dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 74/2003 SbNU, sv.30, K podání správní žaloby občanským sdružením

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 30, nález č. 74

IV. ÚS 699/02

K podání správní žaloby občanským sdružením

Soudu nepřísluší posuzovat, zda k podání správní žaloby a ke sjednání povinného právního zastoupení došlo v souladu s interními předpisy žalobce; zastavení řízení z důvodu jiného názoru soudu na výklad interních předpisů je proto třeba hodnotit jako porušení čl. 36 odst. 2 ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 29. května 2003 sp. zn. IV. ÚS 699/02 ve věci ústavní stížnosti C. - Sdružení p. z. p. proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze z 31. 7. 2002 sp. zn. 6 A 118/2000, jímž bylo zastaveno řízení ve věci návrhu na zrušení rozhodnutí správního orgánu.

Výrok

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. července 2002 sp. zn. 6 A 118/2000 se zrušuje.

Odůvodnění

Dne 13. 11. 2002 obdržel Ústavní soud ve lhůtě podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) ústavní stížnost, kterou C. - Sdružení p. z. p. (dále jen „sdružení“) napadlo rozhodnutí správního soudu, jímž bylo zastaveno řízení ve věci jeho návrhu na zrušení rozhodnutí správního orgánu. Správní soud ve věci rozhodl na základě urgence advokáta sdružení po více než jednom roce, když nekonal žádné úkony ve věci. Zastavení řízení odůvodnil tím, že nestačí, aby plnou moc advokátovi k podání správní žaloby udělil předseda sdružení, neboť je potřeba, aby se na podání žaloby usnesla členská schůze. Vzhledem k tomu, že v zápisu z členské schůze není nic takového uvedeno, jde o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit. Takový postup soudu považuje sdružení za šikanózní, postrádající oporu v zákoně a odepírající přístup ke spravedlnosti.

Sdružení především argumentovalo ustanovením § 21 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu, podle kterého jedná za právnickou osobu její statutární orgán. Tím byl předseda sdružení, jenž zmocnil právního zástupce k podání správní žaloby. Ve svém rozhodnutí správní soud neuvedl, že by zmocnění advokáta členskou schůzí vyžadoval některý konkrétní zákon, a ke svým závěrům dospěl výhradně na základě stanov sdružení, z nichž vyvodil, že členská schůze rozhoduje i „v ostatních důležitých záležitostech sdružení“. Ustanovení právního zástupce pak za takovou důležitou záležitost soud považoval. Při svém rozhodování vycházel správní soud ze zápisů z členských schůzí, nedotázal se však sdružení, zda o zmocnění advokáta jednalo. Vycházel pouze z toho, že tato věc nebyla zanesena v zápisu z členské schůze ze dne 10. 11. 2000, ačkoliv tato věc projednána byla. Podle přesvědčení sdružení neexistuje žádný právní předpis, který by určoval, jakou formu mají mít projednané výstupy ze zasedání orgánů sdružení. Zápis zachycuje pouze některé nejdůležitější závěry, ale obsahem projednávání jsou i další záležitosti. Pokud tedy soud chtěl ověřit vydání souhlasu členské schůze s udělením plné moci právnímu zástupci k podání žaloby, mohl k tomu žalobce (sdružení) vyzvat postupem podle § 104 odst. 2 občanského soudního řádu. Správní soud však takové informace nepožadoval a veškeré závěry vyvodil pouze ze stanov

Nahrávám...
Nahrávám...