dnes je 26.6.2022

Input:

Nález 73/2002 SbNU, sv. 26, K povolení vkladu práva do katastru nemovitostí

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 26, nález č. 73

I. ÚS 321/2000

K povolení vkladu práva do katastru nemovitostí

Ústavní soud vyslovil již v nálezu sp. zn. IV. ÚS 298/98, publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 12, C. H. Beck, ročník 1998, díl III., str. 65, že při zkoumání určitosti a srozumitelnosti právního úkonu v řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí nelze automaticky aplikovat výlučně § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, a při nenaplnění některé z náležitostí v něm uvedených automaticky dovozovat nedostatek splnění podmínek podle § 5 odst. 1 písm. c) tohoto zákona; není účelem řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí posuzovat smlouvy z dalších hledisek, než by to činil soud v případném řízení o platnosti smlouvy, kterou katastrální úřad nepřezkoumává, s tou výjimkou, že právě jen v případě určitosti a srozumitelnosti právního úkonu posuzuje podmínky shodné s požadavky kladenými na platnost smlouvy. Rovněž judikatura obecných soudů se kloní k názoru, že pokud katastrální úřad zkoumá právní úkon, na jehož základě je navrhován vklad, jen z hledisek uvedených v § 5 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, pak předmětem tohoto zkoumání nejsou všechny aspekty platnosti právního úkonu uvedené např. v § 37 občanského zákoníku, ale jen ty z nich, které jsou obsaženy v citovaném ustanovení zákona č. 265/1992 Sb., tedy jeho určitost a srozumitelnost, a tudíž v tomto rozsahu i jeho platnost (viz např.: stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2000 sp. zn. Cpjn 38/98, uveřejněné pod č. Rc 44/20 ve Sbírce soudních rozhodnutí, 2000, 7: 417; rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 35 Ca 68/99, uveřejněné pod č. SJS 686/2000).

Katastrální úřad se měl přidržet obdobných hodnotících kritérií a postupů jako obecný soud, neboť není žádného důvodu, aby určitost právního úkonu měla být vykládána v řízení o povolení vkladu jinak. Tato kritéria vycházejí z toho, že určitost právního úkonu se týká jeho obsahové stránky vztahující se k jeho předmětu (věci, právu atd.), zejména pak k jeho označení takovým způsobem, aby byl nezaměnitelně rozpoznatelný od jiných předmětů. To však neznamená, že u nemovitostí, jež jsou z důvodu faktické nemožnosti jejich fyzického označení jedinečným způsobem evidovány a popsány v katastru nemovitostí, musí být při jejich popisu (identifikaci) nutně použito všech údajů deklarovaných v zákoně č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a tím méně v jeho prováděcí vyhlášce č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud i při použití jen některých z těchto údajů lze nemovitosti ve smlouvě jednoznačně individualizovat. Důvodem pochybnosti (o možné záměně s jinou

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...