dnes je 6.12.2022

Input:

Nález 60/1998 SbNU, sv. 11, K právu na spravedlivý proces

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 11, nález č. 60

I. ÚS 259/97

K právu na spravedlivý proces

Jedním z principů představujících součást práva na řádný proces, jakož i pojmu právního státu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 1 Ústavy České republiky) a vylučujících libovůli při rozhodování je nezbytná návaznost mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 27. května 1998 sp. zn. I. ÚS 259/97 ve věci ústavní stížnosti Milana H. a dalších proti rozsudku Krajského soudu v Praze z 15. 5. 1997 sp. zn. 45 Ca 111/96, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí pozemkového úřadu o nevyhovění žádosti o restituci zemědělského majetku.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 15. 5. 1997 č. j. 45 Ca 111/96-44 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Stěžovatelé podali ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 5. 1997 č. j. 45 Ca 111/96-44, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu v Semilech - pozemkového úřadu ze dne 20. 3. 1996 č. j. PÚ 1741/92. Tímto rozhodnutím vydaným podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), a „posouzením“ podle § 6 odst. 1 písm. s) a p) cit. zákona, správní orgán určil, že oprávněné osoby Eva E., Milan H., Marek H., Martina M. a Michaela H. nejsou vlastníky nemovitosti dnes zapsané na LV č. 3, hospodářská budova na stavební parcele číslo 14/2 - bez pozemku, v kat. území O. u T. Okresní úřad v Semilech - pozemkový úřad tak rozhodl po zjištění, že předmětná nemovitost vznikla přestavbou stodoly na st. p. č. 14/2 a stodoly na st. p. č. 15/2 v kat. území O. u T. Obě stodoly, o jejichž vydání oprávněné osoby žádaly, již v době uplatnění práva jako samostatné věci však neexistovaly, neboť jejich samostatná existence zanikla po jejich přechodu na družstvo, patrně již při výstavbě kravína v 50. letech, ale nepochybně v roce 1985, kdy se staly nejen fakticky, ale i právně součástmi stavby jiné, nové a svým účelovým určením sloužící nově k činnosti průmyslové a nikoliv jako do té doby činnosti zemědělské. V posuzované věci šlo s ohledem na objem provedených stavebních úprav i na rozsah celkově zastavěné plochy o zásadní přestavbu podle § 11 odst. 4 zákona o půdě, když ke ztrátě původního stavebně technického charakteru stodol došlo již samotnou skutečností, že stodoly jako samostatné stavby zanikly a staly se po přestavbě součástí stavby jiné. Ztráta souvislosti původních stodol s předmětem zemědělské výroby je zde s ohledem na účelové určení nově vybudované stavby nepochybná a hala plastikářské výrobny může sloužit jen k účelům určeným v kolaudačním rozhodnutí, případně ve stavebním povolení (§ 85 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.). Těmito závěry správní orgán reprodukoval právní názor Krajského soudu v Hradci Králové vyslovený v dřívějším zrušujícím rozsudku ze dne 9. 2. 1996 č. j. 19 Ca 131/95-37, ve znění usnesení z 14. 3. 1996 č. j. 19 Ca 131/95-41, a dodal, že podle § 250r občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) je právním názorem krajského soudu vázán.

Nahrávám...
Nahrávám...