dnes je 25.6.2022

Input:

Nález 83/1996 SbNU, sv. 6, K otázce použití § 11 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů;

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 6, nález č. 83

II. ÚS 186/95

K otázce použití § 11 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
K povinnosti pozemkového úřadu jako správního orgánu vydat rozhodnutí v mezích své pravomoci

1. Při zkoumání předpokladů pro nevydání nemovitostí dle § 11 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, je třeba mít především na paměti, že jde o restituční předpis, jehož hlavním smyslem je zmírnění křivd, takže vykoná-li oprávněná osoba právo volby na vydání stavby, i když je podstatně zhodnocena, je sice toto její právo modifikováno společenským zájmem, ale pouze v tom směru, že musí být zajištěna zemědělská výroba, což zákon v § 11 odst. 4 vyjadřuje mimo jiné pomocí stavebně technických parametrů, když hovoří o stavebně technickém charakteru. Při úvahách o souvislosti s předmětem zemědělské výroby je třeba připustit, že větší rozsah zemědělské výroby s sebou přirozeně nese větší potřebu činností, které vysloveně nelze nazvat zemědělskou výrobou, ale jsou jí rozsahem podřízeny nebo s ní funkčně souvisí, a proto jim nelze upřít souvislost s předmětem zemědělské výroby. Restituentovo právo na vydání stavby proto nemůže odviset od rozsahu zemědělské výroby, neboť by zvýhodňovalo restituenty menších zemědělských usedlostí, u nichž žádná související činnost v relativně osamostatnitelné podobě nepřichází v úvahu. Navíc samotný zákonodárce nečiní rozdíly z hlediska velikosti vraceného majetku. Ne v poslední řadě je nutno při hodnocení souvislosti se zemědělskou výrobou mít na zřeteli, že cíle zemědělské výroby jsou svou povahou krátkodobé a proměnné. Obecně k aplikaci § 11 odst. 4 uvedeného zákona dlužno dodat, že zákonodárce nevydání váže pouze na podmínku zásadní přestavby, kterou blíže specifikuje ztrátou původního stavebně technického charakteru tak, že stavba již nesouvisí s předmětem zemědělské výroby. O zásadní přestavbu tedy půjde jen tam, kde přestavba popře možnost zajištění zemědělské výroby ve vlastním i souvisejícím smyslu slova. Kdy tomu tak bude, je třeba vykládat restriktivně nejen proto, že jde o zmírnění křivd a princip kontinuity s původním vlastníkem, ale především proto, že samotná vázanost na zemědělskou výrobu je zásahem do práv restituenta, který by, nebýt křivdy (odnětí majetku totalitním režimem), mohl dnes ve svém majetku provozovat v zásadě jakoukoliv, tedy i nezemědělskou činnost.

2. Při interpretaci § 11 odst. 7 zák. č. 229/1991 Sb. Ústavní soud zdůrazňuje, že pozemkový úřad je orgánem státní správy a jako takový musí plnit úkoly svěřené mu zákonem ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a v návaznosti na § 14 se řídit § 3 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v němž je upravena povinnost správních orgánů zabývat se každou věcí, což dále znamená, že musí ve smyslu § 11 odst. 7 zák. č. 229/1991 Sb. rozhodnout, neboť výkon státní správy je hlavním

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...