dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 93/2002 SbNU, sv.27, K rozhodování soudu o výši odměny a náhrady hotových výdajů advokáta v případě nutné obhajoby

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 27, nález č. 93

II. ÚS 115/02

K rozhodování soudu o výši odměny a náhrady hotových výdajů advokáta v případě nutné obhajoby

V době rozhodování soudu platilo znění zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb., kdy režim stanovení náhrady nákladů trestního řízení upravovala ustanovení § 151 a 152 trestního řádu. Z dikce § 152 odst. 1 trestního řádu, ve znění platném do 31. 12. 2001, jednoznačně vyplývá, že náhradu nákladů trestního řízení lze po obžalovaném vymáhat pouze tehdy, byl-li pravomocně uznán vinným. Jedině tedy v případě odsuzujícího rozsudku lze od obžalovaného spravedlivě žádat, aby státu nahradil byť jen část nákladů vynaložených na trestní řízení.

Obviněná v řízení nebyla uznána vinnou, neboť k rozhodování o vině vůbec nedošlo, protože trestní řízení vedené proti ní bylo podle § 172 odst. 1 písm. e) trestního řádu pravomocně zastaveno již v přípravném řízení. V řízení bylo prokázáno, že obviněná nebyla v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědná. Vzhledem k tomu, že v řízení o uložení ochranného psychiatrického léčení obviněné šlo o nutnou obhajobu (podle § 36 odst. 4 trestního řádu), náklady obhajoby nese stát.

Usnesení o stanovení nákladů nutné obhajoby se obviněné přímo nedotýkalo, a nebylo proto nutné jí toto usnesení vůbec doručovat (§ 137 trestního řádu). Z výše uvedeného důvodu nebyla obviněná osobou oprávněnou k podání stížnosti proti tomuto usnesení. Pokud však proti němu stížnost podala (i když důvodem stížnosti obviněné nebyl její nesouhlas s výší stanovené odměny a náhrady hotových výdajů obhájce), pak o ní měl stížnostní soud rozhodnout podle § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu a zamítnout ji jako stížnost podanou osobou neoprávněnou.

Pokud však z podnětu takové stížnosti sám věcně rozhodoval, jeho rozhodnutí odporuje trestnímu řádu a je v tomto směru neústavní.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 17. července 2002 sp. zn. II. ÚS 115/02 ve věci ústavní stížnosti JUDr. H. K. proti usnesení Městského soudu v Praze z 22. 11. 2001 sp. zn. 61 To 489/2001, kterým bylo zrušeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 z 10. 9. 2001 sp. zn. Nt 1603/2001 ohledně odměny a náhrady hotových výdajů nutné obhajoby v trestní věci L. B. a o této otázce bylo znovu rozhodnuto.

I. Výrok

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2001 sp. zn. 61 To 489/2001 se zrušuje.

II. Odůvodnění

V návrhu, doručeném Ústavnímu soudu dne 19. 2. 2002, stěžovatelka uvedla, že je advokátkou zapsanou v seznamu advokátů České advokátní komory pod č. reg. 1023, se sídlem advokátní kanceláře H. nám. 12, P. 1. Z obsahu návrhu je však zřejmé, že jej podává nikoli jako právní zástupkyně jiného subjektu podle § 29 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, a z tohoto důvodu byla vyzvána, aby odstranila vady podání s ohledem na konstantní judikaturu Ústavního soudu ve vztahu k § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., který ukládá povinné zastoupení advokátem (případně notářem) každému účastníku nebo vedlejšímu účastníku řízení před

Nahrávám...
Nahrávám...