dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 8/1998 SbNU, sv.10, K poučovací povinnosti soudu v občanském soudním řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 10, nález č. 8

I. ÚS 388/97

K poučovací povinnosti soudu v občanském soudním řízení

Ústavní soud již dříve judikoval, že „Z hlediska ustanovení § 43 odst. 2 občanského soudního řádu má žaloba mít (i s poučením soudu, je-li toho třeba) takové náležitosti, aby mohla být podkladem pro jednání ve věci samé. Jistěže není věcí soudu, aby poučoval žalobce o hmotném právu a tedy ani v otázce věcné legitimace. Soud však má žalobce poučit ve věci správného označení účastníků, a to i tehdy, je-li žalován někdo, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení... Takové poučení soudem tam, kde je možno věc posoudit spíše jako omyl žalobce, když má na mysli jeden a týž subjekt...je plně namístě“ (nález sp. zn. III. ÚS 74/94, Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 3, Praha, C.H. Beck 1995, str. 298 a 299).

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 21. ledna 1998 sp. zn. I. ÚS 388/97 ve věci ústavní stížnosti J. L. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 28. 8. 1997 sp. zn. 8 Co 990/97, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Ostravě ze 17. 4. 1997 sp. zn. 34 C 501/95 o zastavení řízení.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 8. 1997 sp. zn. 8 Co 990/97 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 4. 1997 sp. zn. 34 C 501/95 bylo ve věci navrhovatelky (stěžovatelky), která se proti odpůrci CK CEKAS domáhala zaplacení částky 37852 Kč s příslušenstvím, zastaveno řízení. Důvodem tohoto rozhodnutí byla skutečnost, že stěžovatelka prý jako odpůrce označila neexistující subjekt („CK CEKAS“), když jeho správné označení je „ing. A. A., CEKAS. cest. kancelář“. Tento nedostatek shledal okresní soud neodstranitelným, neboť nelze připustit, aby za neexistující subjekt vstoupil do řízení jiný účastník.

Napadeným usnesením Krajského soudu v Ostravě bylo usnesení Okresního soudu v Ostravě potvrzeno. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že stěžovatelka sice u ústního jednání dne 21. 3. 1997 jako odpůrkyni správně označila osobu uvedenou v koncesní listině, to však prý nic nemění na skutečnosti, že v den zahájení řízení odpůrce (uvedený v návrhu) neměl způsobilost být účastníkem řízení a jediným možným důsledkem takové situace je právě zastavení řízení [§ 104 odst. 1 věta prvá zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“)]. Krajský soud se proto se závěry okresního soudu ztotožnil.

Usnesení Krajského soudu v Ostravě napadla stěžovatelka ústavní stížností. Uvedla v ní, že tímto usnesením bylo porušeno její vlastnické právo podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), neboť vynaložila finanční prostředky na zaplacení zahraničního zájezdu, aniž jí bylo poskytnuto požadované plnění. Stěžovatelka se domnívá, že otázku způsobilosti být účastníkem řízení jakožto procesní podmínku soud zkoumá z úřední povinnosti. Stěžovatelka při jednání u okresního soudu (roz. 21. 3. 1997) odpůrce označila správně, tj. v souladu s jeho živnostenským oprávněním. Tím prý vadu řízení odstranila a v řízení mohlo být pokračováno. V době podání závazné přihlášky k zájezdu odpůrce údajně vystupoval tak, jak byl v původním

Nahrávám...
Nahrávám...