dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 80/2001 SbNU, sv.22, K placení soudního poplatku ve správním soudnictví

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 22, nález č. 80

III. ÚS 49/01

K placení soudního poplatku ve správním soudnictví

K interpretaci § 49 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v řízení dle části páté hlavy druhé o. s. ř. se Ústavní soud vyjádřil zejména v nálezu sp. zn. IV. ÚS 238/99, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 17, nález č. 10 (shodné stanovisko pak k věci zaujal i v rozhodnutích dalších, např. v nálezu sp. zn. II. ÚS 377/2000, tamtéž, svazek 21, nález č. 6). Ve svém právním názoru Ústavní soud akceptoval jako ústavně konformní názor publikovaný v Bulletinu advokacie č. 9/1998, str. 68 a násl., podle něhož ustanovení § 49 odst. 1 věty druhé o. s. ř. (z něhož plyne, že má-li účastník osobně v řízení něco vykonat, doručuje se písemnost nejen zástupci, ale i jemu) se vztahuje i na výzvu k zaplacení soudního poplatku. Výzvu k zaplacení soudního poplatku je tudíž třeba doručit nejen právnímu zástupci, ale i účastníkovi (žalobci) samému. Pokud se tak nestalo a přesto došlo k zastavení řízení o správní žalobě pro nezaplacení soudního poplatku, představuje dle Ústavního soudu takový postup zásah do ústavně zaručeného práva na soudní ochranu proti rozhodnutí orgánu veřejné správy, a to zejména z toho důvodu, že ve správním soudnictví soud nemá možnost jakkoli zohlednit dodatečné zaplacení a v řízení pokračovat. Ústavní rozměr takového postupu je pak nutno především spatřovat v tom, že porušení § 49 odst. 1 o. s. ř., jež v konečném důsledku vedlo k zastavení řízení, současně představuje též zásah do ústavně zaručeného základního práva domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu, zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 24. května 2001 sp. zn. III. ÚS 49/01 ve věci ústavní stížnosti R. Č. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové z 9. 11. 2000 sp. zn. 30 Ca 183/2000, jímž bylo zastaveno řízení o stěžovatelově žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. listopadu 2000 č. j. 30 Ca 183/2000-8 se zrušuje.

II. Odůvodnění

1. Návrhem podaným ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 11. 2000 č. j. 30 Ca 183/2000-8. Uvedeným rozhodnutím soudu se cítí být dotčen v ústavně zaručeném právu na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Z obsahu spisu Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 30 Ca 183/2000, jejž si Ústavní soud vyžádal, bylo zjištěno následující:

Stěžovatel se žalobou před obecným soudem domáhal přezkumu rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové ze dne 25. 7. 2000 č. j. FŘ/3031/110/2000-Sch, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Náchodě ze dne 10. 5. 2000 č. j. 87972/00/2439101/8191 o zamítnutí žádosti o úhradu úroků podle § 64 odst. 6 zákona č.

Nahrávám...
Nahrávám...