dnes je 9.12.2024

Input:

Nález 97/2004 SbNU, sv.34, K interpretaci § 12 odst. 1 a § 22 odst. 1 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 34, nález č. 97

IV. ÚS 199/03

K interpretaci § 12 odst. 1 a § 22 odst. 1 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů

Oprávněná osoba se nemůže dostat v důsledku změn zákonů do výrazně horší pozice, než v jaké byla v okamžiku účinnosti restitučního zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů. Opačný výklad by byl v rozporu s legitimním očekáváním oprávněné osoby, která v okamžiku, kdy nárok na vydání věci uplatňovala, nemohla předvídat, že dojde k takovým zákonným úpravám, které zásadním způsobem ovlivní právní režim vydávané věci v tom smyslu, že v užívání věci po jejím převzetí bude významným způsobem omezena, a to na poměrně dlouhou dobu.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu* složeného z předsedkyně senátu JUDr. Dagmar Lastovecké a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Jiřího Nykodýma - ze dne 14. července 2004 sp. zn. IV. ÚS 199/03 ve věci ústavní stížnosti E. Š. proti rozsudkům Městského soudu v Praze z 29. 11. 2002 sp. zn. 58 Co 221/2002, Obvodního soudu pro Prahu 6 z 29. 6. 2001 sp. zn. 6 C 142/96 a doplňujícímu rozsudku téhož soudu z 11. 4. 2002 sp. zn. 6 C 142/96, jimiž byla zamítnuta stěžovatelčina žaloba na vyklizení nemovitostí a na zaplacení peněžité částky za užívání nemovitostí.

Výrok

Rozsudky Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2002 sp. zn. 58 Co 221/2002, Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 29. 6. 2001 sp. zn. 6 C 142/96 a doplňující rozsudek téhož soudu ze dne 11. 4. 2002 č. j. 6 C 142/96-132 se zrušují.

Odůvodnění

Včas a řádně podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení rozsudků Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 29. 6. 2001 sp. zn. 6 C 142/96, doplňujícího rozsudku téhož soudu ze dne 11. 4. 2002 č. j. 6 C 142/96-132 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2002 sp. zn. 58 Co 221/2002 a tvrdí, že postupem obou soudů došlo k porušení čl. 11 odst. 1 a 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Porušení čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny spatřuje v tom, že soudy neposkytly ochranu jejímu vlastnickému právu k nemovitostem, jejichž vyklizení se ve sporu domáhala, a naopak posoudily jako platné smlouvy, na základě nichž tyto nemovitosti užívaly třetí subjekty, a tím jí znemožnily, aby ona jako vlastnice, která nedala souhlas k tomu, aby nemovitosti užívaly jiné subjekty, měla do nemovitostí přístup a mohla je řádně užívat. Porušení čl. 36 odst. 1 Listiny spatřovala v tom, že soudy činily své závěry v rozporu se skutečnostmi, které byly v řízení zjištěny.

Ústavní soud si vyžádal spis Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 6 C 142/96. Z něj zjistil, že stěžovatelka podala žalobu o vyklizení domu č. p. 1 s pozemkem p. č. 559, k. ú. Ř., nejprve proti prvému vedlejšímu účastníkovi a následně pak i proti zbývajícím vedlejším účastníkům. Současně se žalobou domáhala zaplacení za užívání předmětných nemovitostí z titulu bezdůvodného obohacení, a to za období od 16. 1 1995 do 30. 4. 2001, s 16% úrokem z prodlení

Nahrávám...
Nahrávám...