dnes je 26.4.2024

Input:

Nález 43/2008 SbNU, sv.48, K institutu opuštění věci a přechodu vlastnictví na stát v době totalitního režimu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 48, nález č. 43

I. ÚS 1560/07

K institutu opuštění věci a přechodu vlastnictví na stát v době totalitního režimu

Ústavní soud ve své konstantní judikatuře již mnohokrát prokázal, že netoleruje orgánům veřejné moci a především obecným soudům přepjatě formalistický postup v řízení za použití v podstatě sofistikovaného odůvodňování zjevné nespravedlnosti.

Každý úkon orgánu veřejné moci je totiž nutno v prvé řadě posuzovat podle jeho obsahu a následků, které způsobil či může způsobit, a to bez ohledu na jeho označení a na případné formální či materiální nedostatky.

Ústavně konformní řešení daného případu vyžaduje, aby byl vzat v úvahu právě charakter minulého nedemokratického totalitního režimu, který přímo a úmyslně zapříčinil, že možnost faktického nakládání s jakýmkoli majetkem pro jedince žijícího v tzv. kapitalistické cizině byla naprosto iluzorní. Neplatí sice, že by pro období totalitního režimu nebylo možné institut derelikce vůbec použít; vždy je však třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem té které věci.

V této souvislosti Ústavní soud považuje za nutné podtrhnout, že po listopadu 1989 došlo v Československu, nyní v České republice, k zásadním politickým a ekonomickým změnám. V jejich důsledku byl zaveden nový hodnotový systém moderní demokratické společnosti, jehož pohledem je třeba vykládat i staré právní normy, pokud dosud existují. To se mimo jiné odrazilo i ve vydání zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu. Tento systém je zavázán poskytovat - mimo jiné - i náležitou ochranu právu vlastnickému, jež patří mezi základní lidská práva. Každý musí mít v demokratickém právním státě jistotu, že neztratí své vlastnické právo v řízení, jehož účastníkem ani nebyl.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera - ze dne 28. února 2008 sp. zn. I. ÚS 1560/07 ve věci ústavní stížnosti Dr. B. S. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2007 sp. zn. 22 Cdo 596/2006, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2004 sp. zn. 20 Co 375/2004 a rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 6. 11. 2003 sp.zn. 5C 502/99, jimiž byla zamítnuta stěžovatelova žaloba na určení vlastnictví k nemovitostem, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Jihlavě jako účastníků řízení a obchodní společnosti Bytservis, spol. s r. o., a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, územního pracoviště Brno, odloučeného pracoviště Jihlava, jako vedlejších účastníků řízení.

Výrok

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2007 sp. zn. 22 Cdo 596/2006, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2004 sp. zn. 20 Co 375/2004 a rozsudek Okresního soudu v Jihlavě ze dne 6. 11. 2003 sp. zn. 5 C 502/99 se zrušují.

Odůvodnění

I.

Ústavní stížností se stěžovatel s odvoláním na údajné porušení čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) domáhal zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2007 sp. zn. 22 Cdo 596/2006, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2004 sp. zn. 20 Co

Nahrávám...
Nahrávám...