dnes je 26.6.2022

Input:

Nález 49/1999 SbNU, sv. 13, K výkladu pojmu „výzva“ podle § 5 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, v souladu s § 35 odst. 2 občanského zákoníku, v platném znění

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 13, nález č. 49

IV. ÚS 508/98

K výkladu pojmu „výzva“ podle § 5 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, v souladu s § 35 odst. 2 občanského zákoníku, v platném znění

Podle názoru Ústavního soudu je při výkladu pojmu výzva podle § 5 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, třeba postupovat v souladu s účelem tohoto restitučního zákona, obdobně jako kupř. i při výkladu pojmu tíseň apod. Vyzvala-li oprávněná osoba povinnou osobu k vydání věci tak, že v situaci, kdy tato „věc“ představuje jednu funkční a nezaměnitelnou jednotku, v daném případě rodinnou vilku se stavebním pozemkem a k ní přilehlou zahradou, ve výzvě označí nemovitosti, na něž uplatňuje nárok jako rodinnou vilu či nemovitost s označením místa a ulice, kde se tato nemovitost nachází, potom takovou výzvou obsahově, tedy pokud jde o rozsah uplatněného nároku, projevila vůli k vydání všech těchto funkční jednotku tvořících nemovitostí. Výkladem právního úkonu nelze zajisté jeho obsah doplňovat či měnit, o takový případ však v projednávané věci nejde. Postrádalo by totiž jakoukoli logiku, účel a smysl, jestliže by vzhledem k funkční souvislosti domu, stavební plochy a zahrady oprávněné osoby svou výzvou projevily vůli k vydání pouze domu, nikoli také stavební plochy a zahrady umožňujících dům vůbec užívat. Jde zajisté o samostatné věci v právním smyslu, stěží však lze pochybovat o tom, že vůle oprávněných osob směřovala a byla projevena ve vztahu ke všem uvedeným nemovitostem.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 31. března 1999 sp. zn. IV. ÚS 508/98 ve věci ústavní stížnosti P. J., J. G. a Ing. J. J. proti rozsudkům Nejvyššího soudu z 30. 6. 1998 sp. zn. 2 Cdon 1299/96 a Městského soudu v Praze z 27. 3. 1996 sp. zn. 23 Co 6/96 o nepřiznání nároku na restituci majetku.

I. Výrok

Rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 6. 1998 č. j. 2 Cdon 1299/96-239 a Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 1996 č. j. 23 Co 6/96-187 se zrušují.

II. Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti proti uvedeným rozsudkům, jimiž byl potvrzen zamítavý výrok rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 29. 9. 1995 č. j. 14 C 264/91-160 ohledně vydání stavební parcely č. p. 1365 a zahrady č. p. 1366/1 a 1366/2 v k. ú. B., stěžovatelé tvrdí, že byli postupem všech tří obecných soudů dotčeni ve svých právech zaručených v čl. 90 Ústavy České republiky a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Stěžovatel P. J. a právní předchůdce stěžovatelů 2) a 3) J. J. žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 6 uplatnili svůj restituční nárok na vydání rodinné vily a zahrady, neboť výzvy vůči povinné osobě zůstaly bez odezvy. Obecné soudy však jejich návrhu vyhověly pouze co se týče vydání domu, ohledně pozemkových parcel žalobní návrh zamítly, neboť dovodily, že se jejich vydání vůči povinné osobě nedomáhali, neboť ji vyzvali pouze k vydání domu. Takový výklad obsahu výzvy obecnými soudy považují stěžovatelé za formalistický, jdoucí proti cílům restitucí. Původně

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...