dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 57/2003 SbNU, sv.30, K povinnosti soudu poučit účastníky řízení o opravných prostředcích

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 30, nález č. 57

IV. ÚS 769/02

K povinnosti soudu poučit účastníky řízení o opravných prostředcích

Ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zahrnuje právo účastníka soudního řízení na zákonem připuštěný přezkum soudních rozhodnutí soudem instančně nadřízeným, a to (v případech stanovených zákonem) i tam, kde jde již o rozhodnutí pravomocné. Tomuto právu odpovídá povinnost soudů poskytovat účastníkům řízení poučení o jejich procesních právech a povinnostech (§ 5 občanského soudního řádu) včetně poučení o opravných prostředcích. Občanský soudní řád, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, v tomto směru výslovně stanoví povinnost soudu poučit účastníka řízení o tom, zda je proti rozsudku přípustný opravný prostředek, nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost (§ 157 odst. 1 občanského soudního řádu).

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 15. dubna 2003 sp. zn. IV. ÚS 769/02 ve věci ústavní stížnosti statutárního města B. proti rozsudku Městského soudu v Brně z 29. 10. 2001 sp. zn. 33 C 21/2001 a rozsudku Krajského soudu v Brně z 24. 7. 2002 sp. zn. 19 Co 52/2002 ohledně určení vlastnictví nemovitostí.

Výrok

I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. 7. 2002 sp. zn. 19 Co 52/2002 se ruší pro rozpor s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Návrh na zrušení rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 29. 10. 2001 sp. zn. 33 C 21/2001 se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 17. 12. 2002 napadl stěžovatel v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů. Rozsudkem Krajského soudu v Brně byl ve věci samé potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně, kterým bylo určeno, že vlastníkem ve výroku rozsudku blíže specifikovaných nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. 10001 u Katastrálního úřadu Brno-město pro obec Brno, katastrální území Z., je žalobce (nyní vedlejší účastník), J. p., a. s.

Vedlejší účastník se u obecných soudů domáhal určení sporného vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Na základě privatizačního projektu Č. p. p., s. p. P., byly do jeho základního jmění zařazeny i sporné nemovitosti. Ke dni vzniku vedlejšího účastníka, tj. k 1. 1. 1994, však bylo vlastnické právo k těmto nemovitostem evidováno na stěžovatele, statutární město B. Vlastnické právo ve prospěch stěžovatele bylo zapsáno na základě § 2 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, podle něhož mělo vlastnické právo k předmětným nemovitostem přejít ex lege na stěžovatele.

Soud prvního stupně byl vázán předchozím právním názorem odvolacího soudu vyjádřeným v usnesení ze dne 22. 11. 2000 č. j. 19 Co 482/99-141 a Nejvyššího soudu jako dovolacího soudu obsaženým v rozsudku ze dne 16. 7. 1999 č. j. 30 Cdo 1204/98-87, podle nichž bylo v daném případě nutné především zkoumat naplnění podmínek přechodu vlastnického práva na stěžovatele stanovených zákonem č. 172/1991 Sb., tj. zejména otázku, zda byl stěžovatel ke dni 31. 12. 1949 vlastníkem dotčených

Nahrávám...
Nahrávám...