dnes je 6.12.2022

Input:

Nález 76/2003 SbNU, sv. 30, K právu na přezkoumání rozhodnutí o přestupku nezávislým soudem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 30, nález č. 76

II. ÚS 71/2000

K právu na přezkoumání rozhodnutí o přestupku nezávislým soudem

Právo na spravedlivý proces, jehož podstatnou složkou je právo na projednání věci nezávislým soudem, zaujímá v demokratické společnosti význačné místo. Dotčená osoba musí mít možnost dát rozhodnutí přijaté proti ní přezkoumat soudem, který splňuje záruky čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V projednávaném případě byl účastník ustanovením § 83 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zbaven práva na projednání své záležitosti nezávislým a nestranným soudem.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 3. června 2003 sp. zn. II. ÚS 71/2000 ve věci ústavní stížnosti PhDr. V. H. proti rozhodnutí Policie České republiky, dopravního inspektorátu Správy Jihomoravského kraje v Brně, ze 7. 12. 1999 sp. zn. PJM: 890/DS-odv-99, jímž bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky - dopravního inspektorátu Městského ředitelství Brno-město z 6. 10. 1999 sp. zn. MRBM-1216/DI-PŘ-99, jímž bylo rozhodnuto o stěžovatelově dopravním přestupku.

Výrok

I. Rozhodnutí o odvolání dopravního inspektorátu Správy Jihomoravského kraje Policie České republiky ze dne 7. 12. 1999 č. j. PJM-890/DS-odv-99 se zrušuje.

II. Návrh na zrušení rozhodnutí o přestupku Policie ČR - dopravního inspektorátu Městského ředitelství Policie České republiky Brno ze dne 6. 10. 1999 č. j. MRBM-1216/DI-PŘ-99 se zamítá.

Odůvodnění

Ústavnímu soudu byla dne 4. 2. 2000 doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhal kromě zrušení výše uvedených rozhodnutí Policie České republiky také zrušení právního předpisu podle ustanovení § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, (dále jen „zákon“), a to § 83 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že rozhodnutím o odvolání Policie České republiky - Správy Jihomoravského kraje, dopravního inspektorátu ze dne 7. 12. 1999 č. j. PJM: 890/DS-odv-99 bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí o přestupku vydanému Dopravním inspektorátem Městského ředitelství Policie České republiky Brno-město ze dne 6. 10. 1999 č. j. MRBM-1216/DI-PŘ-99. Těmito rozhodnutími bylo v přestupkovém řízení rozhodnuto o údajném dopravním přestupku stěžovatele, který dle tvrzení policisty dne 1. 6. 1999 v 17.34 hodin jako řidič osobního motorového vozidla tov. zn. RENAULT jel v Brně po ulici B., kde je povolena nejvyšší rychlost 60 km/hod., rychlostí 80 km/hod. Tato rychlost byla naměřena dle závěrů policejních orgánů měřicím zařízením Ramer 7M-VB.

Stěžovatel má za to, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces zakotvené v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované pod č. 209/1992 Sb. (dále jen „Úmluva“) a závazné podle čl. 10 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), které vyžaduje, aby byla zajištěna alespoň jedna instance, která je buď soudem nebo jiným nezávislým a podle zákona ustanoveným orgánem a která věc projedná v plné jurisdikci, a bude tedy nalézat

Nahrávám...
Nahrávám...