dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 50/2002 SbNU, sv.26, K jiným právům k pozemkům a stavbám na nich podle § 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 26, nález č. 50

IV. ÚS 512/01

K jiným právům k pozemkům a stavbám na nich podle § 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

Zakládá-li pravomocný rozsudek právo restituenta na uzavření dohody s povinnou osobou o vydání nemovitosti, je takové právo třeba posoudit jako „jiné právo k pozemkům nebo stavbám“ podle § 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Oprávněná osoba proto je účastníkem řízení o povolení či odstranění stavby na sousedním pozemku.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 19. dubna 2002 sp. zn. IV. ÚS 512/01 ve věci ústavní stížnosti H. S. směřující jednak proti usnesení Krajského soudu v Praze z 31. 7. 2001 sp. zn. 45 Ca 148/2000, jímž bylo zastaveno řízení o stěžovatelčině žalobě proti rozhodnutí Městského úřadu v Berouně z 20. 7. 1999 č. j. 2237/99-Pch o dodatečném povolení stavby, jednak proti rozhodnutí Městského úřadu v Berouně z 15. 9. 2000 č. j. Výst.: 2932/2000-Pch a rozhodnutí Okresního úřadu v Berouně z 16. 11. 2000 č. j. 2473/2000/RR, jimiž byl zamítnut stěžovatelčin návrh na obnovu řízení ve věci dodatečného povolení stavby.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2001 č. j. 45 Ca 148/2000-31 a rozhodnutí Městského úřadu v Berouně ze dne 20. 7. 1999 č. j. 2237/99-Pch se zrušují.

V části, kterou se stěžovatelka domáhala zrušení rozhodnutí Městského úřadu v Berouně ze dne 15. 9. 2000 č. j. Výst.: 2932/2000-Pch a rozhodnutí Okresního úřadu v Berouně ze dne 16. 11. 2000 č. j. 2473/2000/RR, se ústavní stížnost odmítá.

II. Odůvodnění

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 21. 8. 2001, doplněným podáním ze dne 9. 11. 2001, se stěžovatelka domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2001 č. j. 45 Ca 148/2000-31, rozhodnutí Městského úřadu v Berouně ze dne 20. 7. 1999 č. j. 2237/99-Pch (které bylo původně vydáno pod č. j. 2254/99-Pch), rozhodnutí Městského úřadu v Berouně ze dne 15. 9. 2000 č. j. Výst.: 2932/2000-Pch a rozhodnutí Okresního úřadu v Berouně ze dne 16. 11. 2000 č. j. 2473/2000/RR, jakož i „případné kolaudační rozhodnutí“.

Napadeným usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2001 bylo zastaveno řízení o přezkoumání rozhodnutí Městského úřadu v Berouně, odboru výstavby, ze dne 20. 7. 1999 č. j. 2237/99-Pch, kterým byla k žádosti J. B., vlastníka nemovitostí sousedících s nemovitostmi ve spoluvlastnictví stěžovatelky, dodatečně povolena stavba restaurace - rozšíření zahrady a prozatímní užívání této stavby. Řízení bylo zastaveno s odůvodněním, že stěžovatelka (žalobkyně) v době rozhodování správního orgánu nebyla účastníkem správního řízení, neboť nebyla vlastníkem sousední nemovitosti, a dále z toho důvodu, že žaloba směřovala proti prvoinstančnímu rozhodnutí, které nemůže být předmětem přezkoumání soudem, neboť se nejedná podle § 247 odst. 2 občanského soudního řádu (dále

Nahrávám...
Nahrávám...