložit).

Zákonná či smluvní omezení vkladu

Při plnění vkladové povinnosti nelze zapomínat ani na případná zákonná, smluvní nebo úředním rozhodnutím stanovená omezení pro převod věci (např. při převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným se může vyžadovat souhlas valné hromady apod.).

Cena nepeněžitého vkladu

Cena nepeněžitého vkladu musí být uvedena ve stanovách společnosti při jejím založení. Dále musí být ve stanovách uvedeno v případě splácení emisního kursu nepeněžitým vkladem i jméno vkladatele, popis nepeněžitých vkladů, jakož i údaje o akciích, které budou za tento nepeněžitý vklad vydány, a určení znalce, který provedl ocenění nepeněžitého vkladu. U akciové společnosti se cena nepeněžitého vkladu určí na základě posudku zpracovaného znalcem. Znalce vybírají při zakládání společnosti zakladatelé, v případě zvýšení základního kapitálu pak představenstvo akciové společnosti (případně správní rada, má-li společnost monistický systém vnitřního řízení).

Náležitosti znaleckého posudku

Ustanovení § 251 odst. 2 ZOK stanoví, jaké speciální náležitosti musí znalecký posudek, který oceňuje nepeněžitý vklad, obsahovat. Jde o následující náležitosti:

  • popis nepeněžitého vkladu,

  • použité způsoby jeho ocenění a údaj o tom, zda cena nepeněžitého vkladu získaná použitými způsoby odpovídá alespoň úhrnnému emisnímu kursu akcií, které mají být společností vydány jako protiplnění za tento nepeněžitý vklad, a

  • částku, na kterou se nepeněžitý vklad oceňuje.

V § 468 až 473 ZOK jsou uvedeny výjimky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad znalcem při zvyšování základního kapitálu.

Pozor!
Je třeba zdůraznit, že uvedená výjimka se týká pouze případů, kdy se základní kapitál společnosti zvyšuje – v případě založení nové společnosti je třeba i nadále cenu nepeněžitého vkladu stanovit podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, který byl za tímto účelem vybrán zakladateli společnosti.

Při zvyšování základního kapitálu se tedy proces oceňování nepeněžitého vkladu zjednodušuje, neboť si představenstvo společnosti může zvolit způsob, jakým bude cena nepeněžitého vkladu stanovena. Cílem zakotvené výjimky je umožnit společnostem, aby nemusel být vyhotovován při zvyšování základního kapitálu znalecký posudek tehdy, byla-li cena nepeněžitého vkladu zjištěna jiným transparentním způsobem – trhem, z ověřeného účetnictví nebo jiným expertem.

Způsoby, kterými je možné při zvýšení základního kapitálu stanovit cenu nepeněžitého vkladu, se liší podle toho, co je předmětem nepeněžitého vkladu.

Pokud bude předmětem nepeněžitého vkladu investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu, použije se při určení jeho ceny – rozhodne-li tak představenstvo nebo správní rada (v monistickém systému) – vážený průměr z cen, za které byly uskutečněny obchody tímto cenným papírem nebo nástrojem na regulovaném trhu v době 6 měsíců před vnesením vkladu.

V ostatních případech, tedy v případech, kdy bude předmětem nepeněžitého vkladu jiný majetek než investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu, může představenstvo nebo správní rada (v monistickém systému) rozhodnout o tom, že se pro určení ceny nepeněžitého vkladu použije některý z následujících způsobů:

  • použije se pro určení ceny nepeněžitého vkladu jeho reálná hodnota určená obecně uznávaným nezávislým odborníkem za využití obecně uznávaných standardů a zásad oceňování ne déle než 6 měsíců před splacením vkladu. Kdo se skrývá pod pojmem „uznávaný nezávislý odborník”, není příliš jasné a může v praxi činit výkladové potíže. Nepochybně mezi uznávané nezávislé odborníky patří znalci. Otázkou je, kdo další mezi uznávané nezávislé odborníky patří – může jít např. o „bývalé” znalce, kteří již znaleckou činnost nevykonávají;

  • pro určení ceny nepeněžitého vkladu se použije reálná cena vykázaná v účetní závěrce za předcházející účetní období před valnou hromadou rozhodující o tomto vkladu, pokud byla ověřena auditorem bez výhrad. Předpokladem pro použití tohoto způsobu ocenění je samozřejmě skutečnost, že společnost účtuje o takovém majetku v reálných cenách.

Podmínkou pro použití daného způsobu ocenění vždy je, aby o tom rozhodlo představenstvo společnosti nebo správní rada (v monistickém systému). To se samozřejmě může rozhodnout, že cena nepeněžitého vkladu bude stanovena posudkem znalce, kterého představenstvo nebo správní rada (v monistickém systému) za tímto účelem vybere.

Nutnost znaleckého posudku

Určení ceny nepeněžitého vkladu při zvyšování základního kapitálu znalcem vybraným za tímto účelem zakladateli je nutné pouze tehdy, pokud by cena nepeněžitého vkladu stanovená na základě některé z výše uvedených metod mohla být ovlivněna určitými výjimečnými okolnostmi, a lišila by se z toho důvodu od ceny vkladu ke dni jeho vnesení. V takovém případě je představenstvo nebo správní rada (v monistickém systému) povinno zajistit nové ocenění znaleckým posudkem. Totéž platí pro případy, kdy by nastaly nové okolnosti, které by mohly ke dni vnesení nepeněžitého vkladu změnit jeho cenu.

Pokud by představenstvo nebo správní rada (v monistickém systému) nové ocenění nezajistilo, mají toto právo akcionář či akcionáři, jestliže souhrnná jmenovitá hodnota jejich akcií v době rozhodování valné hromady o zvýšení základního kapitálu dosahovala alespoň 5 % upsaného základního kapitálu společnosti, a ke dni podání žádosti tyto podíly nejméně ve stejném rozsahu stále mají, a to ode dne, kdy o tomto nepeněžitém vkladu rozhodovala valná hromada, až do dne vnesení nepeněžitého vkladu. Akcionáři