dnes je 26.6.2022

Input:

Nález 7/1998 SbNU, sv. 10, K majetkovému podílu v družstvu podle § 13 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 10, nález č. 7

I. ÚS 107/97

K majetkovému podílu v družstvu podle § 13 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech

Došel-li soud právem k závěru, že se stěžovatel členem transformovaného družstva stal a že zároveň podnikatelem podle § 13 odst. 2 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, (dále jen „transformační zákon“) nebyl, je z toho zřejmé, že na tento případ výslovně nedopadají ani zákonné podmínky podle § 13 odst. 3 transformačního zákona. Soud se proto mýlí, pokud tvrdí, že nesplnění podmínek § 13 odst. 2 transformačního zákona neznamená, že stěžovateli nebude majetkový podíl vydán později postupem podle § 13 odst. 3 transformačního zákona.

Jestliže se stěžovatel § 13 transformačního zákona dovolávat nemůže, je třeba zkoumat, zda jeho právo na vydání majetkového podílu nelze vyvozovat ze stanov transformovaného družstva.

Plyne-li ze stanov, že člen se může účastnit na podnikání družstva dalšími členskými vklady, zejména majetkovými podíly, které „dá k dispozici družstvu“ za účelem podnikání, podle názoru Ústavního soudu z toho vyplývá, že vlastníkem majetkového podílu i nadále zůstává člen družstva, pouze je omezena jeho dispozice s ním ve prospěch družstva. Má-li člen podle stanov povinnost převést podíly vypořádané ke dni konání valné hromady jako další členský vklad a pokud stěžovatel svůj majetkový podíl jako další členský vklad nepřevedl a později své členství v družstvu ukončil, družstvo právo disponovat s jeho majetkovým podílem nemělo.

Lze tedy dovodit, že se stěžovatelův podíl nestal ex lege jeho dalším členským vkladem nebo dokonce majetkem transformovaného družstva, neboť takový závěr nelze jednoznačně dovodit ze žádného právního předpisu. Skutečnost, že stěžovatel svůj majetkový podíl jako další členský vklad podle stanov na družstvo nepřevedl, může vést k závěru, že tím porušil stanovy družstva, což by mohlo vyvolat případné sankce v jeho rámci, avšak stěží lze z toho vyvozovat závěr, že pokud člen svůj podíl na družstvo nepřevedl, stává se i přesto jeho dalším členským vkladem a tím i majetkem družstva.

Podle § 33a odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, jsou veškeré nároky na poskytnutí náhrad podle toho zákona a „nároky na vydání podílu podle zákona č. 42/1992 Sb.“ pohledávkami, které lze smluvně převádět na jiné osoby. O nárok na vydání podílu podle transformačního zákona nejde, pokud stěžovatel nesplnil podmínky vydání majetkového podílu v družstvu ani podle § 13 odst. 2, ani podle § 13 odst. 3 transformačního zákona, neboť se stal účastníkem právnické osoby podle transformačního projektu a zároveň v rozhodné době neprovozoval zemědělskou výrobu. Ustanovení § 33a odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je proto podle názoru Ústavního soudu v tomto případě nepoužitelné.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 21. ledna 1998 sp. zn. I. ÚS

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...